Řasy z bioinkubátoru
Zcela novou biotechnologii uzavřené kultivace mikroorganismů zavedla a
odzkoušela česká firma B. P. Medical ve vědecko-technickém parku Nové Hrady.
Výzkum buněčných mikroorganismů neboli řas je dlouhodobou záležitostí. Počátek
se datuje do padesátých a šedesátých let, kdy stoupal počet hladovějících
obyvatel a intenzivně se hledaly zdroje bílkovin. V roce 1960 bylo založeno
odborné pracoviště i v Česku, dnes nese název Sektor autotrofních mikroorganismů
Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Třeboni.
Zcela novou biotechnologii uzavřené kultivace mikroorganismů zavedla a odzkoušela česká firma B. P. Medical ve vědecko-technickém parku Nové Hrady.
Výzkum buněčných mikroorganismů neboli řas je dlouhodobou záležitostí. Počátek se datuje do padesátých a šedesátých let, kdy stoupal počet hladovějících obyvatel a intenzivně se hledaly zdroje bílkovin. V roce 1960 bylo založeno odborné pracoviště i v Česku, dnes nese název Sektor autotrofních mikroorganismů Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Třeboni.
Právě ve spolupráci s tímto ústavem a s Jihomoravským inovačním centrem se firma B. P. Medical snaží kultivovat mikroorganismy v solárním fotobioreaktoru. V něm dopadá koncentrované spektrum světla na skleněné trubice, v nichž cirkuluje řasová biomasa.
Následným nastavením stresových podmínek mikroorganismů se podpoří produkce biologicky aktivních látek, sekundárních karotenoidů či jiných cenných látek.
Po kultivaci je vzniklá kultura oddělena a dále se zpracovává, zejména sušením. Z ní pak vznikají nové produkty určené jako doplněk lidské výživy nebo k obohacování krmných směsí pro hospodářská zvířata.
Protože je výroba řas zcela uzavřená a splňuje požadavky na farmaceutickou čistotu, přidávají se uměle vypěstované mikroorganismy i do kosmetických přípravků, jako jsou krémy, masti, mýdla a oleje.
AUTOR: Radan Dolejš
Výzkum buněčných mikroorganismů neboli řas je dlouhodobou záležitostí. Počátek se datuje do padesátých a šedesátých let, kdy stoupal počet hladovějících obyvatel a intenzivně se hledaly zdroje bílkovin. V roce 1960 bylo založeno odborné pracoviště i v Česku, dnes nese název Sektor autotrofních mikroorganismů Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Třeboni.
Právě ve spolupráci s tímto ústavem a s Jihomoravským inovačním centrem se firma B. P. Medical snaží kultivovat mikroorganismy v solárním fotobioreaktoru. V něm dopadá koncentrované spektrum světla na skleněné trubice, v nichž cirkuluje řasová biomasa.
Následným nastavením stresových podmínek mikroorganismů se podpoří produkce biologicky aktivních látek, sekundárních karotenoidů či jiných cenných látek.
Po kultivaci je vzniklá kultura oddělena a dále se zpracovává, zejména sušením. Z ní pak vznikají nové produkty určené jako doplněk lidské výživy nebo k obohacování krmných směsí pro hospodářská zvířata.
Protože je výroba řas zcela uzavřená a splňuje požadavky na farmaceutickou čistotu, přidávají se uměle vypěstované mikroorganismy i do kosmetických přípravků, jako jsou krémy, masti, mýdla a oleje.
AUTOR: Radan Dolejš
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích