Čtvrtek, 28. března 2024

Vyčistili řeku. Kyanidem.

Vyčistili řeku. Kyanidem.
Ekologická havárie na Labi vyvolává otázky: Byla to jen náhoda? Jsou kontrolní orgány akceschopné?

Kapku po kapce vypouštějí Lučební závody Draslovka (LZD) v Kolíně jed do Labe. V roce 2004 to bylo podle Integrovaného registru znečišťování 1600 kilogramů kyanidu. Draslovka tak drží v ČR nezpochybnitelné první místo (na druhém je s 359 kilogramy Energetika Třinec). Devátého ledna to však fabrika s vypouštěným množstvím cyankáli přehnala.

Mrzlo až praštělo, a právě to byla podle výrobního ředitele LZD Jiřího Holuba pravděpodobná příčina závady na signalizačním plováku. Ten má hlídat maximální hladinu odpadní vody v detoxikační jámě. Přimrzl a nehlídal. Jáma se naplnila a přelila, odpadní vody s vysokou koncentrací kyanidu tekly po zpevněné ploše fabriky přímo do kanalizace a z ní do Labe.

Odpadní vody z podniku se vypouštějí do Labe všechny, ale teprve poté, až projdou čistírnou. Od poloviny devadesátých let má firma vlastní biologickou čistírnu odpadních vod. Průmyslové odpadní vody, které obsahují kyanidové ionty z jednotlivých výrob, jsou detoxikovány ve speciální chemické čistírně.

CERTIFIKÁTY K NIČEMU. Je smutným paradoxem, že katastrofální únik, který proměnil několik desítek kilometrů Labe v mrtvou řeku, nastal jen devět dní po recertifikaci podniku. Společnost Lloyds Register Quality Assurance vydala Draslovce certifikát potvrzující shodu systému s požadavky normy ISO 9001:2000. Od 1. ledna platí tento certifikát i na výrobu kyanidu sodného a draselného, a to až do konce roku 2008.

LZD jsou od roku 1996 vlastněny eseróčkem ITCe Praha. Společníci sedí přímo ve vedení Draslovky. Po havárii se ovšem firma rozhodla hrát mrtvého brouka. K úniku kyanidu došlo 9. ledna, od 10. ledna se začaly objevovat mrtvé ryby. A byla to až Česká inspekce životního prostředí, kdo začal pátrat, co je otrávilo. Norma pro výskyt toxického kyanidu je 10 mikrogramů v litru vody. Ještě několik dní po havárii byla tato norma v Labi u fabriky překračována nejméně třicetkrát. Teprve když už bylo jasné, že viníkem je Draslovka, firma se kajícně přiznala.

"Byla to ojedinělá technická porucha. Už jsme přijali některá opatření, aby se to neopakovalo. Ve druhé polovině roku zprovozníme novou čistírnu odpadních vod," slibuje vedení firmy.

PRO STAVBU už mají stavební povolení a připravují prováděcí projekt. Využijí chemicko-biologický technologický postup, který zkvalitní koncové hospodářství s odpadními vodami společnosti jako celku.

"V ČR bylo od roku 1978 asi osm významných kyanidových havárií, my existujeme sto let a jde o náš první případ. Příčinou byla shoda řady faktorů," snažil se později tragédii zlehčit generální ředitel společnosti Pavel Brůžek. Podle výrobního ředitele Jiřího Holuba došlo zřejmě k úniku toxických vod v objemu několika krychlových metrů. Koncentrace kyanidových iontů v této době odpovídala řádově tisícům mg/litr.

"Svaz sdružující české chemické podniky k celé věci nic nepublikoval, zato se na jeho stránkách můžeme dočíst, jak negativní důsledky bude mít pro chemický průmysl zavedení přísnějších pravidel pro posuzování vyráběných chemických látek, nazývané zkratkou REACH. Chemický průmysl to odhadl na 7 až 11 miliard korun během jedenácti let. Kolik bude stát oživení Labe, pokud se vůbec dá koupit? Odpověď na tuto otázku bude muset dát veřejný rozpočet," dodává předseda ekologického sdružení Arnika Jindřich Petrlík.

AUTOR: Jiří Kučera
AUTOR: Petr Blažek

Rybáři chtějí za otrávené ryby od Draslovky 2 000 000 Kč



Jak to slyšeli a viděli v Německu

"Chemická havárie v Česku zamořila Labe vysoce jedovatým kyanidem. Kontaminovaná voda dosáhne v noci na středu Saska. Koncentrace kyanidu je s 0,09 miligramu nad přípustnou hodnotou pro pitnou vodu. Pro rybáře by mohl být vyhlášen přechodný zákaz lovu," uvedl v úterý 17. ledna server zpravodajská televize N-TV.

Jak sdělilo Ekonomu Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství (SMUL), byla tato sousedící spolková země informována o úniku kyanidu z kolínské firmy Lučební závody Draslovka v rámci Mezinárodního varovného a poplachového plánu Labe (MVPP Labe), a to v pondělí 16. ledna v 13.59 hodin. Informaci poskytla česká mezinárodní varovná centrála, jmenovitě st. podnik Povodí Labe se sídlem v Hradci Králové. Stalo se tak faxem, příslušná zpráva měla status informace, ne varování. Toto sdělení bylo poté předáno příslušným německým orgánům. MVPP Labe existuje od roku 1991, v roce 2004 prodělal zásadní modernizaci.

V Sasku se průběžně měří čistota vody v týdenních intervalech v labské stanici Schmilka. V souvislosti o hlášeným únikem kyanidu byla provedena speciální měření na kyanid. V uplynulém roce byla všechna měření pod rozlišovací hranicí 0,005 mg/litr. Přípustné množství pro pitnou vodu činí pro Německo do 0,050 mg/litr.

Na Labi v Německu neměl nakonec kyanid žádné dopady, naměřené hodnoty se jedinkrát pohybovaly nad hranicí dokazatelnosti (0,007 mg/litr) a od neděle 22. ledna byly opět pod hranicí možného určení.

Může se tedy zdát, že se incident - který vzbudil krátký, ale přesto docela silný rozruch i v hlavním městě Berlíně - obešel na německé straně bez následků. Měřeno kusy uhynulých ryb, jistě. Jenže potíž je v tom, že si saské ministerstvo životního prostředí záhy (s vydatnou pomocí médií) spočítalo, s jakou prodlevou bylo o havárii vyrozuměno. "Dozvěděli jsme se to příliš pozdě. Musíme se sejít, aby se něco podobného už nikdy nestalo," netají rozladění mluvčí SMUL Irina Düvelová.

Oznámení ze 16. ledna, které Sasové obdrželi, prý navíc obsahovalo příliš málo informací, tzn. že nesplňovalo náležitosti, předepsané Vzorem hlášení, který je coby příloha součástí MVPP Labe. Povodí Labe to popírá a tvrdí, že uvedlo všechny údaje, které byly v danou chvíli k dispozici.

"Byla to pro nás velmi nepříjemná situace. Budeme se snažit otevřít toto téma na nejbližším řádném zasedání Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), kde budeme žádat výrazné zdokonalení ohlašovacího systému," upřesnila Düvelová.

MKOL byla založena v roce 1990, jejími členy jsou Česká republika, Německo a Evropská unie. Zmíněné zasedání se uskuteční letos v říjnu v České republice, aktuální kauzou se však bude zabývat už v březnu v Magdeburku pracovní skupina Havarijní znečištění vod.

Jejím předsedou je bývalý šéf ústecké pobočky České inspekce životního prostředí Jiří Balej.

Česko předsedá MKOL od loňského 1. ledna na tři roky. V září 2005 byl jejím prezidentem jmenován náměstek ministra životního prostředí František Pojer.

AUTOR: Igor Záruba


Havárie v povodí Labe v letech 2000 až 2004 (údaje SMUL)

Informace Varování Suma

2000 15 1 16

2001 21 2 23

2002 6 3 9

2003 7 0 7

2004 3 1 4

Celkem 52 7 59

Poznámka: U velmi nebezpečných látek se oznámení kategorie Informace podává při úniku deseti a více kg, resp. litrů, od 100 kilogramů (litr) přichází ke slovu vyšší stupeň Varování. Mezinárodní varovný a poplachový plán však výslovně uvádí, že tyto mezní hodnoty je třeba chápat pouze jako orientační rámec pro konečné rozhodnutí.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů