Svět hledá v Kodani závaznou dohodu o snížení emisí CO2

Alpské ledovce rychle mizí, stejně tak zájem o nové lyže. Saharský písek posunuje hranice poušti ke Středozemnímu moři. Na dalekých Maledivách je ještě hůř. Ostrovy, z nichž většina sahá lidem někam po pás, už založily fond, za který chtějí v budoucnosti koupit nové území - až zmizí pod Indickým oceánem poslední útes. Výraz "ekologický uprchlík" je běžným termínem.

Trpí i zvířata. Posun teplot ohrožuje gorily v Ugandě, korálové útesy v Karibiku, vzácné mexické motýly stejně jako polární medvědy.

Společným jmenovatelem těchto změn je globální oteplování.

A může být hůř. Vědci se obávají, že pokud podle předpokladů stoupnou průměrné teploty o jeden až šest stupňů, zvedne se dramaticky hladina světových oceánů. Přibudou další problémy. Nekontrolovatelná migrace, války o vodní zdroje.

Diskuse se točila okolo otázky, zda zvyšování celosvětových teplot souvisí s lidskou činností. K tomu se přiklání stále více vědců.

Příkladem je dánský rebel mezi ekology Bjorn Lomborg, který dlouho podíl člověka na oteplování popíral. Teď tento skeptik pozměnil názor. Jen radí, že by peníze měly jít na užitečnější projekty než boj s oteplováním.

Omezit skleníkové plyny

Politici, kteří přicestovali na klíčový summit o klimatu do dánské Kodaně, o souvislosti mezi průmyslovými emisemi a globálním oteplování nediskutují. Je to pro ně hotová věc.

Nyní hledají recepty, jak se pokusit nárůst teploty zastavit. Času je málo. "Svět si rozhodně nemůže dovolit promeškat tuto vzácnou příležitost," varoval dánský premiér Lars Lokke Rasmussen. Recepty, které chtějí v následujících dnech v Kodani politici nabídnout, jsou trojího druhu.

Zaprvé se nabízí právní mezinárodní závazky, které omezí produkci škodlivých skleníkových plynů.

"Dohoda musí být silná a ambiciózní," říká premiér hostitelské země Rasmussen. Vyjádřil přesvědčení, že dohoda je téměř na dosah. Pesimisté dodávají, že to nebude právně závazná dohoda, ale spíše politická deklarace.

Přijetí právního závazku je nemyslitelné bez Spojených států. Předcházející dohodu, Kjótský protokol, jehož platnost v roce 2012 vyprší, USA nepřijaly. A Bílý dům i nyní zaměstnává více neklidný Afghánistán či reforma zdravotnictví než světové klima. Přesto většina pozorovatelů předpokládá, že by právně závazná dohoda mohla být přijata v příštím roce.

Podpořit nové technologie

Druhou cestou, jak zmírnit následky globálního oteplování, je rozvíjení ekologicky šetrných technologií. To ale nebude jednoduché.

Rozvíjející se země jsou ochotny přistoupit na dohodu. Ale ne zadarmo. Žádají po rozvinutých zemích 400 miliard dolarů ročně. Mají pocit, že na to mají právo.

Šéf sekretariátu OSN pro změny klimatu Yvo de Boer to ovšem pokládá za přemrštěné. Vyspělé země podle něj směřují k menší sumě, která nepřesáhne 100 miliard dolarů ročně. Každopádně je jisté, že bez shody v této věci kodaňská konference nic nepřinese. Proto se zřejmě bude shoda hledat do poslední chvíle.

"Získání soukromých a veřejných financí pro chudé státy na ekologické technologie bude klíčem k uzavření dohody o klimatu," prohlásila na začátku schůzky dánská ministryně energetiky a klimatu Commie Hedegaardová.

Zkusit se uskrovnit

Třetím receptem, bez kterého je boj proti změnám klimatu nemyslitelný, má název střídmost.

Omezení jízdy autem, například. Zatím to nefunguje. Podle psychologů mají lidé v tomto ohledu sklon k instinktivní obranné reakci: marginalizovat hrozící nebezpečí. V čím vzdálenější budoucnosti se hrozba vznáší, tím méně lidi zajímá. Britský týdeník Economist přináší ještě jedno vysvětlení Mezivládního panelu pro klimatické změny OSN.Globální oteplování prý není matematickou rovnicí. "Máme přibližnou, ale ne úplně přesnou představu, jak může vývoj světových teplot pokračovat," připouští panel OSN.

Částky, které by lidé museli za nové technologie či administrativní omezení emisí platit, vypadají hrozivě. Naopak: přínosy jsou v nedohlednu. Nikdo nedovede přesně stanovit, nakolik se omezení emisí do globálního klimatu promítne.

Stoupenci nižší spotřeby namítají, že nejde ale jen o prognózy: podle statistik citovaných sekretariátem OSN se zvedla teplota za posledních 100 let o 0,74 stupně Celsia.

To se ale obtížně vysvětlujte v rozvojových zemích, kde mnohé lidi zajímá, co bude zítra. "Lidé v rozvojovém světě se více zajímají o věci, které je ohrožují bezprostředně, než o vzdálené hrozby," řekl listu Financial Times americký ekolog Yael Wolinsky-Mahmisa.

Složitá vyjednávání. Vyspělý svět je ochoten dát na zmírnění dopadů klimatických změn 100 miliard dolarů. Rozvojové země žádají čtyřikrát víc.

Získání soukromých a veřejných financí pro chudé státy na ekologické technologie bude klíčem k uzavření dohody o klimatu.

dánská ministryně energetiky a klimatu
COMMIE HEDEGAARD

10 nejohroženějších míst planety

Francouzské vinice

1
Oteplování může povzbudit pěstování vína ve Skandinávii či na Britských ostrovech, pro tradiční regiony ale bude zhoubou. Vinaři v Burgundsku si už dnes stěžují, že vysoké teploty uspíšily vinobraní. Pokud se chuť vína zásadně změní, hrozí Francouzům a Italům ztráty trhu. Teploty vysušují půdu a zbavují hrozny kyselosti.


Alpy

2
Alpská střediska jsou zásobena vodními děly, která poslední roky zvládala zasněžovat místa, kde by jinak sníh už mnoho dnů v roce neviděli. Bude ale hůř. Patrné je to v italských Dolomitech, kde letos nemohli zasněžovat. Teplota neklesla k nule. Recept nabízejí arabské emiráty. Lyžování tam přesunuli na umělé svahy do nafukovacích hal.


Nepál

3
Podobné veřejné představení, s cílem upozornit na globální oteplování, uspořádala nepálská vláda v základním táboře pod Mount Everestem. Himálajské ledovce začínají tát. Pro početnou populaci žijící v níže položených údolích to představuje velkou hrozbu. Vesnice mohou zavalit povodně a přívaly bahna, hrozí ztráta pitné vody.


Bangladéš

4
Pesimisté prorokují, že moře v budoucnosti zcela zalije hustě osídlená pobřeží asijských zemí, jako je Bangladéš. Do Bengálského zálivu ženou pravidelně monzuny množství vzedmuté vody, která působí katastrofální záplavy. Pokud se hladina oceánů zvedne, katastrofy se znásobí.


Arktida

5
Kanadské arktické město Churchill se každoročně koncem října stává cílem putování všech turistů, kteří chtějí sledovat lední medvědy. Ti čekají na zamrznutí Hudsonova zálivu. Z ledu loví tuleně. Experti odhadují, že ledy zmizí a do roku 2030 už tady nikdo žádného ledního medvěda neuvidí.


Karibské korálové útesy

6
Druhý největší korálový útes na světě (po Velkém bariérovém útesu na severovýchodě Austrálie) je citlivým ekosystémem, nesmírně citlivým na změny teplot. Útesu, který lemuje pobřeží od Mexika až po Honduras, hrozí zánik, koráli jsou nesmírně citliví na každé nepatrné zvýšení teploty oceánů.


Subsaharská oblast

7
Saharská poušť se rychlým tempem rozšiřuje. Může za to vykácení stromů
a rychlý postup pouště. Globální oteplování trend zrychluje. Vědci odhadují, že v místech, jako jsou Sahara či Blízký východ, budou propukat konflikty, ve kterých se bude soupeřit o mizející vodní zdroje. Poušť se zmocní i cenných východoafrických savan, kam dnes jezdí turisté na safari pozorovat lvy či antilopy.


Maledivy

8
1200 ostrovů v Indickém oceánu drží světový "rekord" jako místo
s nejnižší nadmořskou výškou. Patrné to bylo při úderu ničivé tsunami v prosinci 2004, kdy vlny mnohé z ostrovů vymazaly z mapy. Maledivský kabinet se pokusil na problém upozornit originální cestou: zasedal několik metrů pod mořskou hladinou.


Kiribati a Tuvalu

9
Většina ostrovů Kiribati, kde žije asi 100 tisíc lidí, jsou korálové atoly ležící na vrcholcích podmořských sopek. Nejvyšší bod leží jen 87 metrů nad mořem. Nejsou zde žádné řeky. Dva neobydlené ostrovy Tebua Tarawa a Abanuea se ztratily pod vodou již před šesti lety. Premiér Tuvalu, které sestává
z devíti atolů s nejvyšším bodem pět metrů nad mořem, připouští, že 12 tisíc obyvatel souostroví možná bude muset opustit své domovy. Malý ostrůvek poblíž největšího ostrova Funafuti se již potopil. Tisíce ostrovanů nyní bojují marnou bitvu proti oceánu.


Carteretovy ostrovy

10
Carteretovy ostrovy, podkovovitá skupina atolů v jižním Pacifiku, součást Papuy-Nové Guiney, je jedním
z míst, která jsou v současnosti nejvíce ohrožena zvedáním hladiny moří v důsledku klimatických změn. Ohroženy jsou dva tisíce ostrovanů, kteří bojují marnou bitvu proti oceánu.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz