Česku hrozí pokuta za zákon o hluku

Poprvé od vstupu do EU zahájila Evropská komise s Českem řízení na vymáhání evropského práva. Země jako jediná z unijních nováčků totiž do svého právního řádu nepřevedla evropskou směrnici o hluku. Řízení, které začalo loni v prosinci, by mohlo skončit až u Evropského soudního dvora. Následná pokuta by mohla dosáhnout až desítek tisíc eur denně.
Česká republika měla tři roky starou směrnici převzít do července 2004, dodnes tak neučinila. Příslušný zákon o hluku totiž vetoval prezident Václav Klaus. Sněmovna pak vůbec poprvé nedokázala prezidentské veto přehlasovat. Klausovi vadilo hlavně to, že levicoví poslanci do zákona o hluku "propašovali" paragraf, jenž zakazoval krajům převádět nemocnice na obchodní společnosti. Nelíbila se mu však ani jeho evropská předloha.
"Není o hluku nebo o ochraně lidského zdraví, ale o byrokratické kontrole života lidí," shrnul své výhrady prezident. "Hluk bude detailně monitorován, měřen, zaznamenáván, vyhodnocován, reportován, diskutován a včas hlášen do Evropské unie," napsal krátce po vetování zákona v Lidových novinách. I když Klaus tvrdí, že zákon není třeba, protože příslušné zdravotní normy proti nadměrnému hluku už v Česku stejně dávno existují, Ministerstvo zdravotnictví má na věc jiný názor.
"Zákon o hluku znovu předložíme vládě a parlamentu," uvedl jeho expert Václav Šebor. Jedině nová legislativa může podle něj zabránit tomu, aby hluk obtěžoval obyvatelstvo a způsoboval mu zdravotní potíže.

Hlukové mapy

Nechtěný nadměrný hluk trápí podle Světové zdravotnické organizace noc co noc třetinu lidí v Evropě. Více než polovina obyvatel EU navíc bydlí v oblastech, kde je nedostatek klidu.
V Česku, které není v Evropě výjimkou, budou taková místa analyzovat speciální hlukové mapy. "Na jejich základě se vytvoří akční plány, které mají sloužit jako podklad při tvorbě územních plánů, při plánování dopravy nebo při výběru méně hlučných zdrojů," vysvětlil Šebor z Ministerstva zdravotnictví.
Podle zákona, jenž jeho úřad znovu předloží ministrům a poslancům, by hlukové mapy měly vznikat postupně.
Za dva roky mají být kupříkladu dokončeny ty, které mapují okolí silnic, po nichž projede více než šest miliónů aut za rok. Ve stejné době by měly být hotové také hlukové mapy pro města s více než 250 tisíci obyvateli.
Za sedm let pak budou k dispozici analýzy pro komunikace, kudy jezdí přes tři milióny vozidel ročně, a pro všechna města, kde žije přes 100 tisíc lidí.
Jednu hlukovou mapu si už státní Ředitelství silnic a dálnic vypracovat nechalo. "Byl to první krok při zjišťování, jak je obytná zástavba zasažena nadlimitním hlukem," uvedl Karel Horníček, který má na ředitelství na starosti životní prostředí. "Mapu budeme nadále zpřesňovat a rozšiřovat."
Rozbory hluku už mají i některá města, například Praha nebo Olomouc.

Miliónové náklady

Ani evropská směrnice o hluku, kterou má Česko převzít, však není dokonalá.
Netýká se totiž takzvané staré hlukové zátěže - tedy ochrany lidí před hlukem z ulice, která jim před okny vyrostla třeba před dvaceti lety.
"Směrnice nemá prakticky žádný vztah k programu snižování staré hlukové zátěže. Míra snižování hluku je na individuálním rozhodnutí jednotlivých států," tvrdí Horníček z Ředitelství silnic a dálnic.
Právě na jeho úřad se přitom stále obracejí lidé, kteří požadují například výměnu obyčejných oken za protihluková, případně vybudování protihlukové stěny.
"Snažíme se postupovat systémově správně a preferovat opatření v místech, kde lze s minimálními náklady dokázat maximální zlepšení," vysvětlil Horníček. Ředitelství se tak vyhýbá úsekům, kde se v budoucnu omezí doprava třeba díky stavbě nové komunikace.
Hluková opatření totiž nejsou levnou záležitostí. Výměna jednoho okna vyjde řádově na tisíce až desetitisíce korun, záleží na počtu decibelů a velikosti skleněné výplně. Stavba dvou až tří protihlukových stěn přijde zhruba na dvacet miliónů korun.

Dlouhá cesta k soudu

Řízení, které s Českem zahájila Evropská komise, státu hrozilo už jednou: kvůli dálničním známkám. Ministerstvu dopravy se ho však podařilo odvrátit.
I u druhého českého nedodělku - nepřevzetí směrnice o hluku - je podle expertů pravděpodobné, že se před soud do Lucemburku nakonec nedostane. "Vymáhání evropského práva je složitá procedura, která trvá roky," řekl Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Přestože komise zahajuje ročně více než sto takových řízení, pokutou zatím skončily pouze dva spory s Řeky a Španěly, kteří včas nepřijali ekologické normy.