Geneticky modifikované organizmy

 Moderátor (Martin Veselovský):
Od letošního jara se dostalo Česko na pomyslnou evropskou špičku zemí v pěstování geneticky modifikovaných plodin. Ministerstvo životního prostředí povolilo po geneticky upravených bramborách a kukuřici pěstování geneticky modifikovaného lnu. Fakt, že češi mohou pěstovat již tři geneticky upravené plodiny, vzbuzuje možná u někoho uspokojení, u jiných obavy. Některé vědecké studie údajně prokazují, že genetiky upravené plodiny sebou kromě třeba větší odolnosti, nesou i rizika a určité hrozby. Organizací, která stojí v čele protestů proti užívání GMO, tedy geneticky modifikovaných organizmů, je Greenpeace. V příštích dvaceti minutách bude naproti mě sedět ve studiu Českého rozhlasu koordinátorka genetické kampaně Greenpeace v Česku, bioložka Magdalena Klimovičová. Dobrý den.

Host (Magdalena Klimovičová):
Dobrý den.

Moderátor (Martin Veselovský):
Je povolení k pěstování geneticky modifikovaného lnu pro vás dobrá zpráva?

Host (Magdalena Klimovičová):
Rozhodně nikoliv. Greenpeace se staví proti veškerým pokusům s GMO, tedy proti jakémukoliv uvolňování geneticky modifikovaných plodin do životního prostředí a to z mnoha důvodů. Povětšinou se jedná o enviromentální hrozby.

Moderátor (Martin Veselovský):
Jste, já jsem v úvodu řekl, že Greenpeace minimálně stojí v čele protestů proti geneticky modifikovaným organizmům. Jste jediným hlasem v České republice nebo vnímáte se tak?

Host (Magdalena Klimovičová):
Dalo by se říci, že za námi stojí jednak ekologičtí zemědělci, kteří se cítí těmito plodinami velice silně ohroženi a dále je to celá řada spotřebitelů, kteří si uvědomují, že se jedná o rizika, která mohou přinést mnohá další onemocnění, s kterými se setkáváme dnes a denně.

Moderátor (Martin Veselovský):
Tak u soukromých zemědělců bych chápal, že tam bude fungovat třeba nějaké finanční nebo ekonomické hledisko. Odkud berou informace vámi zmiňovaní spotřebitelé?

Host (Magdalena Klimovičová):
Spotřebitelé se je dozvídají jednak ze spotřebitelských stránek z webu, od nás z našich magazínů, z našich publikací, ale i z různých médií z Evropy, kde informace jsou velmi dobře přístupné a je jich čím dál více.

Moderátor (Martin Veselovský):
Tak buďme, paní Klimovičová, konkrétní. Jaká rizika jsou podle vás spojená s pěstováním a užíváním například geneticky upravených plodin? Já vím, že to je velice široká otázka, ale zkusme to.

Host (Magdalena Klimovičová):
Je to velice široká otázka. Jedná se jednak o rizika spojená s lidským zdravím, tedy rizika na lidské zdraví. Ať už se jedná o velký nárůst alergií v současné době, s kterými právě GMO je podezírána, že stojí za těmito alergiemi.

Moderátor (Martin Veselovský):
Pardon, abychom tedy dostáli nějakému rytmu argumentů. Jsou podezírána - znamená, že je to prokázáno nebo je tam jenom určité podezření?

Host (Magdalena Klimovičová):
U dvou plodin, která se skoro dostala na trh s potravinami,se to prokázalo. Jednalo se jednak o brazilské para ořechy, jejichž gen byl vložen do sóji a způsoboval velký nárůst alergenity u testovaných zvířat pokusných. Ke stejnému problému došlo u hrášku geneticky modifikovaného. Obě dvě tyto plodiny byly zastaveny těsně před vypuštěním na komerční trh, ale přitom samotné testy nebyly provedeny na základě legislativy, která by je předepisovala, ale čistě náhodně z vědeckého zájmu některých univerzitních pracovišť. To se týká alergií. Co je ale také vážný problém, je možná rezistence na antibiotika, která hrozí u většiny geneticky modifikovaných plodin, protože je součástí způsobu, jakým jsou tyto plodiny vytvářeny. Jedná se sice o rezistenci na antibiotika, která v humánní medicíně nejsou zcela běžně používána, ale dosud ano, byť v okrajové míře, jako je například neomycin nebo kanamycin, které ještě stále je třeba v EU běžně jsou předepisována. Takže to jsou taková ta dvě hlavní témata, co se týká rizik pro lidské zdraví. Ale co je mnohem závažnější z našeho hlediska, jsou enviromentální dopady pěstování těchto plodin a to jak na biodiverzitu. Toto bylo velmi dobře prozkoumáno, velmi dobře popsáno například ve studii Královské akademie věd v Londýně, která v roce 2003-2004 popsala výsledky tříletých polních pokusů, kde bylo jasně doloženo, jak u tří geneticky modifikovaných plodin, že došlo k velkému snížení biodiverzity, tedy poklesu biologické rozmanitosti druhů na polích takto pěstovaných a ať už se týkalo hmyzích druhů a nebo ptactva a dalších.

Moderátor (Martin Veselovský):
A kdybychom si uvědomili, že stále vysíláme pro posluchače Českého rozhlasu 1 radiožurnálu, tedy zejména pro laiky v oblasti geneticky modifikovaných organizmů, co to znamená v praxi, když je snížená možnost biodiverzity a množství druhů.

Host (Magdalena Klimovičová):
Velmi často se tyto zprávy objevují v médiích. Naposledy jsem zaznamenal velký pokles ptactva právě u zemědělských usedlostí, zemědělských polí a je to způsobeno tím, že když máme nějakou monokulturu, tak přesto jsou tam plevele a určité druhy hmyzu, které se na tom poli běžně vyskytují. Tak, jak jsou genetické modifikace nastaveny, například některé druhy herbicidtolerantních plodin, tak to znamená, že vlastně na poli zůstane jenom ta kýžená monokultura a je tam omezen veškerý jiný život, dalo by se říci, veškerá fauna a flóra.

Moderátor (Martin Veselovský):
A teď možná pro vás úplně hloupá otázka - to je špatně?

Host (Magdalena Klimovičová):
Pro zemědělce to možná dobře je, ale znamená to, že tam nebudou žádné druhy hmyzu, žádné druhy členovců, žádné drobné plevele, pavoučci, nebudou tam přilétat motýli, nebudou tam přilétat ptáci a drobné ptactvo, to znamená, významně se omezí biodiverzita. A tím, jak postupuje vlastně zemědělství, tak tím se snižuje rozmanitost druhů, které jsme ještě před deseti, dvaceti lety mohli běžně v zemědělské krajině pozorovat.

Moderátor (Martin Veselovský):
O genetiky modifikovaných organizmech hovořím dnes ve Dvaceti minutách s koordinátorkou genetické kampaně Greenpeace v Česku Magdalenou Klimovičovou. Je nějak prokázáno, tím myslím několika vědeckými studiemi, které byly, řekněme, ooponovány a jejich řekněme relevance je potvrzena obecně, že mají geneticky modifikované potraviny nějaký škodlivý vliv na lidské zdraví?

Host (Magdalena Klimovičová):
Velmi pozoruhodná otázka. Letošní jaro přineslo v tomto směru přímo smršť, dalo by se říci, protože Úřad pro bezpečnosti potravin a další instituce, Evropská komise, ale i Rada ministrů v podstatě povolily v minulých letech pro import do Evropy, do Evropské unie několik typů kukuřice geneticky modifikované. S takovými prazvláštními kódy jako je MON863 a MK603. velmi záhy na jaře přišel profesor Seralini, což je vědecký expert univerzity v Caen, ale zároveň také vědecký expert vládního výboru pro biotechnologie ve Francii z laboratoře v Kreigen s tím, že posoudil statistická data, které předložilo samo Monsanto při schvalování, zanalyzoval je a publikoval ve studii, které se říká peery viewed. To znamená, ve vědeckých kruzích takováto studie platí jako vědecké dogma, jako vědecká pravda, přinejmenším do té doby, než přijde někdo jiný a vyvrátí ji. V této peery viewed studii z března je jasně doloženo, že potkani laboratorní, kteří byli krmeni modifikovanou kukuřicí, vykazovali známky toxicity jater, vnitřních orgánů, váhové rozdíly, ale i změny krevních destiček a tato skupina potkanů krmených 90 dní touto kukuřicí, byla srovnávána s další kontrolní skupinou, která tyto změny nevykazovala. Tato studie otřásla v postatě evropskými institucemi a v současné době EFSA posuzuje tuto peery viewed studii a příští týden na Radě ministrů pro životní prostředí v Lucemburku, které se účastní i náš pan ministr Bursík, se bude jednat o tom, jak dál. Greenpeace jasně požaduje, aby tato i další plodiny byly staženy z trhu přinejmenším do doby, než se zjistí, jakým způsobem jsou vlastně tato rizika posuzována. Totéž se stalo minulý týden ve čtvrtek, kdy stejní profesor Seralini z laboratoře v Kriegen vydal zprávu o kukuřici, která se u nás pokusně pěstuje na několika lokalitách NK603, která vykazuje stejné známky toxicity a přitom je povolena pro import na evropský trh nejenom jako krmivo pro zvířata, ale i jako potravina pro lidskou spotřebu.

Moderátor (Martin Veselovský):
Tak, to je pohled z jedné strany. Pojďme se podívat ze strany druhé. Rozumíte motivaci lidí, kteří sedí například v komisích státní správy, u nás ve třech komisích, které se zaobírají geneticky modifikovanými organizmy, v tom, že tyto plodiny například povolují, povolují jejich pěstování? Rozumíte vůbec té motivaci, proč to někoho zajímá a proč někdo takové plodiny chce pěstovat?

Host (Magdalena Klimovičová):
Určitě těch motivací nebo těch motivů proč, je mnoho. Jednak je to extrémní tlak několika málo velkých biotechnologických společností, které se snaží a v minulosti se snažily ještě možná mnohem dramatičtěji a více ovládnout veškerý trh s potravinami a s krmivy. Veškerý trh základních potravin. Tento tlak Monsanta je tady už deset, patnáct let a je velice těžké to ustát. Druhá věc je taková určitá profesní slepota. Většina lidí, kteří sedí v komisi, alespoň v komisi pro GMO na Ministerstvu životního prostředí, jsou přírodovědci, tedy lidé, kteří veškerou svoji existenci mají spjatu s bádáním na tomto poli. Je velmi těžké tuto jakousi profesní slepotu odstranit a podívat se kousek dál za horizont, jestli opravdu ta rizika, která tyto plodiny přinášejí a například na stránkách Ministerstva životního prostředí je GMO přímo vzato do kolonky enviromentální rizika, tak podívat se za horizont a zvážit, zda je to vybalancováno právě nějakým prospěchem, který tyto plodiny přinášejí.

Moderátor (Martin Veselovský):
Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, posloucháte Dvacet minut a mým hostem je dnes Magdalena Klimovičová z organizace Greenpeace. Česká republika má danou legislativu, která se týká geneticky modifikovaných organizmů, má své komise. Státní správa, které rozhodují o tom, které geneticky modifikované organizmy či plodiny budou uvedeny tak říkajíc do provozu: je to všechno dostatečné? Chová se česká státní správa k tomuto tématu dostatečně zodpovědně podle vás?

Host (Magdalena Klimovičová):
Česká státní správa splňuje požadavky, které jsou na ni kladeny ze strany Evropské unie, aby implementovala směrnice, které v této věci Evropská unie vydala. Stalo se tak jednak na základě vydání zákona o GMO a jeho novelizaci, přičemž nařízení, která platí přímo, nemusí být implementována. Co se týká ale směrnice, tak tam už jsou problémy například v informování veřejnosti v účasti veřejnosti na rozhodování v této věci, ve věci GMO. Ten přístup k informacím byl výrazně omezen proti tomu, co směrnice nařizuje, to jest informace o místě pěstování GMO nejsou veřejně přístupná, je nutno o ně žádat a ne vždy musí státní orgány vyhovět žadateli a informace poskytnout.

Moderátor (Martin Veselovský):
Pardon, k čemu by mě jako spotřebiteli, byla informace o tom, ke daná GMO plodina byla pěstována?

Host (Magdalena Klimovičová):
Jste-li například včelař, který máte včelstvo dejme tomu ve vzdálenosti větší než je izolační vzdálenost 35 metrů nebo 100 metrů nebo 300 metrů, tak tuto informaci nemusíte ze zákona získat, protože jste vně okruhu, který zákon stanoví nebo popisuje jako zdůvodněný zájem. Přičemž ale včely mají dolet 8 kilometrů i více. Stejně tak se to týká i pylu, který při běžných povětrnostních podmínkách letí mnohem dále, než je izolační vzdálenost, která je stanovená zákonem.

Moderátor (Martin Veselovský):
Rozumím-li tomu dobře, tak například u včel by potom rázem mohlo dojít k tomu, že med, který si kupujeme v obchodech, bude de facto kontaminován geneticky modifikovanými organizmy?

Host (Magdalena Klimovičová):
Přesně tak a jako takový by měl být značen jako GMO, přičemž ale naše legislativa nepřipouští, aby med byl geneticky modifikován. Takže těch problémů je celá řada. Takže i pro člověka, který je s tím spjat jakoby existenčně a ekologický zemědělec jistě se může cítit ohrožen tím, že v dosahu dejme tomu jednoho kilometru může být pěstitel GMO, GM kukuřice a on nemá vlastně zákonnou možnost se to dozvědět. Tak kromě toho je tu široká obec spotřebitelů a lidí, kteří se zajímají o životní prostředí, kteří podle našeho názoru mají též naprosto jednoznačný právní nárok vědět, co se děje v krajině, kterou obývají.

Moderátor (Martin Veselovský):
Další laická otázka, paní Klimovičová. Kdyby se pole nebo rozloha polí, na kterých budou pěstovány odrůdy, které budou geneticky modifikované, kdyby se rozšířily, tak co by se mohlo dít podle vašeho názoru? Došlo by ke kontaminaci těch ne geneticky modifikovaných, a co by se dělo dál?

Host (Magdalena Klimovičová):
Naprosto určitě ke kontaminaci dojde, navzdory tomu, že existují jakési předpisy, které tomu mají zabránit. To jest koexistenční pravidla, která jsou ale velmi měkká a jsou spíše nastavena tak, že chrání pěstitele GMO spíše, než právě naopak konvenčního nebo ekologického zemědělce. Proč? Protože neexistuje možnosti pojistit se proti škodám z kontaminace a bude-li mít konvenční či ekologický zemědělec kontaminovanou svoji úrodu, musí prodat pod cenou. Navíc musí testovat a investovat nemalé prostředky do testování, aby prokázal, že jeho produkce není GMO nebo, že se dostal ještě pod limit povinný pro značení 0,9. tyto testy jsou, jeden takový test stojí kolem 10 tisíc korun v akreditované laboratoři a zemědělec jich musí provést značné množství, aby si byl jist, že nebude penalizován. Protože v případě penalizace ekologického zemědělce se jedná o ohrožení samou existenci této farmy, ať už se jedná o kontaminované krmivo například, kdy je buď odebrána licence nebo stavěna pokuta až do výše 50 tisíc korun, včetně toho, že je poškozeno dobré jméno takového zemědělce a onen nemůže svoji produkci vlastně uplatnit na trhu jako BIO.

Moderátor (Martin Veselovský):
Hostem dnešních Dvaceti minut je koordinátorka genetické kampaně organizace Greenpeace v česku Magdalena Klimovičová. Je možné očekávat v nějakém horizontu nezvratné změny právě díky nebo kvůli kontaminaci ze strany geneticky modifikovaných plodin? Je nějaký stav, který může být zlomový, že už nepůjde cosi vrátit zpátky?

Host (Magdalena Klimovičová):
Tak jedná se o takovou paralelu jako je vypuštění Džina z láhve. Jedná se o živý množící se organizmus, který nelze povolat nazpět. Přirovnáme-li to například k DDT, tak DDT, které bylo jakousi panaceou v 50. a dalších letech, a bylo hojně využíváno a zneužíváno, byť bez rozmyslu posloužilo kdysi nějakému účelu, ale v pozdějších letech se prokázal neuvěřitelně problematický dopad DDT ať už na zdraví nebo na přírodu a do dnešního dne například DDT se nalézá v mateřském mléce standardně po celém světě a nebo některé druhy ptactva, například i na Galapágách, jsou ohroženy tím, že nemohou vytvářet vápenaté skořápky právě díky působení DDT. Tak přesto, položíme-li nezměrné úsilí, tak můžeme krajinu nebo přírodu, chcete-li, sanovat od této chemikálie. Toto ale není možné s živým množícím se organizmem. Ten může pouze expandovat. Není možné tomu nijak konkrétními kroky, ať už legislativními či zábranami, jakkoliv zabránit.

Moderátor (Martin Veselovský):
A ty řekněme názory některých vědců, že ta genetická modifikace má s průběhem dalších generací tendenci se vracet směrem k normálu a tento proces se bude zrychlovat tím, jak se bude křížit s nemodifikovanými plodinami?

Host (Magdalena Klimovičová):
Ano, ale může se křížit i s planě rostoucími a vytvářet nejrůznější typy superplevelů, proti kterým jsme už dnes bezmocní. Možná si každý laik vzpomene na bolševník, na případ plevele, který je velmi těžce kontrolovatelný. Nejedná se tedy o působení GMO, ale jenom jako příklad plevele, s kterým si těžko umíme poradit a takový herbicidrezistentní plevel, který má v sobě zabudován gen odolnosti proti totálnímu herbicidu už může být problémem v krajině jako takové, ať už z hlediska biologické rozmanitosti, druhové rozmanitosti a nebo i ze zemědělských a jiných účelů.

Moderátor (Martin Veselovský):
No, a poslední krátká otázka dnešních Dvaceti minut, paní Klimovičová. Ministrem životního prostředí je předseda Strany zelených. Je to dobrá zpráva pro téma geneticky modifikovaných organizmů.

Host (Magdalena Klimovičová):
Určitě je to dobrá zpráva a musím říci, že pan ministr Bursík je přírodovědec a jako takový si enviromentální hrozby jistě uvědomuje a ukázal to velice dobře při hlasování o maďarském zákazu pěstování BT kukuřice z důvodu enviromentálních, kdy byla použita bezpečnostní doložka, kterou umožňuje Evropská unie zakázat určitou plodinu na území a on v této věci se Maďarska zastal a pomohl tak této krajině, aby tuto hrozbu odstranila, respektive eliminovala, alespoň ve své zemi. My tudíž doufáme, že bude přístupný argumentům i ze strany takzvaných ekologů.

Moderátor (Martin Veselovský):
Tak uvidíme, jak se celá situace bude vyvíjet. Český rozhlas 1 Radiožurnál bude toto téma rozhodně i nadále sledovat. Magdalena Klimovičová z organizace Greenpeace byla hostem uplynulých Dvaceti minut. Děkuji za váš čas a na shledanou.

Host (Magdalena Klimovičová):
Také děkuji.

Moderátor (Martin Veselovský):
Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál, u mikrofonu byl Martin Veselovský.

Zdroj: Radiožurnál