I na východě Čech se těžil uran

Ložisko a uranový důl Zálesí u Javorníka (dříve Valdek)

Ložisko Zálesí se nachází v severní části Rychlebských hor asi 6 km JZ od města Javorník a bylo objeveno dne 24.6.1957 emanačním průzkumem (měření výskytu radonu v půdním vzduchu mělkou sondou). Uranové zrudnění bylo zjištěno na lokalitách Zálesí a Bílá Voda-Jelen. Průzkum byl prováděn IV. skupinou kutacích prací Nové Město na Moravě, tzv. "kutačky" národního podniku Jáchymovské doly. Vyhledávací a průzkumné práce probíhaly v letech 1957 až 1964, dobývací práce pak v letech 1959 až 1968. Ložisko bylo dobýváno hlubinným hornickým způsobem s využitím výstupkové metody dobývání, výběrové metody a metody příčné otevřené komory.

Geologie ložiska Zálesí
Ložisko Zálesí je nejvýznamnější akumulace uranového zrudnění v jednotce orlicko-kladského krystalinika. Ložisková oblast je tvořena pestrým komplexem metamorfovaných hornin travensko-landeckého pásma stroňské skupiny v nadloží ortorul sněžnické skupiny. V okolí ložiska se vyskytují ruly, svory a svorové ruly, krystalické vápence. amfibolity, amfibolické břidlice, amfibolické brekcie a lamprofyry. Uranové zrudnění se vyskytuje především v amfibolitech a amfibolických brekciích. Ložisko je silně tektonicky postiženo a zrudnění se soustřeďovalo v řadě subparalelních pravých žil a žilek s generálním směrem SSZ-JJV, s úklonem k VSV a úhlem sklonu 60-90 stupňů. Mocnost žil kolísala od několika mm do metrových rozměrů. Dobýváno bylo 23 rudních žil s řadou odžilků (nejvýznamnější žíla Pavel a žíly č. 4, 7, 11 a 13) a dvě rudní tělesa T-II a Gábor. Délky rudních žil se pohybovaly od 30 do 300 m a mocnost žil byla 1 až 40cm. Uranovou mineralizaci tvoří smolinec, uranové černě a v oxidační zóně převládají uranové slídy. Na ložisku je ve větší míře vyvinuta i měděná (převážně chalkopyritová) mineralizace, která byla vyhodnocena jako nebilanční. Dále na:http://www.rychleby.cz/index.php?id=tezba_uranu.html