Pět důvodů kodaňského krachu

Klimatický summit v dánské Kodani selhal. Hrozbě naprostého krachu se vyhnul jen těsně, když americký prezident Barack Obama v noci na sobotu vyjednal dohodu s rozvíjejícími se zeměmi. Podle ní rozvinutý svět poskytne do roku 2020 třetímu světu 100 miliard dolarů ročně na boj s klimatickými změnami. USA příspěvky podmiňují účastí dalších zemí. Evropská unie a Japonsko to slíbily. Rozvíjející se země vágně přislíbily omezit emise.

Zbytek právně nezávazného dokumentu jsou bezzubé fráze, které zmiňují klimatické změny jako "velkou výzvu". Rozhodnutí se odsouvají na rok 2010 na summit v Mexiku. Zklamání je všeobecné. Aktéři se liší jen v tom, co podle nich způsobilo krach schůzky. Zde je pět nejčastěji zmiňovaných důvodů.

1 Nezájem Číny. Největší světový znečišťovatel si ústy ministra zahraničí dohodu pochvaloval. To nepřekvapuje. Je šitá na míru čínským zájmům. Peking nechce vnucovat ekologické restrikce svým podnikům. A nechce inspekce kvůli kontrole emisí.

2 Chabá nabídka USA. Barack Obama sice probudil mátožná jednání svou stamiliardovou nabídkou, jinak ale mnoho nenabídl. Americká nabídka na snižování emisí hodně zaostávala za evropskou nabídkou.

3 Izolovanost EU. Evropa měla velké plány, ale brzy zjistila, že při dnešní konstelaci sil je nedokáže prosadit. Žádná dohoda už není možná bez souhlasu G2 - Číny a USA.

4 Nepříhodná chvíle. Summit utrpěl načasováním. Svět se stále potýká s důsledky ekonomické krize, politici se proto zdráhají škrtit firmy ekologickými restrikcemi.

5 Neústupnost třetího světa. Na summitu spojili své síly tradiční rivalové Indie a Čína. Rozvojový svět cítil pod jejich taktovkou nové sebevědomí. Neváhal hnát požadavky až do krajnosti.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz