Klausovo veto zbrzdilo snižování hluku

Znovu schvalovat budou muset poslanci takzvaný zákon proti hluku. Prezident Klaus jej vetoval, protože do zákona část poslanců vpašovala zákaz převodu krajských nemocnic na obchodní společnosti.

Prezidentské veto tzv. hlukového zákona bohužel pozastavilo přijetí jedné z nejdůležitějších směrnic EU na ochranu lidského zdraví.

Právě hluk, jehož intenzita zejména vlivem dopravy neustále roste, totiž podle odborníků patří k civilizované Evropě k vůbec nejčastějším příčinám nemocí a oslabení lidského organismu.

Také Česko se proto zavázalo, že do letošního června přijme dva roky starou směrnici EU, jejíž cílem je mnohem větší ochrana obyvatel proti hluku.

Ačkoliv však obě komory parlamentu už příslušný zákon schválily, prezident Václav Klaus ho vetoval, a vrátil tak sněmovně k novému projednání. Hygienici přitom varují, že nepřijetím zákona proti hluku by Česku nejen hrozily sankce od EU, ale zejména by přišla nazmar řada účinných opatření chránících lidské zdraví.

Kejkle v Poslanecké sněmovně

"Zákon nebojuje proti hluku, ale má tendenci zařadit hluk mezi společností řízené jevy," řekl mimo jiné Václav Klaus ve zdůvodnění svého veta. Hlavním důvodem jeho odmítavého stanoviska k tomuto zákonu byl však fakt, že do něj levicoví poslanci "propašovali" zákon o zákazu převodu krajských nemocnic na obchodní společnosti.

Hygienici a zdravotníci každopádně upozorňují, že Česko se k přijetí protihlukového zákona do poloviny letošního července zavázalo. A proto by měl být, ať už s dodatkem o nemocnicích či bez něj, přijat.

"Souběžně už se totiž připravuje řada prováděcích vyhlášek, upravujících na základě požadavků EU například mezní hodnoty hlukové zátěže," řekla LN Kateřina Valešová, která má na starosti problém hluku ve Státním zdravotním ústavu v Praze.

Česko se podle ní ale především zavázalo, že postupně zpracuje detailní hlukové mapy svého území a na jejich základě přijme takzvané akční plány boje proti hluku i s konkrétními ochrannými opatřeními.

Zjednodušeně řečeno by za cenu stamilionových investic měli mít lidé nárok na mnohem účinnější protihlukovou ochranu například v oblastech vedle silnic, dálnic, letišť a dalších potenciálních zdrojů hluku.

Z pohledu zdravotníků je podle Valešové každý zákon, který bude více chránit obyvatele republiky proti neúměrnému hlukovému zatížení, přínosem pro lidské zdraví.

Hluk oslabuje imunitu

Také odborná komise EU totiž dospěla k závěru, že trvalý hluk je neprávem podceňovanou příčinou mnoha nemocí, srovnatelnou například se smogem či kouřením.

"Naše studie prokazují, že už pětiletý pohyb v hlučném prostředí může způsobit poruchy spánku, neurózy, zvýšení krevního tlaku, oslabení imunity a jiné jevy, které následně mohou vést ke vzniku dalších vážných onemocnění," řekla Valešová. Zhruba deset procent obyvatel je přitom vůči hluku obzvlášť citlivých.

Marek Kerles, Lidové noviny