Vědci dokázali podíl oteplování na extrémní meteorologické jevy
Dvě vědecké studie poprvé dokazují teorii o vlivu oteplování na zvyšování intenzity lijáků a záplav ve druhé polovině 20. století. Obě práce zveřejnil britský vědecký časopis Nature.
Přímá vazba mezi klimatickými změnami a extrémním počasím se dosud jen předpokládala, především na základě počítačové simulace a výpočtů.
"Je to skutečně tak. Náš dokument poskytuje první vědecký důkaz. Člověk ovlivňuje intenzitu extrémních (dešťových) srážek," tvrdí spoluautor jednoho z na sobě nezávislých výzkumů Francis Zwiers z Kanady.
Autoři studií využili dlouhodobých poznatků z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Podle nich ve 2. polovině 20. století přibylo 24hodinových lijáků a souběžně s tím se v důsledku oteplování zvyšovala vzdušná vlhkost. "Teplejší atmosféra má zvýšenou schopnost zadržovat vodu," vysvětlil Zwiers.
Deště přitom automaticky nesílí v místech s dosud slabými přeháňkami. Některé oblasti mohou naopak vysychat. Tam, kde se voda v důsledku oteplování kumuluje a zaprší, jsou však lijáky silné. Jev je podle vědců stále patrnější a je úměrný zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře.
V posledních měsících sužovaly či dále sužují ničivé lijáky především Austrálii, Kolumbii, Jihoafrickou republiku a Brazílii. Přímý vliv oteplování na zvyšování rizika povodní se podle vědců prokázal například také u Anglie a Walesu, uvedl francouzský deník Le Monde.