Nerostné bohatství v oblasti bývalého jednotného Súdánu

Těžba minerálů a nerostů. V zemi jsou ložiska mědi, zlata, chrómu, železné rudy, manganu, olova, wolframu, zinku, mědi, stříbra, uranu, diamantů. Dále mramoru, mastku a sádry.

Zlato těží dva společné podniky, súdánsko-čínský a zejména súdánsko-francouzský (60% - 40%) v 10 dolech v ročním objemu 5 tun. Celkové zlaté rezervy jsou odhadovány na 37 tun.

Chromitovou rudu těží státní firma Sudanese Mining Company (SMC) v oblasti Ingassana (jihozápadně od El-Damazinu) v objemu 3 tisíce tun ročně a je převážně určena na export
do Evropy. Zásoby se odhadují na 1 mil. tun. Probíhá průzkum ložisek manganových rud, ale jejich celkové zásoby ve 20 nalezištích se odhadují zatím jen na 36 tis. tun. Průzkum zásob wolframu je teprve na počátku, očekávané rezervy jsou 1,5 mil. tun.

Připravuje se těžba mědi v oblasti Western Cordofan britskou společností. Odhad zásob činí 10 mil. tun.

Železná ruda se vyskytuje na západě země a u Rudého moře. Zásoby jsou odhadovány na
1,5 mld. tun.

Rovněž těžba mramoru a vápence je prováděna několik let, a to především v oblasti Rudého moře. Výsledky průzkumných prací uvádějí 60 mil. tun zásob kvalitního vápence. Na pobřeží Rudého moře se těží také sádra, a to v ročním objemu 20.000 tun pro potřebu dvou cementáren v Atbaře a Rabaku. Celkové zásoby sádry se odhadují na 500 mil. tun.

Značná poptávka je po soli, jejíž roční výroba se pohybuje v rozmezí 100 až 120 tisíc tun,
z čehož třetina je spotřebovávána v dalších odvětvích průmyslu (40 % koželužny, 2 % textilní závody, 1,5 % rybárny, 0,3 % konzervace potravin).

V oblasti Rudého moře byla objevena rovněž ložiska křemitého písku, svou kvalitou (99 % SiO₂) vhodná pro sklářský průmysl. Výzkumnépráce nejsou dokončeny, ale předpokládají se zásoby více než 2 mil. tun.

Významné zásoby magnesitu a mastku se nacházejí u Rudého moře a v oblastech Ingassana a Nuba. Rezervy se odhadují na 2,5 mil. tun (51% mastku, 43% magnesitu). Slibné jsou rovněž zásoby černého písku na plážích Rudého moře, obsahujícího titanové minerály.

Vzhledem k obrovským zásobám nerostných surovin je jejich těžba zanedbatelná (vyjma ropy). Kromě chromitové rudy (roční export 3 tisíc tun) Súdán žádné další minerály prakticky nevyváží. Plánovaný rozvoj tohoto druhu průmyslu bude mít značný vliv na celkový růst průmyslu a tudíž ekonomiky v zemi. Největším problémem na cestě rozvoje těžby nerostných surovin tedy zůstávají chybějící investice.

zdroj: Sudanow3/02, EIU, Sudan Tribune

Ropný průmysl. Od počátku 80. let minulého století, kdy byly objeveny rozsáhlá ložiska ropy v oblasti Bentiu a Meletu, se ze Súdánu do dnešní dnů stal, hlavně v posledních letech, důležitý vývozce ropy. Průzkum a těžba se dynamicky rozvíjí i přes vnitropolitickou nestabilitu v některých regionech. Místo amerických a evropských ropných společností, které Súdán opustily v důsledku sankcí USA a vnitřním konfliktům, zaujaly pozici investoři z Číny, Malajsie, Indie a zemí Perského zálivu. Podíl ČLR na ropných koncesích, olejářské infrastruktuře a energetickém sektoru je dominantní. Podle posledních údajů činil export ropy a ropných produktů 90% všech súdánských vývozů a země je tak z hlediska příjmů zcela závislá na tomto odvětví. Skoro 50% celkového súdánského exportu je směrováno do Číny a do Japonska. Ačkoli ropná produkce je zatím v celosvětovém měřítku méně významná (asi 0,5 %), její význam v nadcházejících letech poroste. V úvahu je nutné vzít dynamický rozvoj v oblasti investic a těžby, rovněž i kapacitu existujících a plánovaných ropných terminálů, tím se může Súdán usadit ve druhé desítce světových exportérů ropy. Ovšem za předpokladu elementární stability uvnitř země.

Súdán během několika posledních let prudce zvýšil svoji těžbu ropy. Další zvýšení může jít na vrub použití vyspělých technologií na některých starších ropných polích a navýšení produkce v poli Fula, blok č 6 v Západním Kodofánu, kde těžba může vrůst díky novým nalezištím.

Současná využívaná súdánská naleziště ropy a jednotlivé licencované bloky se táhnou především od jižních provincií Bahr al Džabal a Eastern Equatoria sousedící s Keňou a Ugandou v jedné větvi na severozápad v provinciích Lakes, Jonglei, Unity, Northern Bahr al Ghazal, Western a Southern Kordovan k provincii Southern Darfur a ve druhé, paralelní větvi na severovýchod v provinciích Upper Nile a White Nile, částečně zasahují i do dalších sousedních provincií. Celkem je Súdán rozdělen na 18 bloků, z nichž asi třetina je zcela nebo částečně volných. S ohledem na skutečnost, že se větší část nalezišť nachází v jižních provinciích země lze očekávat, že tato

Od roku 1999, kdy byly uvedeny do provozu 1.506 km dlouhý ropovod z bloku 1 (Heghlig) do Port Súdánu n rudomořském pobřeží a ropný terminál v Port Súdánu (investice ČLR), byl zahájen vývoz súdánské ropy (vysoce kvalitní s nízkým podílem síry, označované ,,Nile Blend" nebo ,,light-sweet trude"). Exportní terminál v Port Súdánu byl vybudován s kapacitou 150.000 barelů za den s možností rozšíření na 540.000. V lednu 2005 bylo konsorciem Greater Nile Petroleum Operating Com. (GNPOC) oznámeno plánované navýšení kapacity terminálu na 325.000 barelů za den, na kterém se pracuje.

V roce 2006 byla dokončena výstavba ropovodu v délce 870 km. Spojující blok 7 (Melut Basin) súdánsko-čínského konsorcia v provincii Upper Nile s dalším exportním terminálem u Port Súdánu. V roce 2007 dokončila indická ONGC ropovod v délce 741 km z rafinérie v Chartúmu do Port Súdánu.

Hlavními subjekty působící na trhu je konsorcium GNPOC, založené mezi čínskou státní společností China National Petroleum Corp. (vlastní 40% podílu), malajskou státní společností Petronas (30%), indickou státní společností ONGC (25%) a súdánskou státní společností Sudapet (5%). Zahraniční státní společnosti dostávají 60% hrubého zisku z prodejů na úhradu svých nákladů a 40% příjmu získává Súdán. Vedle již zmíněných firem operují v teritoriu ještě katarská Gulf Petroleum Com. A Kuwait Foreign Petroleum Com.

V současnosti je denní produkce ropy v Súdánu na úrovni 486.700 bbl/den, což z této země činí 3. největšího producenta v Africe a 31 na světě. Vlastní spotřeba se pohybuje na úrovni 84.000 bbl/den a zbývající objem je exportován. Zásoby ropy jsou odhadovány na úrovni 6,8 mld bbl.

Zemní plyn byl objeven při pobřeží Rudého moře. Bylo navrtáno 7 zdrojů a část již byla exportována. Jeho zásoby se odhadují na 99 mld. m³.

ZDROJ: Businessinfo.cz, kráceno