Farmáři bojují o "mutované" plodiny

Francouzští pěstitelé kukuřice mají strach. Přesněji ti z nich, kteří pěstují kukuřici geneticky upravenou. Ekologičtí aktivisté, bojující proti "nepřirozeným" plodinám, jim už zničili dvanáct ze šestnácti pokusných polí.
A nedávno poprvé zpustošili i šest hektarů takzvané GM kukuřice, pěstované pro běžnou produkci.
"Většina mých kolegů proto tají před veřejností, že upravenou kukuřici vůbec pěstují," říká farmář Pascal Metge, hospodařící poblíž Toulouse v jihozápadní Francii. Právě jemu vandalové šestihektarové pole zničili.
"Jdeme s celou záležitostí k soudu, víme, kdo nám škody způsobil," dodává Pascal. Doufá, že soud v tomto prvním řízení svého druhu vydá rozsudek, který rolníky do budoucna před vandaly ochrání.
Právě Francie přitom může být tou hlavní branou, přes níž se geneticky upravené plodiny do celé Evropské unie rozšíří. Je to agrární velmoc, jejíž slovo má v Bruselu při nekonečných diskusích o zemědělské politice váhu. Příběh farmáře Pascala Metge tak může dosud spíš negativní postoj unijních byrokratů i veřejnosti vůči GM plodinám výrazně ovlivnit.

Svět GM plodinám přeje
Ve světě jsou geneticky modifikované plodiny už dávno hitem. Vědci do jejich genetického základu vpravili některé vlastnosti, výhodné pro pěstitele. Například odolnost proti některým škůdcům, vůči suchu nebo zlepšují obsah vitamínů a dalších látek prospěšných lidskému zdraví.
Především v Severní a Jižní Americe, jižní Asii a Austrálii se dnes pěstuje upravená sója nebo kukuřice na devadesáti miliónech hektarů. Pro srovnání, výměra veškeré zemědělské půdy v Česku nedosahuje ani čtyř miliónů hektarů.
V Evropě jsou lídry Rumunsko, které má sto tisíc hektarů GM sóji, a Španělsko s šedesáti tisíci hektarů modifikované kukuřice.
Teď nastupuje i klíčová země Francie. "Celkem pěstujeme kukuřici na třech miliónech hektarů, podíl té geneticky upravené je tak zatím malý. Ale razantně roste, a je to nepochybně jasná perspektiva pro naše zemědělce," zdůrazňuje Henri-Bernard Cartier, šéf francouzského sdružení pěstitelů kukuřice.
Fakta to potvrzují. Z loňských sotva pěti set hektarů GM kukuřice stoupla její plocha ve Francii letos na desetinásobek. Většina je určena na vývoz do Španělska, které má málo krmiv.

Nebezpečný motýlek
Nejen farmář Pascal věří, že GM plodiny mají budoucnost. Je o tom přesvědčen i jeho soused Alfred Senges. Sám přitom zatím GM kukuřici nepěstuje. Jeho odběratel se totiž ještě nerozhodl, jestli modifikované plodiny bude vykupovat.
"Byl jsem u Pascala na návštěvě zrovna v ten den, kdy mu ničili pole. Neporušil přitom žádný předpis, takzvaná Bt kukuřice se u nás pěstovat smí," rozhořčuje se Alfred.
Sám je přitom i v místní komisi pro životní prostředí. Pěstování GM plodin podle něj prospěje i ekologii. "Teď musím běžné kukuřičné pole stříkat dvakrát ročně insekticidem proti zavíječi. Bt kukuřice se obejde bez postřiků," vysvětluje Alfred Senges.
Zavíječ kukuřičný ničí spoustu porostů. Je to nevinný šedavý motýlek, ale jeho několikacentimetrové housenky až ve třech generacích ročně ničí stvoly kukuřice. Ty se pak snadno zlámou. Navíc napadené rostliny napadají škodlivé houby, některé z nich velmi nebezpečné zdraví. Genetické založení Bt kukuřice je přitom změněno tak, že je proti zavíječi odolná - a to bez chemie.

Nesmiřitelní odpůrci
Odpůrci GM plodin jsou především aktivisté Greenpeace. Upozorňují na studie, které nevylučují možnost křížení GM kukuřice s normálními rostlinami a tím nekontrolované šíření "mutantů".
Žádná vědecká studie však dosud neprokázala, že by GM plodiny byly nějak nebezpečné lidskému zdraví.
"Ještě s kolegou Claudem Menarem jsme se rozhodli postupovat transparentně, a uvedli jsme v televizním pořadu svá jména s tím, že GM plodiny pěstujeme. Nabízeli nám, že můžeme vystoupit pod maskou. Ale copak jsme nějací drogoví dealeři nebo teroristé?" říká Pascal Metge.

Strašák z USA
Vzápětí se ovšem oba farmáři ocitli na internetové stránce Greenpeace s přesnou lokalizací, kde jsou jejich GM pole. Proti tomu však protestovali a soud přiměl Greenpeace tyto údaje stáhnout.
"Pár dní po našem vítězství u soudu ale zničili pole Claudovi, a vzápětí i mně," připomíná Pascal. "Jde o skupinu asi tří set stále stejných lidí, kteří objíždějí celou Francii a pustoší porosty," dodává.
GM plodiny mají v Evropě špatnou pověst nejen kvůli ekologickým aktivistům. Jejich výrobci jsou totiž především osivářské firmy z USA. A Evropská unie vede se Státy dlouhodobou agrární válku, v níž jednou nesmějí na trh příliš zakroucené banány, jindy ementál s nesprávně velkými dírami.
Francie je přitom opět v čele evropských zemí, jež na údajně nekalou konkurenci USA v agrárním obchodu poukazují. Tím spíš by průnik amerických plodin do Francie znamenal zlom.
I Česko se na genově upravené rostliny chystá. "Bude to významná technologická změna, kterou vítáme. GM plodiny se dají využít i jako suroviny pro biopaliva," připomíná šéf českého Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.
O tom, zda GM plodiny v celé unii skutečně prorazí, se ale teď rozhoduje hlavně na jihu Evropy. Argument pro Pascala Metge a jeho kolegy je jasný: Bt kukuřice jim dává záruku, že je zavíječ nepřipraví o úrodu a zhruba sedmiprocentní zisk navíc oproti pěstování běžných odrůd.
"Přes letošní potíže chci plochy Bt kukuřice příští rok rozšířit," ukazuje Pascal, kam se nejspíš evropské zemědělství bude ubírat.