Problematika vody z rozvojovém světě

* Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Z toho je 35 milionů km3 - přibližně 2,5 procenta - sladké vody. 70% zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy.

* Přibližně 30% sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3%. Ale jen necelé 1% celkových zásob vody je využitelné pro ekosystémy a lidstvo.

* Přibližně 70% sladké vody je využíváno na zavlažování, 22% v průmyslu a 8% v domácnostech.

* Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50%, v zemích vyspělých o 18%.

* Do roku 2025 bude 1,8 miliardy lidí žít v zemích a regionech s absolutním nedostatkem vody.

* Téměř 900 milionů lidí - více než jeden člověk z osmi - nemá přístup k bezpečným vodním zdrojům.

* Průjmová onemocnění jsou nejčastějším onemocněním a nejčastější příčinou úmrtí vůbec, umírá na ně až 43% lidí.

* 98% úmrtí v důsledku průjmů mají na svědomí nevyhovující hygienické podmínky včetně nedostupnosti nezávadné vody na hygienu, pití a vaření.

* 84% všech úmrtí jsou děti do 14 let. Nemoci spojené s nedostatkem kvalitní čisté vody zabijí 5x více dětí než HIV/ AIDS a 2x více než malárie.

* Až 2,5 miliardy lidí mají omezený přístup k záchodům, z toho více než miliarda nemá k dispozici ani ta nejzákladnější hygienická zařízení (díra v zemi pro vykonávání potřeby). Tito lidé tak konají svojí potřebu volně v terénu, tedy někdy i blízko zdroje vody na pití, která tím může být kontaminována.

* Každých 20 vteřin zemře jedno dítě na nemoci spojené s nedostatkem nezávadné pitné vody a omezeným přístupuem k hygienickým zařízením. To je 1,5 milionu dětských životů, jež šlo zachránit.

* Nedostatek hygienických zařízení celosvětově nejvíce přispívá k šíření nemocí a infekcí. Až 88% všech případů průjmových onemocnění se připisuje nedostatku kvalitní čisté vody a adekvátních hygienických zařízení.

* Řádné mytí rukou mýdlem a nezávadnou vodou může snížit riziko průjmových onemocnění téměř o 50 %. Celkové zlepšení přístupu k hygienickým zařízením a kvalitní čisté vodě může snížit počet úmrtí dětí v důsledku průjmových onemocnění o více než třetinu.

* Ve většině rozvojových zemích jsou primárně ženy zodpovědné za obstarávání vody, hygienu a zdraví své a svých rodin. Voda není důležitá jen na pití, ale také k produkci potravin, na mytí a přípravu jídla, pro domácí zvířata, k osobní hygieně, uklízení a praní

* Ve většině rozvojových zemích jsou zdroje vody daleko, voda je nekvalitní a často zdravotně závadná. Miliony žen a dětí stráví několik hodin denně chozením pro vodu.

* Snížením překážek, které by vodu zpřístupnily a snížily riziko nemocí, by tak ženy v rozvojových zemích měly více času například na vzdělávání sebe a svých dětí a více času pro sebe. Vyhovující přístup k vodě a hygienickým zařízením především snižuje riziko nemocí, infekcí a konkrétně u žen také sexuálního obtěžování a napadení (ženy a dívky jsou při cestě za vodou snadněji napadnutelné, protože jdou samy, často v odlehlé krajině)

* Nedostatek hygienických zařízení celosvětově nejvíce přispívá k šíření nemocí a infekcí, jako je průjem, cholera, tyfus, horečka dengue, malárie a další parazitické infekce především v rozvojových zemích.

* Každý rok v rozvojových zemích zemře víc než 2 miliony lidí v důsledku nemocí, kterým se dá předcházet správnými hygienickými návyky, přístupem k čisté vodě a dostatkem hygienických zařízení. Jednoduchá opatření, jako je zajištění čisté vody a záchodů ve školách, vzdělávání dětí o základních hygienických návycích, by nejen snížila počet úmrtí o více než třetinu, ale také by zlepšila ekonomickou a sociální situaci lidí v zemích, kteří přišli o práci v důsledku nemoci kvůli nedostatku hygienických zařízení či přístupu k vodě.

* Emise ze spalování fosilních paliv a další lidské činnosti způsobují růst koncentrace skleníkových plynů - pokud se původní přirozená koncentrace zdvojnásobí vzroste teplota Země o přibližně o 2-5 stupňů Celsia. Teplejší podnebí bude mít obecně větší extrémy.

* Česká republika produkuje 14 tun skleníkových plynů na obyvatele za rok. V Číně je to 5 tun, v Indii 2 tuny a v Keni 1 tuna.

* V teplejším podnebí budou tát horské ledovce, hlavní zásoby pitné vody tak budou ubývat. V nejbližších desetiletích tak budou průtoky ve velkých asijských a afrických řekách stoupat. Potom by se však velké řeky jako Ganga, Indus či Brahmaputra mohly stát sezonními toky. Rychleji tající ledovce znamenají častější povodně, horská jezera neudrží hromadící se vodu a hrozí průvaly a nenadálými záplavami.

* Peru v posledních 35 letech přišlo o více než pětinu svých ledovců; důsledkem je dvacetiprocentní pokles množství pitné vody na pobřeží, kde žije 60 % obyvatel.

* Objem sněhu a ledu v Himalájích, jenž je z velké části zásobárnou vody pro zemědělskou výrobu v jižní Asii, se v důsledku klimatických změn zmenší o 80% do roku 2350.

* Posilování skleníkového efektu podle vědeckých propočtů způsobí v součtu více srážek - vody na Zemi přibude. Ale srážek přibude tam kde je jich už dnes dost, v suchých oblastech úhrny klesnou. Podobně poroste množství srážek v monzunových obdobích a poklesne mimo ně. Výsledkem tedy budou silnější povodně a výraznější sucha.

* Tepelná roztažnost oceánské vody a tání ledovců způsobí i při (oproti dnešku) pomalejšímu přibývání oxidu uhličitého v atmosféře vzestup hladiny oceánu o 20-40 cm. Například při zvýšení hladiny o 30 centimetrů by v voda v Číně zaplavila plochu větší než rozloha České republiky. Zvýšená hladina oceánu bude znamenat i zaplavování pobřeží při bouřích a znehodnocování zdrojů pitné vody.

* Ve vodních tocích končí denně 2 miliony tun komunálního odpadu a až 90% průmyslového odpadu je bez jakékoli úpravy vypouštěno do vodních zdrojů.

* Zvyšující se objem používaných hnojiv na produkci potravin přinese až 20 % nárůstu sloučenin dusíku v řekách a následně pak v pobřežních ekosystémech v průběhu příštích třech dekádách u sloučenin dusíku.

* Konflikty a přírodní katastrofy mají katastrofální dopady na lidi v rozvojových zemích, vedou k nedostatku kvalitní čisté vody, narušují vodní zdroje, zvyšují riziko nemocí a infekcí. V letech 1991 - 2000 zemřelo při více než 2 a půl tisících přírodních katastrof na 665 000 lidí. Z toho více než 90 % těchto pohrom mělo přímou souvislost s vodou.

Proč investovat do kvalitní čisté vody a přístupu k hygienickým zařízením

Investice do zásobování obyvatel pitnou vodou a přístupu k hygieně má mnohonásobně vyšší ekonomické přínosy. Na každý investovaný USD se odhaduje zisk 3-34 USD. Zisk pramení od úspory času a produktivity práce až po úsporu výdajů na zdravotnictví ze státních rozpočtů. V rozvojových zemích je to asi 15 dolarů na osobu za rok. Mezinárodní zdravotnická organizace odhaduje, že dosažení výše zmíněného cíle přinese ekonomickou návratnost v hodnotě 84,4 miliardy USD za rok. Aby k tomu však došlo, je nutné, aby státy rozvíjely udržitelný management vodního hospodářství zaměřený na jakost vod. Mezi jednoduchá opatření patří například monitoring stavu vod jako indikátor efektivity ochrany lidského zdraví a zajištění hygieny.

ZDROJ: www.unwater.org, www.rozvojovka.cz