Studium globálních změn v geologické minulosti

Studium globálních změn v geologické minulosti pomáhá vytvořit modely, jaká byla odezva bioty na klimatické a ekologické změny v obdobích mezi jednotlivými útvary, odděleními a stupni, a zároveň se snaží o zjištění příčin těchto změn. Porovnání změn v kvartéru a současné době s modely globálních změn v geologické miunulosti umožní vybrat nejlépe odpovídající model současným změnám a předpovědět, jaké budou změny v budoucnosti.

Obrázek zachycuje karbonský prales při jeho zkáze. Nejvyšší rostliny jsou plavuňovité rostliny. Zhruba uprostřed obrazu je skupina nižších přesličkovitých rostlin. V pozadí se na uhlotvorný prales snáší sopečný popel. Výjev je lokalizován do Ovčína u Radnic v radnické pánvi. Hypotetické vulkanické centrum v té době bylo asi 100 km severně v oblasti Altenbergské kaldery. Erupce byla tak silná, že asi před 309 000 000 lety pokryla území vrstvou popela mocnou až přes půl metru po slehnutí! Ve svém důsledku měla tato událost lokální dosah. Karbonský prales byl sice zničen, ale po nějaké době se na stejném území objevil nový prales, jehož druhové složení bylo podobné druhovému složení původního pralesa. (Autor: Jiří Svoboda)

V souladu s přijatým plánem studia globálních změn v geologické minulosti Země probíhají výzkumné práce na různých kontinentech (Amerika, Evropa, Asie a Antarktida) a předmětem studia jsou období od paleozoika po kvartér. K hlavnímu okruhu řešených problémů patří především studium reakce biosféry na globální změny (zejména změny klimatu, salinity, obsahu kyslíku v oceánech), studium změn struktury takto postižených paleospolečenstev a studium cyklu uhlíku a změn průměrných teplot globálního mořského ekosystému, zvláště ve spodním paleozoiku a křídě. V karbonu a kvartéru jsou studovány globální změny, které se týkají terestrické bioty, zejména flóry. Tento komplexní přístup je založen na využití rozličných metod - paleontologických (analýza paleospolečenstev, fylogenetická analýza apod.), sedimentologických (mikrofaciální analýza) a geochemických (izotopová geochemie).

Výzkumný tým tvoří celkem 19 pracovníků.

Na výzkumném záměru Globální změny v současnosti pracují J. Frýda, Z. Šimůnek, Š. Manda, R. Vodrážka, D. Nývlt, S. Berkyová, P. Tonarová, P. Budil, M. Steinová, J. Drábková, R. Lojka, E. Břízová, J. Kříž, T. Hroch a P. Čáp.

ZDROJ:ČGS