Geneticky upravené potraviny zastaraly

Firmy podnikající v oblasti biologických věd - Monsanto, Syngenta, Bayer, Pioneer - již celá léta tvrdí, že geneticky upravené (GM) potraviny představují další obrovskou vědecko-technickou revoluci v zemědělství a zároveň jediný efektivní a levný způsob, jak ve zmenšujícím se světě uživit stále početnější populaci. Nevládní organizace (NGO) včetně mé Foundation on Economic Trends dostaly v tomto probíhajícím zemědělském dramatu nálepku padouchů, často bývaly označovány za jakousi novodobou verzi anglických ludditů a obviňovány, že kvůli svému odporu vůči GM potravinám vytrvale blokují vědecký a technologický pokrok.


Zapomeňte na GM. Přicházejí MAS!
Nejmodernější technologie však dnes ironií osudu učinila z genového inženýrství a transgenních plodin zastaralou věc a vážnou překážku vědeckého pokroku.
Nová oblast vývoje se nazývá genomika a nová zemědělská technologie dostala název Marker Assisted Selection (Selekce s podporou markerů) neboli MAS. Tato technologie nabízí důmyslnou novou metodu, která značně urychluje klasické šlechtění. Stále větší počet vědců se domnívá, že MAS potraviny - které se již dnes zavádějí na trh - nakonec nahradí GM potraviny.
Vědci mapují a seřazují genomy významných druhů plodin a na základě svých zjištění navrhují nový přístup k rozvinutým zemědělským technologiím. Namísto metod genového inženýrství, při nichž se gen odlišného druhu přenáší do genomu určité plodiny za účelem zvýšení výnosů, odolnosti proti škůdcům nebo zlepšení výživné hodnoty, dnes vědci pomocí selekce s podporou markerů lokalizují žádoucí charakteristiky u jiných odrůd nebo divoce žijících příbuzných určité plodiny, načež tyto plodiny zkříží s existujícími komerčními odrůdami, a tím zlepší výnos.
U metody MAS probíhá šlechtění nových odrůd vždy v rámci daného druhu, což výrazně snižuje riziko ekologických škod a potenciálních nepříznivých zdravotních následků spojených s GM plodinami. Rychle rostoucí množství informací o genomech plodin umožňuje vědcům identifikovat geny související s vlastnostmi, jako je výnos, a poté hledat přítomnost těchto genů u příbuzných odrůd.
Při aplikaci MAS mohou vědci pozvednout klasické šlechtění na novou úroveň a zkrátit dobu potřebnou k vývoji nových rostlinných odrůd o 50 nebo i více procent, poněvadž dokážou určit vhodné rostlinné partnery již ve fázi gamety či sazenice.
Stále větší počet badatelů z univerzitních, vládních i komerčních laboratoří po celém světě přechází na MAS jakožto na alternativu vůči technologii genového inženýrství při vývoji a zdokonalování současných plodin.

Odolný nizozemský salát, odolná kalifornská rýže
Nizozemským vědcům se díky MAS podařilo vyvinout novou odrůdu hlávkového salátu, která je odolná vůči jednomu druhu mšice, jež na salátových polích v Kalifornii a Evropě způsobuje nižší a patologický růst. Vědci z amerického ministerstva zemědělství zase pomocí MAS vyvinuli druh rýže, který je navenek měkký, ale uvnitř zůstává i po zpracování tuhý.
Badatelé ve Velké Británii a Indii vyvinuli pomocí MAS odrůdu prosa, která dobře snáší sucho a je odolná vůči plísni. V roce 2005 byla tato plodina uvedena na indický trh. Dokonce i Syngenta, jedna z předních firem světového agrobyznysu, začala přesouvat pozornost od GM k MAS. Její vědci vyvinuli odrůdu pšenice, jež vykazuje zvýšenou odolnost vůči sněti obilné rodu Fusarium. Wally Beversdorf, bývalý viceprezident Syngenty pro rostlinný vědecký výzkum, otevřeně přiznal, že ačkoliv se jeho firma stále angažuje v GM technologiích, pokud jde o její výzkumné priority, je dnes "selekce s podporou markerů první volbou".
Zatímco se MAS jeví jako slibná nová zemědělská technologie s širokým uplatněním, v případě transgenní technologie vycházejí stále více najevo její limity.
Většina transgenních plodin vysazených na pole vykazuje pouze dvě charakteristiky: odolnost vůči škůdcům a slučitelnost s herbicidy, přičemž spoléhá na působení jediného genu - to lze jen stěží označit za radikální zemědělskou revoluci, kterou na počátku GM éry dryáčnicky slibovaly firmy podnikající v oblasti biologických věd.
MAS je stále v rané fázi vývoje, ale jako alternativa vůči plodinám vyvinutým genetickými úpravami v rámci druhu i mimo něj má obrovský potenciál. Vědci pochopitelně zdůrazňují, že je před nimi stále mnoho práce, například při pochopení "choreografie" mezi jednotlivými genovými markery, složitými shluky genů a environmentálními faktory, které na sebe vzájemně působí, a ovlivňují tak vývoj dané rostliny. Dokud vědci nepřekonají bariéry a nezačnou pracovat se skupinami genů, nedostanou se příliš daleko v otázce charakteristik, jako jsou skutečné výnosy a odolnost vůči suchu, na nichž v zemědělství záleží nejvíce.
Nehledě na nadšení je tedy namístě jisté varování. Je třeba upozornit, že MAS má cenu jen do té míry, do jaké bude využita v rámci širšího agroekologického přístupu k zemědělství, který bude integrovat zavádění nových plodin s náležitým ohledem na všechny ostatní environmentální, ekonomické a sociální faktory, jež determinují udržitelnost zemědělského hospodaření.

Modifikované potraviny mohou být nebezpečné
Háček je v tom, že pokračující zavádění GM plodin by mohlo kontaminovat již existující rostlinné odrůdy, což by ztížilo aplikaci nové technologie MAS. Vyčištění kontaminovaných genetických programů by se v budoucnu mohlo ukázat jako stejně namáhavé a drahé jako odstraňování virů, které v současné době napadají softwarové programy.
Zásadní studie, již v roce 2004 provedla organizace Union of Concerned Scientists (Svaz zneklidněných vědců) se sídlem ve Spojených státech, zjistila, že geneticky neupravená semena ze tří významných amerických zemědělských plodin - kukuřice, sóji a řepky olejky - jsou již "skrz naskrz kontaminována nízkými hladinami sekvencí DNA majících původ v geneticky upravených odrůdách těchto plodin".
Autoři studie varují, že "pokud nebude určitá část našich zásob semen zachována bez geneticky upravených sekvencí, silně to naruší naši schopnost změnit kurs v případě, že se genetické inženýrství dostane na scestí". Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas nadnesl otázku kontaminace rostlinných odrůd a ztráty biodiverzity v projevu před ministry životního prostředí 25 členských zemí Evropské unie 5. dubna 2006. Dimas kolegům sdělil, že "GM produkty vyvolávají celou řadu nových možných rizik pro životní prostředí, zejména pak potenciálních dlouhodobých účinků, které mohou mít dopad na biodiverzitu". Dimas dále uvedl, že ho ztráta biodiverzity obzvláště znepokojuje, a to kvůli obrovskému potenciálu, jejž skýtá nová technologie MAS. Ta počítá se zachováním dědičných odrůd a přirozených druhů a s ochranou divoce žijících příbuzných druhů potravinářských plodin, aby šlechtitelům zajistila přístup k rozmanitému fondu cenných charakteristik. Dimas podotkl, že "technologie MAS poutá značnou pozornost", a prohlásil, že Evropská unie "by neměla ignorovat možnost využití "upgradovaných" konvenčních odrůd jako alternativy ke GM plodinám".
Neméně důležité je, že technologie MAS se stává stále lacinější a snadněji použitelnou a že znalosti v oboru genomiky budou v nadcházejícím desetiletí stále rozšířenější a dostupnější, takže šlechtitelé rostlin z celého světa si budou moci vyměňovat informace o optimálních postupech a "demokratizovat" celou technologii. Již dnes šlechtitelé hovoří o genomice "s otevřeným zdrojovým kódem", čímž do budoucna předznamenávají sdílení genů stejným způsobem, jakým v současnosti tvůrci Linuxu a další organizace zabývající se volně šiřitelnými programy sdílejí software.

Mladí a nadšení versus bohatí a zabarikádovaní
Souboj mezi mladší generací nadšených stoupenců udržitelného zemědělství, kteří dychtí po sdílení genetických informací, a "zabarikádovanými" firemními vědci odhodlanými udržet si kontrolu nad světovými zásobami semen prostřednictvím patentové ochrany bude pravděpodobně tvrdý, obzvláště v rozvojovém světě.
Bude-li technologie MAS náležitě využívána v rámci daleko rozsáhlejšího systémového a celostního přístupu k udržitelnému zemědělskému rozvoji, mohla by se stát správnou technologií ve správný čas v dějinách.
Jeremy Rifkin je autorem knihy The Biotech Century (Biotechnologické století) a prezidentem Foundation on Economic Trends