Testy určí dopady havárie ropovodu
ČÁSLAV - Následky páteční havárie ropovodu u Čáslavi na Kutnohorsku se zřejmě
podaří odstranit rychleji, než odborníci očekávali. Do poloviny tohoto týdne by
měla sanační firma odstranit převážnou část kontaminované zeminy. Uvedl to
místopředseda představenstva sanační firmy Dekonta Petr Mothejl.
ČÁSLAV - Následky páteční havárie ropovodu u Čáslavi na Kutnohorsku se zřejmě podaří odstranit rychleji, než odborníci očekávali. Do poloviny tohoto týdne by měla sanační firma odstranit převážnou část kontaminované zeminy. Uvedl to místopředseda představenstva sanační firmy Dekonta Petr Mothejl.
Při havárii uniklo v noci na pátek a během pátku přes 300 krychlových metrů nafty a asi 92 krychlových metrů ropných látek se vsáklo do země. Ropa se dostala i na hladinu nedalekého rybníka a odborníci se obávali, že znečištění rybníka a jeho břehů bude větší a vyžádá si déletrvající sanační práce. To se naštěstí podle Mothejla neprokázalo. "Nebyla prokázána kontaminace vod rybníka mimo ropnou látku, která byla zanesena na hladinu větrem při prvotním výronu," řekl. Ropa se nedostala pod dno rybníka a situace je tak podle něj mnohem příznivější. O víkendu měla také skončit oprava produktovodu. Zbytkové znečištění se podle Mothejla podaří odstranit během několika dalších dnů. Na sanaci pracovali odborníci nepřetržitě i přes noc. Silné mrazy jim práci usnadňovaly, protože se ropa nemohla tak lehce vsakovat do promrzlé země. Podle Mothejla není tato havárie výjimečná rozsahem ani podmínkami sanace. Při největší havárii, u které jejich firma zasahovala, uniklo v roce 1996 u Kmětiněvsi na Kladensku asi 1,3 milionu litrů benzinu a podmínky k rychlé sanaci byly podle něho podstatně nepříznivější než u této nehody. Petr Makovský z královéhradecké České inspekce životního prostředí, který zajišťuje státní dozor při odstraňování škod u Čáslavi, ji ale označil za velkou ekologickou havárii. Její skutečný dopad na životní prostředí musí podle něj určit až výsledky řady testů a odborné expertizy. Ty by měly také jasně prokázat příčinu havárie. Za nejvíce pravděpodobnou považuje ředitel společnosti Mero Václav Franc nekvalitní potrubí a závadu ve sváru. Mero zajišťuje v tuzemsku přepravu ropy nejen ropovodem Družba, ale i ropovodem IKL (Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou -Litvínov). Provozuje také centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi.
Při havárii uniklo v noci na pátek a během pátku přes 300 krychlových metrů nafty a asi 92 krychlových metrů ropných látek se vsáklo do země. Ropa se dostala i na hladinu nedalekého rybníka a odborníci se obávali, že znečištění rybníka a jeho břehů bude větší a vyžádá si déletrvající sanační práce. To se naštěstí podle Mothejla neprokázalo. "Nebyla prokázána kontaminace vod rybníka mimo ropnou látku, která byla zanesena na hladinu větrem při prvotním výronu," řekl. Ropa se nedostala pod dno rybníka a situace je tak podle něj mnohem příznivější. O víkendu měla také skončit oprava produktovodu. Zbytkové znečištění se podle Mothejla podaří odstranit během několika dalších dnů. Na sanaci pracovali odborníci nepřetržitě i přes noc. Silné mrazy jim práci usnadňovaly, protože se ropa nemohla tak lehce vsakovat do promrzlé země. Podle Mothejla není tato havárie výjimečná rozsahem ani podmínkami sanace. Při největší havárii, u které jejich firma zasahovala, uniklo v roce 1996 u Kmětiněvsi na Kladensku asi 1,3 milionu litrů benzinu a podmínky k rychlé sanaci byly podle něho podstatně nepříznivější než u této nehody. Petr Makovský z královéhradecké České inspekce životního prostředí, který zajišťuje státní dozor při odstraňování škod u Čáslavi, ji ale označil za velkou ekologickou havárii. Její skutečný dopad na životní prostředí musí podle něj určit až výsledky řady testů a odborné expertizy. Ty by měly také jasně prokázat příčinu havárie. Za nejvíce pravděpodobnou považuje ředitel společnosti Mero Václav Franc nekvalitní potrubí a závadu ve sváru. Mero zajišťuje v tuzemsku přepravu ropy nejen ropovodem Družba, ale i ropovodem IKL (Ingolstadt - Kralupy nad Vltavou -Litvínov). Provozuje také centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi.
Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích