Dosavadní výsledky měření v okolí Spolany neprokázaly výrazné znečištění

Zhodnocení stavu kontaminace okolí Spolany Neratovice perzistentními organickými látkami bylo cílem studie, kterou na zakázku Ministerstva životního prostředí zpracovala skupina 18 předních českých expertů [1]. Dosavadní výsledky neprokázaly výrazné zvýšení koncentrace těchto látek, přesto odborníci doporučili v průzkumu pokračovat. Expertní skupina měla k dispozici výsledky stanovení dioxinů a dibenzofuranů (PCDDs/Fs), polychlorovaných bifenylů (PCBs) a organochlorových pesticidů (OCPs) v okolí Spolany Neratovice, které byly prováděny v období před záplavami a po nich do listopadu 2002. Analyzováno bylo celkem 21 vzorků půd, 33 vzorků sedimentů, 27 vzorků vod, 1 vzorku smetků po sanaci, 1 vzorku sanačního odpadu, 3 vzorky jehličí, 1 vzorek vajec, 1 vzorek kachního tuku, 9 vzorků ryb, 4 vzorky zeleniny a 3 vzorky dalších potravin. Výsledky byly porovnány mimo jiné také s výsledky analýzy 14 vzorků sedimentů odebraných z jiných lokalit v povodí Labe a Vltavy. Obsah dioxinových látek byl tedy stanoven v celkem 118 vzorcích, z nichž 19 vzorků bylo odebráno před povodní, zbytek po ní [2]. Příslušné instituce se budou návrhy skupiny expertů zabývat. Aktualizovaná analýza rizik byla zadána Fondem národního majetku a byla již zahájena. Celkové hodnocení výsledků analýz vzorků z okolí Spolany Neratovice a návrhy opatření: Na základě expertního zhodnocení výsledků analýz vzorků prostředí z okolí Spolany Neratovice, a.s. před a po povodních v roce 2002 se expertní skupina jednomyslně shodla na následujícím hodnocení: · Dosud získané výsledky nesvědčí o výrazném zvýšení koncentrace dioxinových látek v labských sedimentech z okolí závodu Spolana Neratovice v důsledku jeho zaplavení při povodni 2002. Rovněž srovnání s hodnotami dioxinů naměřenými v různých částech Labe a Vltavy vede k závěru, že říční sedimenty v okolí areálu Spolany nejsou zmíněnými látkami znečištěné významněji než ostatní území ČR nebo další regiony. · Analýza dioxinů v půdách v okolí závodu neprokázala významně vyšší hodnoty ve srovnání s průměrem České republiky. · Data získaná měřením v areálu závodu a jeho bezprostředním okolí svědčí o tom, že kontaminace dioxiny se týká pouze některých částí areálu Spolany Neratovice a určitých lokalit v jeho blízkosti (meliorační strouha). · Výsledky naznačují, že původní výroba pesticidů pravděpodobně není jediným zdrojem kontaminace dané oblasti PCDDs/Fs (možným dalším zdrojem by mohla být technologie výroby chloru amalgámovou elektrolýzou s grafitovými anodami – ukončena v roce 1975). · Kromě dioxinových látek byla detekována kontaminace vzorků prostředí organochlorovými pesticidy (půdy v okolí Spolany, vody v areálu Spolany a některých biotických vzorků). · Nalezené hodnoty koncentrací dioxinů ve vodě, sedimentech a půdách nepředstavují akutní rizika ohrožení zdravotního stavu obyvatelstva. · Data, která by charakterizovala expozici a zátěž populace žijící v sledované oblasti, nejsou k dispozici. Na základě těchto závěrů navrhla kompetentním orgánům následující opatření: · Dokončit zmapování stavu kontaminace půd z areálu závodu PCDDs/Fs, OCPs a PCBs vzhledem k tomu, že se jedná o provoz chlorové chemie. Jedná se jednak o koncentrační gradienty v okolí budov z původní výroby OCPs, dále zjištění jaká je situace v okolí staré elektrolýzy a dalších provozů včetně analýz možné kontaminace v dešťové kanalizaci. Na základě výskytu 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxinu (2,3,7,8-TCDD) a ostatních kongenerů vytipovat další potenciálně problémová místa. To znamená provedení doplňkových odběrů vzorků a analýz, ale především těsnou spolupráci se znalci místních poměrů a historie. · Ověření případných změn obsahu dioxinů i dalších POPs v labských říčních sedimentech způsobených zatopením areálu Spolany Neratovice (ale i dalších průmyslových či komunálních skládek, úložišť a provozů) při povodni v r. 2002. Odběry by se měly uskutečnit po opadnutí jarních větších vod, tj. květen až červen r. 2003. Výsledky tohoto ověření budou důležité nejen pro české, ale i německé orgány (MKOL, město Drážďany, atd.). · Na vybraných místech před a za Spolanou Neratovice zajistit sledování kontaminace vod relevantních POPs (monitorování možného vyplavování kontaminace do povrchových a podzemních vod) pomocí dlouhodobých pasivních vzorkovačů (SPMD). Monitorování propojit se stávajícím systémem biologického monitoringu, realizovaného ČHMÚ (paralelně realizovat s monitorováním labských říčních sedimentů, po opadnutí jarních vod). · Prozkoumání celé délky strouhy v obci Libiš. Ta ale odvodňuje jen část Spolany, takže je na místě provést průzkum i ostatních odtoků. Potřebná je podrobná revize tůně v Černínovsku a dalších podobných na druhém břehu. · Analyzovat obsah POPs v rybách z Labe, předběžně na 4 lokalitách (Labe u Obříství, Černínovsko, Labe u Štětí – Mělníka a pod Ústím nad Labem). Alespoň na jednom místě by měly být odebrány ryby různého stáří a nejvíce lovených druhů (lze zjistit od místní organizace rybářského svazu z přehledu o úlovcích za rok 2002), aby bylo možné provést doporučení ohledně konzumace. · Pokud jde o sadu analyzovaných vzorků, jsou k dispozici omezené údaje týkající se obsahu látek s dioxinovým efektem v potravinách (místně produkovaných a z konzumní sítě). Data, jenž jsou k dispozici, ukazují na nízkou hladinu PCDDs/Fs v rybách i místně pěstované zelenině. Výjimkou bylo zjištění vyšších obsahů v případě analyzované tkáně kachny a vejce odebírané Greenpeace ČR a TV Nova, které bude nutné dále prošetřit kontrolními odběry. · Provést dodatečné analýzy vajec od vybraných maloproducentů s cílem záchytu možné kontaminace a potvrzení nebo vyvrácení nalezené vysoké hodnoty u vajec odebíraných Greenpeace. · Pro posouzení stavu zátěže dané oblasti persistentními látkami je možné také využít vzorky volně žijící zvěře (zajíci, divoká prasata). · Pro odhad expozice populace navrhnout studii zaměřenou na dietární expozici a zátěž populace hodnocených látek (průkaz v krevním séru, či jiných tělních tekutinách a tkáních). Vyhodnocení provést s přihlédnutím k dostupným datům pro českou populaci a k datům v EU. · V návaznosti na prováděnou rizikovou analýzu v zájmové oblasti bude vhodné zvážit možnost vyčistit meliorační strouhu a kontaminovaný sediment zlikvidovat. · Trvale zatravnit postižené lokality pro omezení výparu sorbovaných látek z půd a zamezení unášení částeček kontaminované půdy větrem do okolí. · Dosud nalezené hodnoty PCDDs/Fs v půdách a zelenině vedou k závěru, že nejsou důvody pro omezení pěstování zeleniny v hodnocené oblasti. Přesto by bylo vhodné provést kontrolní stanovení obsahů sledovaných látek v místně produkovaných potravinách (špenát, salát, kapusta, kořenová zelenina). · Vhodné by bylo provést kontrolní průzkum půd okolí Spolany a to jak ze zatopených tak nezatopených ploch v době po jarním tání. · Výsledky tohoto souhrnu budou předány jako podklady pro podrobnou rizikovou analýzu. Poznámky: [1] Ve skupině by zastoupeny resorty životního prostředí, zdravotnictví, zemědělství, vysoké školy a soukromé firmy a byla vedena Prof. RNDr. Ivanem Holoubkem, CSc, vedoucím Centra RECETOX Masarykovy univerzity v Brně. [2] Studie je v plném znění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí: www.env.cz, rubrika aktuality Zdroj: MŽP