Konference o přírodních katastrofách skončila nevalně

Pětidenní konference o možnostech předcházení následků přírodních katastrof skončila dnes v japonském Kóbe s poměrně chabým výsledkem. Ten má podobu slibů, že v oblasti Indického oceánu bude vybudován varovný systém před přívalovými vlnami, píše agentura AP.
Účastníci však přijali na závěr jednání akční plán pro léta 2005 až 2015, který definuje "strategické cíle a priority stejně jako nezbytné strategie a související opatření, a to jako řídící rámec pro příští desetiletí". Dokument také deklaruje odhodlání signatářů "omezovat po celém světě společenské i ekonomické ztráty stejně jako dopad katastrof na životní prostředí".

Smrt víc než 225.000 lidí, které minulý měsíc připravilo v jihovýchodní Asii o život zemětřesení a následné tsunami, učinil z varovného systému pro region naléhavou prioritu konference pořádané OSN. Všichni účastníci jednání souhlasili s tím, že region systém včasného varování potřebuje a že by měl být zprovozněn nejvýš do jednoho a půl roku.
Někteří delegáti ale dali najevo nespokojenost, že téma varovného systému odvrátilo pozornost od podstatně důležitějšího bodu: přesvědčit bohaté země, aby investovaly menší částky ještě předtím, než k nějaké katastrofě dojde. Jen tak je podle některých řečníků možné zajistit snížení počtu obětí i snížení následných finančních výdajů.
Šéf humanitárních operací OSN Jan Egeland při zahájení konference prohlásil, že deset procent pomoci určené postiženému regionu by mělo směřovat do prevence. Delegáti to komentovali, že se to snadno řekne, ale hůř udělá, píše AP.

"Snížení zranitelnosti je dlouhodobá záležitost. Není to přitažlivé téma a těžko se prodává. Právě na to bychom měli zaměřit pozornost," řekl poradce ženevské nevládní organizace Prevention Consortium Daniel Kull.
Závěrečné usnesení, na němž pracovali experti celou noc, označuje AP za bezzubé, protože neobsahuje žádné konkrétní číselné údaje, jež by přiměly jednotlivé vlády, aby své sliby dodržely. Prohlášení zdůrazňuje nezbytnost investovat včas, a tím omezit dopad přírodních katastrof.
"Pokud nezařadíme úvahy o hrozbě přírodních katastrof do rozvojové pomoci, společnosti budou nadále vůči těmto katastrofám velmi zranitelné," zdůraznil Kull.
John Sparrow z jihoasijského odboru Mezinárodního výboru Červeného kříže a Červeného půlměsíce se netajil "velkým znepokojením". Podle něho "terminologie použitá v klíčových pasážích se zdá být natolik vágní, že je velmi obtížné vůbec pochopit, co se tím chce říct".
Podle AP se dokonce zdá, že došlo k neshodám ohledně varovného systému, což ohrožuje jeho včasnou realizaci. Objevilo se víc návrhů a někteří delegáti netajili znepokojení, že jisté země usilují v tomto výjimečném projektu o vůdcovskou pozici.

USA, Japonsko, Německo a Francie své návrhy sladily, zatímco Indie předložila vlastní podobu varovného systému. Ozvaly se i hlasy, že stěžejní role by měla připadnout Japonsku, které má s přívalovými vlnami dlouholeté zkušenosti.
Představitelé OSN odmítli, že by mezi delegáty docházelo k rozporům, a ujistili, že jejich organizace bude v nadcházejících měsících nadále koordinovat práci na upřesnění systému, aby mohl být včas zprovozněn.
Kritici poukázali na skutečnost, že konference upřednostnila technickou stránku věci a že se pozapomnělo na výchovu obyvatelstva v ohrožených oblastech. "Nesmíme se domnívat, že problém vyřešíme už pouhým vybudováním nákladného systému," upozornil Walter Ammann, ředitel Odboru pro přírodní nebezpečí ve švýcarském Davosu.
Konference, jíž se účastnily tři tisíce delegátů ze 150 zemí, se konala symbolicky v japonském přístavu Kóbe, kde před deseti lety připravilo zemětřesení o život šest a půl tisíce osob.