Čína, Indie a USA v Durbanu blokují dohodu o omezení emisí

Největší světoví znečišťovatelé Čína, USA a Indie odmítli povinné závazky k omezení emisí takzvaných skleníkových plynů. Podle agentury Reuters konferenci OSN o změnách klimatu, konající se nyní v jihoafrickém Durbanu, kvůli tomu hrozí krach. Tahounem zachování zatím jediné závazné dohody o emisích, Kjótského protokolu, je teď podle Reuters hlavně Evropská unie.

K těm, kdo se touto smlouvou odmítají napříště řídit, se dnes v Durbanu připojila Kanada. Její ministr životního prostředí Peter Kent prohlásil, že "Kjótský protokol náleží minulosti". "Delší dobu už říkáme, že se nepřipojíme k druhé etapě Kjótského protokolu. Nebudeme bránit ostatním, kteří se připojí, ale pro Kanadu je protokol minulostí," sdělil.

EU se v Durbanu pokouší vyjednat novou závaznou dohodu o emisích. Po odmítnutí Číny a Indie generální tajemník OSN Pan Ki-mun přiznal, že prozatím je zřejmě taková dohoda nedosažitelná.

Na konferenci v Durbanu jsou zástupci více než 190 států. Nová dohoda navrhovaná EU by měla platit po roce 2020. Platnost Kjótského protokolu z roku 1997 vyprší příští rok.

"Co se týče možnosti průlomu v Durbanu, musíme být realističtí. Náš konečný síl, jímž je všeobecná závazná dohoda o klimatických změnách, je prozatím nedosažitelný," řekl Pan Ki-mun. Vyzval účastníky, aby se pokusili vyřešit aspoň dílčí problémy. "Není zveličováním, jestliže říkáme, že je v sázce budoucnost naší planety," sdělil.

Účastníci konference oslovení agenturou AP tvrdí, že Číňané v soukromých rozhovorech dávají jasně najevo, že Peking nepřistoupí na mezinárodně stanovená omezení pro emise. Čína sice tvrdí, že se chce účastnit jednání o dohodě, která by měla platit po roce 2020, ale nikdy nesdělila otevřeně, že přijme omezení, která by se týkala jí. Argumentuje tím, že je stále rozvojovou zemí s miliony chudých občanů a že rychle rozvíjí provozy šetrné k ovzduší.

USA sice o boji proti poškozování klimatu jednat chtějí, avšak o právně závaznou dohodu nejeví zájem. Washington nesouhlasí se současným systémem, kdy je dohoda závazná pro průmyslově rozvinuté země, ale dobrovolná pro rozvíjející se. Indická ministryně životního prostředí Džajanthi Nataradžanová přístup vyžadovaný Spojenými státy vyloučila. Rozvíjející se státy podle ní nemohou být žádány, aby platily za to, co způsobily země rozvinuté.

Loni se konference o klimatických změnách konala v mexickém Cancúnu. Ani tam se nepodařilo dojednat náhradní smlouvu Kjótského protokolu. Účastníci pouze souhlasili s vytvořením klimatického fondu, do něhož má být do roku 2020 přispíváno ročně 100 miliardami dolarů, které pomohou chudším zemím se snížením emisí. Mechanismus získávání peněz ale dohodnut nebyl.