Evropská letiště bojují o prostor

Rozšiřování evropských letišť znamená neustálé hledání shody mezi zájmy terminálů a klidem lidí, kterým duní letadla nad hlavou. Proti další výstavbě jsou majitelé pozemků, protestují ekologičtí aktivisté.
Dobrý příklad nabízí Belgie. Pro zemi bylo hlavní vnitropolitickou událostí prázdnin vyjednávání mezi vládou a zasilatelskou společností DHL, která chtěla na bruselském letišti Zaventem vytvořit ze svého sídla hlavní mezikontinentální základnu. Firma se nakonec záměru zřekla. Belgická vláda připustila, že ztráta 1300 pracovních míst je bolestná. Přesto neustoupila.
Firma totiž naléhala na neúnosné zvýšení povolených nočních letů. Chtěla i využití hlučnějších letadel. Federální vláda nebyla v lehké pozici. Tlak na ni vyvíjeli zástupci Bruselského regionu i vlámských úřadů. Vlámy zajímaly více pracovní příležitosti, obyvatelé Bruselu upřednostňovali klid.
S podobnými problémy se potýkají i další letecké křižovatky, například londýnské letiště Heathrow, nejrušnější letiště v Evropě, či pařížské Charlese de Gaulla, kterým prošlo přes 48 miliónů lidí.
Londýnské letiště čelí častým protestům Londýňanů. Oblast Hounslow, nad kterou vedou trasy přistávajících letadel patří podle měření k nejhlučnějším v metropoli.
Pařížské letiště je nyní ve svízelné situaci. Po zřícení části terminálu 2E přišlo o patnáct procent kapacity. Nyní musí nadále odbavovat lety na starém terminálu 2B, včetně letů do Prahy. Část letů muselo převzít i jiné pařížské letiště Orly. A opět se zvedly protesty. Tentokrát se nelíbil nadměrný hluk lidem v okolí Orly. Vláda přitom plánovala třetí pařížské letiště. Referendem se proti němu vyslovili obyvatelé města Chaulnes.