Dotazy k prevenci závažných havárií

Jak často musí být aktualizována bezpečnostní dokumentace?
Podle § 6 zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších  předpisů, musí provozovatel zpracovat nový návrh na zařazení do skupin A nebo B vždy po změně podmínek v objektu nebo zařízení. Nový návrh musí být doručen příslušnému krajskému úřadu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky, která přesahuje 10 % dosavadního množství. Stejně tak musí provozovatel zpracovat nový návrh zařazení při každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení.

Jak se změnil pohled na prevenci havárií vzhledem k možným teroristickým útokům?
V platném znění zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je v § 9a zakotveno zpracování Plánu fyzické ochrany. V tomto ustanovení je uložena povinnost provozovateli objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A nebo B zpracovat plán fyzické ochrany.

V plánu fyzické ochrany musí být popsána všechna přijatá bezpečnostní opatření. Jde zejména o následující opatření:

• analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekty nebo zařízení,
• režimová opatření,
• fyzická ostraha,
• technické prostředky,

·        zápis o provedení funkčních zkoušek poplachového systému.

Kdo je povinen zpracovat havarijní plány?
Havarijní plán je dokument, v němž jsou uvedeny popisy činností a opatření prováděných při vzniku závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů, zejména scénáře odezvy na závažnou havárii, modifikované na místní specifika a případně i na časový souběh několika událostí a to buď uvnitř objektu nebo u zařízení, tj. „vnitřní havarijní plán“, nebo v okolí objektu nebo zařízení tj.„vnější havarijní plán“.
Povinnost zpracovat vnitřní havarijní plán je zákonem č. 353/1999 Sb., ve znění  pozdějších předpisů, uložena provozovateli, jehož objekty nebo zařízení byly zařazeny do skupiny A nebo B. V § 12 zákona je provozovateli dále uložena povinnost spolupracovat s krajským úřadem na přípravě vnějšího havarijního plánu.

Jaké informace je provozovatel povinen poskytnout o ochranných opatřeních objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A nebo B?

O tom jaká opatření jsou přijata v plánu fyzické ochrany musí zaměstnanci podniku zachovávat mlčenlivost. Povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů, se na tuto oblast nevztahuje.

Provozovatel může také vypustit z bezpečnostní dokumentace, do které bude umožněno veřejné nahlížení, jen údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k vyzrazení obchodního tajemství (podle zákona č. 356/2003Sb., ve znění pozdějších předpisů), utajovaných skutečností (podle zákona č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo zvláštních skutečností (podle zákona č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Za předmět obchodního tajemství, utajovaných skutečností anebo zvláštních skutečností pro účely veřejného nahlížení nesmí být označen druh ani množství nebezpečné látky, která je umístěna v objektu nebo zařízení.

Kdo je povinen informovat veřejnost o možném riziku vzniku závažné havárie?

Podle § 14 zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů poskytuje informaci veřejnosti v zóně havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie místně příslušný krajský úřad.

Jak se projevila novela zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na prováděcích předpisech?

V souvislosti se změnou zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo nutné provést revizi všech prováděcích předpisů. Některé vyhlášky byly zrušeny nebo novelizovány. V těch případech, kdy by změna předpisu byla rozsáhlá a komplikovala jeho další použití v praxi byl zpracován předpis nový.

V následujícím přehledu jsou uvedeny platné prováděcí předpisy k zákonu č. 353/1999 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.

Jde o následující prováděcí předpisy:

Nařízení vlády č. 452/2004 Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol,postup při provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole.

Účinnost od 16. srpna 2004

Vyhláška č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie, ve znění pozdějších předpisů.

Novelizována vyhláškou č. 367/2004 Sb.,  účinnost od 1. července 2004

Vyhláška č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií

Účinnost od 1. července 2004

Vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

Účinnost od 7. listopadu 2000

Vyhláška č. 367/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie.

Účinnost od 1. července 2004

Vyhláška č. 373/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B.

Účinnost od 1. července 2004

Zdroj: Verlag Dashöfer