Účet bouře na Filipínách zní: 1400 obětí

Filipínci se včera snažili opustit zničenou oblast na severovýchodě země, zaplavenou po velké tropické bouři a mohutném tajfunu z minulého týdne. Ve zdevastovaných městech byl nedostatek léků a potravin, lékaři se obávali rozšíření nakažlivých nemocí. Počet obětí překonal původní odhady a podle posledních údajů přesáhl 1400.
Záchranáři už včera nevěřili, že by někdo z pohřešovaných lidí ještě mohl být objeven živý.
V zaplavených oblastech chyběla pitná voda i léky. Silnice vedoucí do bezpečí blokovaly rozsáhlé sesuvy půdy.
Lidé, kteří přežili, přesvědčovali rybáře i piloty vojenských helikoptér, aby je dopravili pryč z místa katastrofy. Na palubě bylo málo míst. Šanci dostávali jen ranění, děti a těhotné ženy.
Jiná cesta vedla po vodě. "Míříme pryč z tohoto místa," uvedla osmnáctiletá May Leynesová, která spolu s dalšími třemi stovkami lidí ze zničeného města Real odplouvala na přeplněné palubě menší lodi. Mnozí z uprchlíků měli obavy z nemocí i hladu. "Již nám docházelo jídlo," řekla Leynesová.

Nezákonná těžba dřeva
Ničivá tropická bouře a následný tajfun si vyžádaly vedle 1400 obětí i nesmírné hmotné škody. Jejich výši odhadují filipínské úřady na nejméně na 58 miliard dolarů. Zničena byla zemědělská úroda, silnice, nesmírné částky si vyžádá obnova zaplavených měst.
Bouře zasáhly i sousední Indonésii, kde zahynulo jedenáct lidí a tři tisíce opustily domovy.
Jako příčina velkých záplav bylo nejčastěji zmiňováno nezákonné kácení lesů.
Filipínská prezidentka Gloria Macapagalová Arroyová okamžitě vydala nařízení k zastavení veškeré těžby dřeva. Upozornila, že ilegální dřevorubci budou stíháni stejně jako těžcí zločinci. Prezidentka přirovnala nezákonnou těžbu závažností k terorismu či pašování drog.
Experti se ale domnívají, že problém je složitější. Požadují proto mnohem komplexnější akce k zastavení škod na životním prostředí. Mezi širšími příčinami úbytku tropických pralesů uvádějí chabou roli státu, korupci místních úředníků i prudký nárůst filipínské populace. "Úředníci nemají žádné svědomí, korupce je součástí naší kultury," uvedl ekologický aktivista Blas Tabaranza.
Navíc se prohlubují obavy z velkých těžařských společností. Razance, se kterou prosazují své zájmy, je podle ochránců přírody větším nebezpečím než aktivity meších ilegálních dřevorubců. Situace je dramatická. Podle odhadů citovaných britským listem Guardian zůstalo nezasaženo těžbou pouze šest procent celkové rozlohy tropického pralesa, kterou zaujímal před sto lety.
Zastavení těžby dřeva samo o sobě nepomůže. Podle odborníků je třeba zalesnit rozsáhlá území.

Pomoc vázne
Obyvatele postižených oblastí ovšem zajímají v této chvíli naléhavější věci. Přísun potravinové a lékařské pomoci. A otázka, zda se podaří sklidit včas úrodu. Vyhlídky na její záchranu snižuje pokračující vytrvalý déšť, který komplikuje i záchranné práce.
Spojení s místem katastrofy zajišťuje dvacet helikoptér. Jejich posádky bojují s časem, s každým dnem vzrůstá nebezpečí rozsáhlých epidemií. Mluvčí vojenského letectva Restituto Padilla rovněž uvedl, že dalším naléhavým úkolem je přísun potravin.
"Potravinová pomoc je omezená, obáváme se násilností mezi vyhladovělými lidmi," řekl Padilla. Včera dovezená pomoc, o objemu 90 tun, by měla vystačit jen na několik dní. Jakmile se podaří na místo dopravit dostatečné množství potravin, pokusí se úřady obnovit zemědělské farmy zdevastované bouřemi.
Filipíny jsou tradičním vývozcem rýže, v postižené oblasti ale převládalo spíše pěstování zeleniny a kokosových palem. Škody na sklizni rýže proto nedosáhnou větší výše. Přesto nebude obnova vesnic jednoduchá. Země proto žádá o mezinárodní pomoc. "Je třeba znovu postavit mosty, zavodňovací systémy a vykopat domy z nánosů bahna," citovala agentura AP ministryni sociálních věcí Corazon Solimanovou.