Pátek, 29. března 2024

Jak se vypořádat s riziky katastrof

Richard A. Posner o důvodech opomíjení prevence proti některým pohromám.
Jak se vypořádat s riziky katastrof
Jaké jsme si více než rok po tsunami v Indickém oceánu vzali z události ponaučení? Nejdůležitější lekcí je, že se jednalo právě o ten typ katastrofy, jemuž zákonodárci věnují příliš málo pozornosti. Šlo o pohromu s nízkou nebo neznámou pravděpodobností výskytu, která ovšem způsobuje obrovské škody. Třebaže počet mrtvých, fyzické i citové strádání těch, kdo přežili, i škody na majetku, jež tsunami způsobilo, byly nesmírné, jiné katastrofy s nízkou (ale ne zanedbatelnou) nebo neznámou pravděpodobností výskytu by mohly zapříčinit ještě větší ztráty.

Například asteroid, který v roce 1908 explodoval nad Sibiří se silou vodíkové bomby, mohl zabít miliony lidí, kdyby vybuchl nad velkým městem. Přesto průměr tohoto asteroidu činil jen asi 60 metrů. Na Zemi by mohl dopadnout mnohem větší asteroid (jeden z tisíců nebezpečně velkých asteroidů na oběžných drahách, které křižují oběžnou dráhu Země) a kombinací rázových vln, požárů, vln tsunami a znemožnění průniku slunečního svitu způsobit naprostý zánik lidského rodu.

Mezi další rizika patří přirozené epidemie (španělská chřipka si v letech 1918 až 1919 vyžádala životy 20 až 40 milionů lidí), jaderné či biologické útoky teroristů, určité typy laboratorních nehod a překotné globální oteplování. Pravděpodobnost katastrof způsobených - ať záměrně, či nezáměrně - v důsledku lidské činnosti podle všeho kvůli rychlosti a směřování technologického pokroku roste.

Skutečnost, že příchod určité katastrofy je nepravděpodobný, není racionálním odůvodněním přehlížení rizik jejího výskytu. Předpokládejme, že tsunami s ničivou silou, jakou mělo loni v Indickém oceánu, se objeví průměrně jednou za sto let a připraví o život 250 tisíc lidí. To je v průměru 2500 životů za rok. Pokud by bylo možné takové ztráty na životech za rozumnou cenu podstatně snížit, stála by taková investice za to.

Životy mnoha lidí, jež zabilo tsunami v Indickém oceánu, by zachránilo poučení obyvatel nízko položených pobřežních oblastí o varovných signálech blížící se vlny (chvění země a náhlý pokles hladiny moře), zavedení varovného systému, který by zahrnoval nouzová televizní a rozhlasová vysílání, telefonická upozornění a sirény podobné těm, jež upozorňují na nálety, a zlepšení systémů reakce na mimořádné události. Zároveň platí, že náklady by byly mnohem nižší než každý soudný odhad průměrných škod, jež lze v důsledku tsunami očekávat.

Existuje několik důvodů, proč nebyla taková opatření učiněna. Za prvé, třebaže se událost, k níž dojde jednou za století, může přihodit na jeho začátku stejně dobře jako na jeho konci, je mnohem méně pravděpodobné, že k ní dojde hned v první dekádě století než někdy později. Politici s časově omezenými funkčními obdobími, a tedy zploštělými politickými obzory, mají sklon opomíjet nízkorizikové možnosti katastrof, neboť riziko, že v důsledku zanedbání preventivních opatření utrpí jejich kariéra, není velké..

Za druhé, pro úředníky v centralizovaných vládních aparátech je těžké reagovat na celou škálu možných rizik, proti nimž lze s ospravedlnitelnými náklady činit určitá opatření. S ohledem na rozmanitost záležitostí, jimž se musejí věnovat, mají státní úředníci sklon k vysokému prahu pozornosti. Rizika pod jeho úrovní se ignorují.

Za třetí, všude, kde rizika nejsou místní, ale regionální nebo globální, mnohé národní vlády, zejména v chudších a menších státech, mohou chodit kolem horké kaše v naději, že náklady na vypořádání se s riziky na sebe vezmou země větší a bohatší. Větší a bohatší státy to vědí, a tak se mohou zdráhat zavádět preventivní opatření, neboť by tak odměňovaly a dále motivovaly "černé pasažéry".

Za čtvrté, státy jsou chudé často kvůli slabým, neefektivním nebo zkorumpovaným vládám, což je vlastnost, která může bránit zavádění cenově rozumných preventivních opatření. Navíc politickou podporu pro vynakládání peněz na provádění preventivních opatření oslabuje malá schopnost lidí po celém světě přemýšlet ve vztahu k nízkým pravděpodobnostem.

Ještě dramatičtějším příkladem zanedbávání rizik s nízkou pravděpodobností, ale obrovskými následky, je nebezpečí střetu s asteroidem, které je analyticky podobné hrozbě tsunami. Zčásti proto, že vlny tsunami jsou jedním z důsledků srážky s asteroidem, katastrofa v Indickém oceánu vzbudila nový zájem o obranu proti vesmírným balvanům.

Odklonit asteroid z jeho oběžné dráhy, dokud je stále stovky milionů kilometrů od Země, je proveditelné. Nicméně Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve Spojených státech na mapování nebezpečně blízkých velkých asteroidů vynakládá ze svého rozpočtu převyšujícího 10 miliard dolarů pouhé 4 miliony. Při současném tempu NASA nemusí úkol dokončit ani v příštích deseti letech, třebaže je toto mapování klíčem k obraně proti asteroidům, neboť nás může varovat s několikaletým předstihem.

Skutečnost, že k pohromě určitého typu v poslední době či v historicky známé periodě (anebo nikdy) nedošlo, je špatným důvodem k jejímu přehlížení. Riziko může být nepatrné, ale pokud by k pohromě došlo a důsledky byly rozsáhlé, očekávaná cena, již by si katastrofa vyžádala, může dostatečně ospravedlňovat obranná opatření.

(c) Project Syndicate 2006

www.project-syndicate.org

Richard Posner je soudcem Odvolacího soudu USA, docentem na právnické fakultě Chicagské univerzity a autorem knihy Catastrophe: Risk and Response (Katastrofa: Riziko a reakce).
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů