Pátek, 29. března 2024

Klonování selat slibuje zdravější vepřové

Klonování selat slibuje zdravější vepřové

Selata, v jejichž těle roste více "zdravého" tuku, se podařilo vytvořit americkým vědcům. Ti teď doufají, že takové vepřové bude pro člověka prospěšnější a zčásti nahradí maso rybí. To se však teprve bude muset potvrdit v příštích letech.
Teoretikové výživy říkají, že ryby jako losos, tuňák, makrela a další jsou zdravé, protože jejich olej obsahuje dostatek mastných kyselin omega-3. O nich se soudí, že ochraňují srdce a cévy, snižují krevní tlak i riziko infarktu.
Jenže ryb v důsledku intenzívního rybolovu v mořích ubývá. A co více, ze znečištěných vod se do rybího masa dostávají v malém množství i nežádoucí těžké kovy, zejména rtuť.
Vědci ze čtyř amerických univerzit a výzkumných ústavů však oznámili, že udělali podstatný krok k tomu, aby získali hospodářská zvířata, v jejichž mase bude více kyselin omega-3 a méně těžkých kovů.

Pracný postup
Při svém postupu výzkumníci zkombinovali metody genetického inženýrství a klonování. Ze škrkavky vzali gen, který řídí vytváření enzymu, jenž pak přeměňuje běžné, ale méně žádoucí kyseliny omega-6 na "lepší" kyseliny omega-3. (Kyseliny omega-6 zvyšují pravděpodobnost vzniku některých nemocí.)
Gen výzkumníci vložili do prasečích buněk ve zkumavce. Jádra těchto buněk pak přenesli do vajíček prasnic. Takto vzniklo celkem 1633 klonovaných embryí, která vědci implantovali do děloh prasnic. Je to poprvé, kdy bylo klonování použito pro zvýšení výživné hodnoty hospodářského zvířete.
Nakonec se loni v listopadu narodilo deset selátek, z nichž jenom šest má ve svém organismu požadovaný gen. Avšak pouze ve třech z nich gen skutečně pracuje, takže mají v těle větší množství kyseliny omega-3. (Jiná tři selata museli výzkumníci utratit, protože měla srdeční vadu.)

Na řadě je skot a drůbež
Výzkumný tým v odborném časopise Nature Biotechnology minulý týden popsal, že v klonovaných prasatech se množství kyselin omega-3 zvýšilo z obvyklého jednoho až dvou procent ve veškerém tuku na osm procent. To je samozřejmě pro zlepšení zdravotní hodnoty masa málo.
Badatelé však věří, že se jim v příštích pokusech podaří tuto hladinu posunout ještě výš. A plánují, že obdobně by mohli časem vnést gen i do hovězího dobytka a do drůbeže. Pak by mastné kyseliny byly v mase, mléce i vajíčkách.
Nyní ale výzkumníci teprve čekají, až se klonovaná prasata začnou sama rozmnožovat. Potřebují zjistit, zda se funkce genu udrží i v dalších generacích čuníků, což je pro potravinářský průmysl podstatné.
Zatím není jasné, jak bude maso chutnat, ani zda bude opravdu zdravější. Jeho pokusné pojídání budou teprve muset povolit zdravotnické úřady.

Prase místo člověka
Pokud vědci zjistí, že maso geneticky upravených prasat není pro lidskou výživu vhodné, nemusí si zoufat. Jejich experiment má ještě další význam.
O kyselinách omega-3 se totiž v poslední době vedou odborné spory. V březnu například zveřejnil uznávaný lékařský časopis British Medical Journal studii, která je vůči jejich zdravotním účinkům skeptická. Autoři nezpochybnili význam rybího masa. Soudí ale, že jeho blahodárné účinky způsobuje spíše selen a vitamín D, nikoli kyseliny omega-3. Jiní vědci však mastné kyseliny stále považují za zdraví prospěšné.
Sledováním nově vytvořených čuníků, kteří mají v těle více kyselin omega-3, by se tedy mělo ukázat, jaký skutečný vliv mají tyto látky na zdraví živočichů. Což by bylo užitečné zjištění i pro budoucí výživu lidí.
"Můžeme využít tato zvířata jako model, abychom viděli, jestli se díky vyšší hladině kyselin omega-3 zlepší fungování srdce a cév," uvedl v tiskové zprávě jeden z výzkumníků Randy Prather. "Organismus prasat a lidí si je totiž velmi podobný."

Čuníci s geny špenátu a medúzy
Jiný pokus o genetickou změnu vepřového oznámil už před čtyřmi lety japonský tým z univerzity Kinki v Ósace. Těmto vědcům se podařilo vpravit do oplozeného prasečího vajíčka gen pocházející ze špenátu. Poprvé se tak narodil savec, který měl v těle rostlinné geny. Badatelé doufali, že maso takového čuníka i jeho potomků bude libovější, protože bude obsahovat méně tuků. Od té doby však v žádném uznávaném vědeckém časopise neoznámili, jak se jim další výzkum daří. Je pravděpodobné, že se jejich naděje nesplnily. Gen nemusel mít požadované účinky, anebo se mohl v dalších generacích ze zvířat vytratit. Badatelé však mohou být úspěšní při dalších pokusech.
Letos v lednu zase zaujali vědci z Tchaj-wanu, kteří vnesli do prasečích embryí gen z medúzy. Tři narozená selata tedy ve tmě lehce zelenkavě světélkují. V tomto případě však nešlo o snahu změnit vlastnosti živočichů tak, aby se zvířata stala užitečnější pro chovatele a strávníky. Výzkumníci chtějí ověřit, jak se v organismu chovají vnesené geny a jak se projeví u potomstva. Plánují využít buňky těchto prasat k pokusným transplantacím a zjistit, zda a jak se zapojily do činnosti v jiném organismu. Transplantované buňky snadno poznají právě díky jejich fluorescenci.

AUTOR: Josef Tuček

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů