Petr Honzejk: Kodaňský střet civilizací

Je to ještě jenom chaos, nebo už katastrofa? Otázka, kterou si položila BBC, popisuje dění na klimatickém summitu v Kodani přesně. Ať tak nebo tak, schyluje se k výsledku, který může být hned trojnásobnou porážkou vyspělého světa. Ekonomickou, bezpečnostní a ekologickou.

1. Vše nasvědčuje tomu, že se nepodaří přimět Čínu a Indii k jakýmkoli vymahatelným závazkům na snížení emisí CO2. Obě země budou moci pokračovat v ekologickém dumpingu. Zatímco západní svět svým firmám ukládá nejrůznější omezení, pro Čínu jsou nulové ekologické standardy, vedle levné pracovní síly, významnou konkurenční výhodou.

2. Pokud nedojde ke globální dohodě o snížení emisí, zmenší se tlak na technické inovace. Vývoj obnovitelných zdrojů energie, levnějších jaderných elektráren či elektromobilů bude pomalejší. A naše závislost na dodávkách ropy a plynu z nestabilních zemí nezmizí tak rychle, jak by bylo potřeba. Evropa si to připomene nejpozději za pár měsíců při další plynové krizi. USA třeba při prvním útoku islamistů na ropný terminál. Nakonec i bývalý šéf CIA James Woolsey připomíná, že světový terorismus je v posledku financovaný z ropných zdrojů.

3. Klimatické změny postihnou hlavně nejchudší země. To může vyvolat uprchlické vlny, mířící na bohatý Sever. Obyvatelé utopené Mikronésie sice invazi do vyuhlených Sudet nepodniknou, ovšem v Itálii a Řecku už vědí, jak zárodek tohoto problému vypadá.

Vystoupení čínsko-afrického bloku proti západní představě o nové klimatické dohodě je dokladem nového geopolitického uspořádání. Čína mohutně investuje v Africe, ovládá stále víc tamní surovinové a ropné zdroje i politiku. V jejím zájmu jsou co nejvyšší finanční kompenzace pro africké země. Ty na oplátku blokují dohodu, která by Číně nařídila snižování emisí.

Neochota rozvojových zemí přijmout díl odpovědnosti je nepříjemná, ale pochopitelná. Hrozba změn klimatu je pro ně, vztaženo k jejich problémům, pocitům historické křivdy a nenaplněným ambicím, přece jen dost abstraktní. Lapidárně řečeno: Kdo se potřebuje najíst, toho vzdálenější budoucnost netrápí. Starost o osud planety přichází až s plným břichem. Sever ho ale možná už má příliš plné na to, aby si uvědomil, že dosažení dohody je, zcela pragmaticky, hlavně v jeho zájmu.

AUTOR: Petr Honzejk
AUTOR-WEB: www.ihned.cz