Kocourek:EU si bojem proti oteplování snižuje konkurenceschopnost

Snahy Evropské unie o snížení emisí kysličníku uhličitého, které výraznou měrou přispívají ke globálnímu oteplování, se mohou odrazit na poklesu konkurenceschopnosti evropských společností. Ty mohou být oproti zahraniční konkurenci v nevýhodě například kvůli vyšším cenám energií z důvodu podpory ekologických zdrojů. V Bratislavě to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek v rámci setkání ministrů energetiky visegrádské čtyřky.

"Pokud opatření proti globálnímu oteplování dělá Evropa izolovaně, tak poté jednak je diskutabilní, zda jsou vůbec účinná, ale zejména Evropa si tím vlastně sama sobě svoji konkurenceschopnost s ostatními globálními hráči podkopává, a to je opravdu otázka k diskuzi, zda takový vývoj nadále akceptovat," prohlásil ministr.

Unie například stanovila každé členské zemi, jaký podíl energií by měla do roku 2020 vyrábět z obnovitelných zdrojů. V Česku i na Slovensku se rozmohla výstavba solárních elektráren podpořená vysokými výkupními cenami, které se však promítnou v účtech všech odběratelů. Obě vlády na hrozící výraznější zdražení elektřiny reagovaly, Bratislava omezila podporu solárních elektráren a Praha zavedla zvláštní zdanění elektřiny ze solárních elektráren.

Evropská komise koncem minulého roku představila strategii, podle které bude muset unie do roku 2020 investovat do energetiky bilion eur, což je více než 24 bilionů korun. Týkají se například rozsáhlého projektu větrných elektráren v pobřežních vodách Severního a Baltického moře ale i výzkumu nebo vzájemného propojení všech členských států energetickými sítěmi.

Některé záměry se však českému ministrovi nezamlouvají. "Mám občas pocit, že paradoxně některá opatření Evropské komise, která mají vést ke zvýšení konkurenceschopnosti energetiky, z mého pohledu paradoxně vedou k tomu, že konkurenceschopnost energetiky snižují," poznamenal Kocourek.

Globálnímu oteplování se loni v prosinci věnovaly asi dvě stovky států na klimatické konferenci v mexickém Cancúnu. Ty se sice nedokázaly dohodnout na prodloužení platnosti Kjótského protokolu omezujícího emise skleníkových plynů, shodli se však na potřebě snížení jejich produkce. Protokol v minulosti nepodepsaly Spojené státy, největší znečišťovatel ovzduší, ani nově nastupující hospodářské velmoci Čína a Indie. Japonsko, Kanada a Rusko proto hrozí, že dohodu neprodlouží, pokud se další země rovněž nezavážou k omezování emisí. Jednání by měla pokračovat letos v jihoafrickém Durbanu.