BP se kaje, ale bude vrtat ještě hlouběji

O tom, že v tomto výnosném, ale zároveň značně riskantním byznysu hodlá BP pokračovat, svědčí podle analytiků včerejší oznámení, že odprodá americké společnosti Apache část svého majetku za 7 miliard dolarů (138,4 miliardy korun).

Nejde ani tak o samotnou sumu, spíše o to, čeho se Britové zbavují - plynových polí v Texasu, západní Kanadě a také v Egyptě.

Ani o plošinu méně. Naopak

Americkým médiím neuniklo, že jde o majetek na souši (onshore). O tom, že by BP vyklidila některé těžební plošiny na moři, nemůže být podle nich ani řeč.

"BP dává jasně najevo, že bude pokračovat ve vrtech na hlubokém mořském dně bez ohledu na to, že tento byznys postihne tvrdší globální regulace a americký Kongres už nechce vydávat nová povolení k průzkumným vrtům v Mexickém zálivu," komentuje v listu The New York Times Bruce Lanni z firmy Nollenberger Capital Partners.

BP se zároveň naskytla příležitost zbavit se některých svých aktiv, která nejsou pro její byznys tak důležitá. "O něco štíhlejší společnost se tak bude moci více zaměřit na těžbu ve velkých mořských hloubkách," dodává Bruce Lanni.

Kde všude se začne vrtat

Koncern BP chce provádět nové průzkumné vrty v Mexickém zálivu, kde provozuje největší těžební plošinu světa Thunder Horse.

V amerických vodách těží koncern kolem 400 tisíc barelů ropy denně. Z celkové loňské produkce 2,5 milionu barelů denně pocházela z mořských hlubin zhruba třetina.

Tento podíl dál poroste. Britové se podle německého listu Handelsblatt v těchto dnech pustili do technicky velmi složitého projektu u libyjských břehů. K velké nelibosti Evropské komise, jež varuje, že Středozemní moře a starý kontinent by kvůli tomu mohla postihnout podobná katastrofa jako Mexický záliv.

"Výzvy Bruselu, aby se práce v Libyi nezahajovaly alespoň do té doby, než se zcela vyjasní příčiny tragédie plošiny Deepwater Horizon, koncern BP nevyslyšel," podotýká Handelsblatt. Jak upozorňuje, Britové se v Libyi hodlají pustit ještě hlouběji, než byl průzkumný vrt Deepwater Horizon. Ten explodoval během prací asi půldruhého kilometru pod mořským dnem.

BP patří také k nejvýznamnějším zahraničním investorům v ropném sektoru Angoly, která svou ekonomiku opřela právě o ropu těženou ze značných mořských hloubek. Britové jsou největším zahraničním investorem také v Ázerbájdžánu, jehož sedm miliard barelů ropných zásob se z 80 procent ukrývá pod mořským dnem.

Změna v ředitelském křesle

Sedmimiliardový výnos z prodeje majetku převede BP do zvláštního fondu, z nějž bude vyplácet odškodnění firmám a občanům, které katastrofa postihla. Vedení koncernu slíbilo, že do konce roku 2013 bude k dispozici 20 miliard dolarů. To je suma, již požaduje americký prezident Barack Obama.

Koncern, který za letošní rok nebude vyplácet dividendy, hodlá v následujících měsících prodat další majetek za tři miliardy dolarů.

Akcionáři BP, jimž velice záleží na zlepšení reputace firmy, chystají podle včerejšího vydání londýnského listu The Times změnu na nejvyšším výkonném postu. Místo dosavadního ředitele Tonyho Haywarda prý přijde pravděpodobně Robert Dudley. Muž, jenž byl pověřen řízením záchranných prací v Mexickém zálivu, sám vyrůstal v americkém státě Mississippi, rovněž vážně postiženém ropnou katastrofou.

Mluvčí BP nicméně včera sdělil, že Tony Hayward má plnou podporu představenstva koncernu a na svém postu setrvá. Lidé mimo firmu to ovšem vidí jinak. "Jmenování Američana do čela BP by mohlo omezit další potenciální škody, které může koncern v USA ještě utrpět," komentuje Greg Smith, šéf britské firmy Fat Prophets, analyzující akciové trhy.

I když se objevují spekulace o možném bankrotu BP, firma katastrofu patrně ustojí. Letos vytvoří volnou hotovost 30 miliard dolarů. Hodnotu ropných zásob, jež spravuje, odhadují analytici Société Générale na 150 miliard dolarů.

Vše o havárii BP: aktuality, fotografie, videa, animace na www.ihned.cz

Ropu budoucnosti skrývá mořské dno

750 těžebních plošin
je nyní ve světě v provozu. Od roku 2005 jich přibyla zhruba stovka. Z mořského dna nyní pochází zhruba čtvrtina těžené ropy, v případě BP, která těží kolem 2,5 milionu barelů ropy denně, je to dokonce třetina. Na četných plošinách se těží ze dna v hloubce až 2500 metrů, což je spojeno s mnoha riziky. Ale vlády v tom soukromým firmám drží palce. Je to totiž jediná cesta, jak zmírnit závislost na klasických ropných polích, která se často nacházejí v politicky výbušných regionech.

Země s nejvyšším podílem mořských zásob ropy

Země Zásoby *
(mld. barelů) Z toho v moři
Norsko 7,5 100 %
Británie 3,4 90 %
Ázerbájdžán 7,0 80 %
Angola 13,5 80 %
Brazílie 12,6 75 %
Mexiko 11,9 60 %
USA 30,5 50 %
Nigérie 36,2 30 %
Rusko 79,0 20 %
Indie 5,8 20 %
Katar 27,3 20 %

* Jde o geologicky ověřené zásoby.
Zdroj: Wirtschaftswoche

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz