Vědci pátrají, jaké bylo počasí před tisíci lety

V Brně vytvářejí systém, díky němuž předpoví velké výkyvy počasí. Výsledky využijí hlavně zemědělci, sloužit může i majitelům koupališť.

Předpověď počasí pro Česko v příštích padesáti až sto letech vůbec nezní dobře: bude extrémní sucho střídané povodněmi. A doplatí na to především zemědělci, kterým klesnou výnosy z úrody. Aby byly škody co nejmenší, spojili se brněnští vědci z Mendelovy a Masarykovy univerzity se špičkovými klimatology ze Švýcarska a ze Spojených států - společně vytvoří systém, který bude farmáře před změnami počasí dlouhodobě varovat. Pěstitelé se tak díky projektu InterSucho budou moci lépe připravit na období sucha.

"Ten projekt jsme připravovali více než deset let a nyní jsme na něj dostali peníze," říká Miroslav Trnka, vedoucí výzkumného týmu, který působí zároveň v Mendelově univerzitě a v brněnském Centru CzechGlobe. Právě tato instituce celý projekt zaštiťuje a řídí. Výzkum bude stát 32 milionů korun, z toho patnáct procent půjde ze státního rozpočtu a zbytek z fondů Evropské unie.

Pátrání v historii

"V první fázi budeme analyzovat suché epizody na území dnešní České republiky za posledních tisíc let. Budeme například zkoumat letokruhy stromů a další přírodní ukazatele. Zároveň s tím budou vědci z Masarykovy univerzity zkoumat historické prameny, například staré rukopisy a podobně," pokračuje Trnka.

Ze získaných podkladů se vědci pokusí vysledovat, jak se jednotlivé etapy počasí měnily a co vedlo k extrémním suchům. "Zhruba do roka a půl by měl být hotový systém sestavený z těchto algoritmů, díky němuž budeme schopni zemědělce s dvouaž třítýdenním předstihem varovat, že se blíží extrémní výkyv počasí," plánuje Trnka.

Systém také poskytne informaci o tom, jak vypadají zásoby vody v půdě. Předpovědi pak zemědělcům pomohou při rozhodování, kdy zasít nebo jaký typ plodiny upřednostnit. "A nejde jen o farmáře. Stejně tak to budou moci využít majitelé koupališť a rekreačních středisek, vodohospodáři nebo hasiči pro předpověď požárů," dodává šéf vědeckého týmu.

Bude to cenový průšvih

Že se bude počasí ve střední Evropě oteplovat a přijdou dlouhá období extrémního sucha střídaná povodněmi, se shodují vědci na celém světě.

Například Český hydrometeorologický ústav ve své prognóze odhaduje, že se do roku 2070 vzduch v létě v Česku oteplí až o 2,7 stupně. "V některých částech republiky, kde už je teď dost sucho, tedy hlavně na jižní Moravě a na Hané, se produkce sníží velmi citelně. Bude také vyšší tlak chorob a škůdců," upozorňuje Trnka.

A zemědělci jsou si problému dobře vědomi. Už nyní je Česká republika závislá například na dovozu vepřového masa, dovoz obilí by zřejmě výrazně zvýšil jeho cenu. "Obilí máme zatím přebytkové, ale kdybychom měli začít i to dovážet, bude to cenový průšvih," varuje Jan Veleba, prezident Agrární komory. "Chceme o tom komunikovat s vládou a najít nějaký způsob, jak situaci zvládnout. Pokud se na to nepřipravíme, bude zle," dodává.

Zavlažování obilí? Příliš drahé

Pěstitelé již nedostatek srážek pociťují. Právě letošní rok byl především na Moravě velmi špatný, protože bylo sucho. "Je to katastrofa. Tady na Znojemsku jsme ve srovnání s jinými lety letos sklidili třetinu úrody," stěžuje si Roman Kalmus ze zemědělské firmy Zeno v Novosedlích. "Jestli to bude ještě horší, tak nevím, co budeme dělat. Museli bychom obiloviny zavlažovat, stejně jako to děláme u zeleniny," pokračuje Kalmus. Jenže to je neúnosně drahé. "Jedna zálivka na hektar stojí dva a půl tisíce korun. To jsou velké peníze navíc, u obilí se to nevyplatí," doplňuje Kalmus.

Další možností je sít takové odrůdy obilí, které odolají extrémnímu horku i škůdcům. Například vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd už nyní kvůli prognóze sucha šlechtí odolnější odrůdy pšenice, ječmene nebo trávy. Jenže i to má zádrhel. "Ty odolnější druhy zase mají menší výnos. Je to začarovaný kruh," podotýká Kalmus.

CzechGlobe

K čemu slouží

Centrum CzechGlobe vzniklo v lednu 2011 a soustřeďuje se na otázky globální změny a plnění mezinárodních závazků, které Česko v této oblasti přijalo. Ve své činnosti navazuje na více jak 20letou tradici výzkumu globálních změn, na němž pracovali vědci z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR.

Co zkoumá

Vědci se zabývají například působením skleníkových plynů v atmosféře, toky uhlíku v různých typech ekosystémů, pomocí leteckých a satelitních snímků zkoumají vývoj uhlíkového cyklu nebo se věnují výzkumu výroby biopaliv 3. generace. Součástí jejich práce je i předpovídání dopadů globální změny na člověka, přírodu i atmosféru.

V první fázi budeme analyzovat suché epizody na našem území za posledních tisíc let. Budeme například zkoumat letokruhy stromů. Vědci z Masarykovy univerzity zase prozkoumají staré rukopisy a podobně.
MIROSLAV TRNKA
vedoucí výzkumného týmu

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz