Když je na světě příliš mnoho metanu. a lidí

Když před necelým rokem při havárii ropné plošiny Deepwater Horizon uniklo do vody obrovské množství ropných látek, někteří vědci a členové ekologických hnutí předvídali ekologickou i klimatickou katastrofu - a pochmurné prognózy tehdy dostaly v médiích široký prostor. Nyní se ukázalo, že nebude tak zle, protože se škodlivinami se překvapivě snadno vypořádaly mikroorganismy na mořském dně.

To je samo o sobě pozoruhodné, možná ještě zajímavější ale je, že optimistická zpráva už takovou publicitu neměla. Přesněji: neměla publicitu skoro žádnou, nanejvýš ji tu a tam použili někteří technokraté k tvrzení, že znečišťovat životní prostředí můžeme prakticky bez omezení, protože Matka příroda si s tím vždycky nějak poradí. Ano, i tak se dá její vstřícné gesto v Mexickém zálivu vykládat, zvlášť pokud patříme k těm, kteří mají na znečišťování ekonomický či jiný zájem.

Biologickou likvidaci metanu z vrtu Deepwater Horizon si ale lze vysvětlit i jinak. Třeba tak, že příroda disponuje mechanismy, jak zlikvidovat všechno, čeho je na světě moc a co škodí. A nemusí to být vždycky jenom metan. Mnohokrát už dokázala, že stejně umí naložit i s přemnoženými biologickými druhy. Momentálně mě napadá jen jeden, na který tahle charakteristika dokonale sedí.

AUTOR: Jan A. Novák