Kácení kosodřeviny stále vyvolává spory ochranářů

Jeseníky Spory okolo kácení kosodřevin v Národní přírodní rezervaci Praděd existují již několik let. Týkají se především lokality Malého a Velkého kotle a lyžařské oblasti pod Petrovými kameny, kdy na jednom místě pracovníci Chráněné krajinné oblasti Jeseníky kleč redukují, a o kus dál se její těžbě brání. \" Mezi místy, kde probíhá redukce kleče, a kde se lyžuje, je zcela zásadní rozdíl. Velká aMalá kotlina jsou ledovcové kary, kde dochází k pohybům sněhu a vzniku lavin a kde existuje přirozené bezlesí, které bylo v minulosti výsadbou kleče narušeno. Svahy pod Petrovými kameny, kde se lyžuje, jsou naopak místem přirozeného výskytu horského lesa,\" vysvětluje specifika jednotlivých lokalit vedoucí Správy CHKO Jeseníky Jan Halfar.
Kleč byla v oblasti Malého aVelkého kotle vysazena na přelomu devatenáctého a dvacátého století ve snaze zvýšit horní hranici lesa a omezit rizika lavinového nebezpečí. Postupně se však tato kultura rozrůstala a začala vytlačovat ojedinělé druhy rostlin v této oblasti. Od osmdesátých let proto dochází k její systematické redukci, mající minimální rozsah, a v tomto roce byla pokácena plocha o velikosti necelého půl hektaru.
Odpůrci regulovaného kácení však namítají, že na inkriminovaných místech může dojít k erozi půdy a celý proces vidí spíše jako plýtvání lesním hospodářstvím. \" Kosodřevina byla v těchto místech vysazována před více než sto lety, aby se zabránilo plošným erozím. Z tohoto hlediska chápeme celé kácení jako zbytečné,\" shrnuje postoj Lesní správy Karlovice její zaměstnanec Pavel Vetešník. \" K určité erozi v těchto místech skutečně dojít může, ale ta je přirozenou součástí původního prostředí a díky ní se zde daří porostu alpínského charakteru,\" odmítá obavy oponentů kácení Jan Halfar. V Malé kotlině se proto v cílené redukci kosodřeviny po malých plochách bude pokračovat i nadále.

Zdroj: Olomoucký den