V pondělí by mělo zavládnout ticho, je Den proti hluku

Akustické prostředí je charakterizováno rozmanitostí zvuků, z nichž prakticky každý může za určitých okolností ohrožovat lidské zdraví. Pondělí je světovým Dnem proti hluku. \"V Den boje proti hluku je víc než vhodné si uvědomit, že ticho má opodstatněnou hodnotu a měly bychom si často dopřát velkou dávku jeho blahodárného účinku,\" říká Alena Heřmánková z úseku fyzikálních faktorů táborské pobočky Zdravotního ústavu. Kde se s hlukem nejčastěji setkáváme? Především na pracovišti, kde jsou hlavními zdroji stacionární a mobilní stroje, nářadí a výrobní linky. Dále v životním prostředí, kde působí zejména hluk z pozemní dopravy, ze zdrojů v obytných budovách a v neposlední řadě z hudby. Hudba, která je reprodukovaná proti vůli nezúčastněných osob, v nevhodných prostředích a často v nadměrné intenzitě se označuje jako akustický smog. Co způsobuje nadměrný hluk v lidském organismu? Nežádoucí účinky jsou jednak specifické, kdy dochází k poškození vlastního sluchového ústrojí, a dále systémové - mimosluchové - kdy je ovlivněn regulační proces, srdečně cévní systém, metabolismus, spánek, psychická pohoda. Je složité hluk změřit? Všechny nežádoucí účinky jsou podmíněny fyzikálními vlastnostmi hluku, jako je intenzita, kmitočtové složení a časový průběh. Tyto veličiny lze měřit zvukoměry, což jsou přístroje, kde fyzikální veličina je přeměněna na el. signál. I hlučnost má zřejmě své zákonné limity . . . Nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku na pracovištích, ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru jsou stanoveny nařízením vlády. Příkladně nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro osmihodinovou pracovní dobu a fyzickou práci je 85,0 dB. Vaše laboratoře se nejčastěji zabývají měřením hluku na pracovištích. Prokázaly jste na Táborsku nějaké výrazné nedostatky? V loňském roce bylo v tehdejším okrese Tábor evidováno třicet tři podniků, v nichž se měřením prokázal výskyt nadlimitních hodnot hluku v pracovním prostředí v rozmězí od pětaosmdesáti do sto pěti decibelů. Jak se lze proti hluku bránit? V praktickém boji proti hluku je hlavním problémem, zda je dodržení stanovených limitů technicky a ekonomicky realizovatelné, protože ochrana je nákladná. Pokud jde o technické možnosti, má snižování hluku výhodu v tom, že hluk se chová relativně přesně podle fyzikálních zákonů. V pracovním prostředí se často uplatňují opatření jako jsou kapotáže extrémně hlučných strojů, jejich pružné ukládání, protihlukové clony, využití akustických pohltivých materiálů. Osobní ochranné pracovní prostředky, stejně jako nařízené přestávky jsou pouze náhradními opatřeními a nezbavují provozovatele povinnosti činit technická a organizační opatření na snížení hluku. V mimopracovní oblasti se opatření týká řešení sídelní dopravní sítě, omezování rychlosti, zřizují se pěší zóny. Velká opatrnost je na místě při rozhodování o umístění hlučných provozoven vůči bytové zástavbě. Smutnou proslulost si v tomto směru získaly v posledních letech diskotékové kluby, opravny automobilů . . . Zdroj: Táborské listy