Z historie i současnosti hasicích přístrojů

První hasicí přístroj zřejmě sestrojil kovorytec Zacharyáš Greyl v roce 1751. Byl jím dřevěný sud naplněný sírou. Uprostřed sudu byla uložena nádoba se střelným prachem a doutnákem. Jakmile se prach vznítil, nastal výbuch a sirné plyny zajistily hasební účinek. Od roku 1791 se pro hašení začala užívat směs síranu železa, kamence, krevele a hlíny. Od roku 1846 se začaly vyrábět hasicí krabičky plněné směsí ledku, síry a uhlí.

Koncem 19. století se nejrozšířenějším hasicím prostředkem staly hasicí granáty. Vymyšleny byly v Americe, vyráběly se však i v Evropě, zejména v Německu. Byly to skleněné nádoby o obsahu 0,5 až 1,5 litru převážně roztoku kuchyňské soli, čpavku, chloridu vápenatého. Po dopadu granátu na hořící předmět se skleněný obal rozbil, voda se z roztoku rychle odpařila a chemická látka pokryla hořící předmět tenkým povlakem, který bránil přístupu vzduchu.

Na začátku 20. století vyráběla hasicí granáty i česká firma Labbe. Ve skleněném granátu byl roztok kuchyňské soli a amoniaku. Uvnitř nádoby byla skleněná baňka s kyselinou solnou. Po vhození granátu do ohně se obě nádoby rozbily, následně došlo ke spojení obou tekutin a uvolňování plynů potřebných k hašení.

Důležitou podmínkou pro rychlé použití přenosného hasicího přístroje je jeho správná instalace.

Hasicí přístroj umisťujeme tak, aby byl snadno viditelný a volně přístupný. Rukojeť hasicího přístroje zavěšeného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. V dopravních prostředcích a na strojích se hasicí přístroje umisťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob. K označení místa uložení hasicího přístroje je určena bezpečnostní značka (tabulka) "Hasicí přístroj". Počet hasicích přístrojů a správný druh s ohledem na využívání objektu nebo provozu vychází v současné době z požárně - bezpečnostního řešení stavby. Množství a typ hasicích přístrojů se v tomto případě stanovuje výpočtem.

V prostorách a zařízeních, u nichž nebylo stanoveno množství, druh a způsob vybavení věcnými prostředky PO, se zabezpečují a instalují hasicí přístroje na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. Každý hasicí přístroj musí být opatřen typovým štítkem, který kromě jiných údajů (název výrobce, datum kontroly, jméno a identifikační číslo revizního technika, všeobecné informace, atd.) musí obsahovat vyobrazení jak hasicí přístroj uvést do činnosti, na jakou třídu požárů je vhodný a na co nesmí být použit (například hašení elektrických zařízení pod napětím apod.) .

Hasicí přístroj, aby splnil svoji funkci, musí být v řádném technickém stavu. Provozuschopnost těchto prostředků požární ochrany bývá velice často podceňována. Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy (vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci). Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím odborně způsobilých osob, které vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem. Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za rok.

O provedené kontrole hasicích přístrojů vystaví oprávněná osoba záznam, ve kterém uvede základní údaje o kontrole, číslo dokladu a jméno osoby provádějící kontrolu, typové označení a výrobní čísla nádob hasicích přístrojů a výsledek kontroly. Hasicí přístroje, u nichž nebyly zjištěny závady, opatří osoba provádějící kontrolu kontrolním štítkem a plombou s datumem kontroly.

Dále na: http://www.hasman.eu/hasici-pristroje/

ZDROJ: www.hasman.eu