Pražské hudební kluby trápí stále stejný problém - hluk
PRAHA - Pražská klubová hudební scéna se stále pozvolna mění, vznikají nové
kluby a staré zanikají. Obvykle se ale již řadu let potýkají se stále stejnými
potížemi. „Kluby musí končit program strašně brzo kvůli vysoké zvukové hladině,"
řekl hudební publicista Marek Gregor, který je jejich častým návštěvníkem. Pokud
totiž nemají zajištěné nákladné odzvučení, nastává v nich „policejní hodina" již
dvě hodiny před půlnocí.
Problémy s hlukem nyní řeší především klub 007 na pražském Strahově. Právo o tom
informovalo v úterý. Na hluk vycházející z jednoho z nejstarších, téměř
nepřetržitě fungujících českých klubů, jehož historie se píše již od poloviny
60. let minulého století, si stěžují obyvatelé strahovských studentských kolejí,
v jejichž suterénu se legendární „Sedmička“ nachází. Provozovatelé klubu proto
ode dneška pořádají sérii koncertů, jejichž výtěžek má pomoci financovat úpravy
akustiky v sále.
Podle Gregora by si ale české hudební kluby zasloužily finanční podporu od
radnic a státu. „Praha už sice na kluby začala dávat dotace, ale ministerstvo
kultury si současné české rockové a elektronické hudby vůbec nevšímá,"
konstatoval. „Ideální by bylo, kdyby se někdo rozhoupal a z nějakého velkého
grantu, třeba evropského, zaplatil zvukové těsnění," uvedl Gregor.
PRAHA - Pražská klubová hudební scéna se stále pozvolna mění, vznikají nové kluby a staré zanikají. Obvykle se ale již řadu let potýkají se stále stejnými potížemi. „Kluby musí končit program strašně brzo kvůli vysoké zvukové hladině," řekl hudební publicista Marek Gregor, který je jejich častým návštěvníkem. Pokud totiž nemají zajištěné nákladné odzvučení, nastává v nich „policejní hodina" již dvě hodiny před půlnocí.
Problémy s hlukem nyní řeší především klub 007 na pražském Strahově. Právo o tom informovalo v úterý. Na hluk vycházející z jednoho z nejstarších, téměř nepřetržitě fungujících českých klubů, jehož historie se píše již od poloviny 60. let minulého století, si stěžují obyvatelé strahovských studentských kolejí, v jejichž suterénu se legendární „Sedmička“ nachází. Provozovatelé klubu proto ode dneška pořádají sérii koncertů, jejichž výtěžek má pomoci financovat úpravy akustiky v sále.
Podle Gregora by si ale české hudební kluby zasloužily finanční podporu od radnic a státu. „Praha už sice na kluby začala dávat dotace, ale ministerstvo kultury si současné české rockové a elektronické hudby vůbec nevšímá," konstatoval. „Ideální by bylo, kdyby se někdo rozhoupal a z nějakého velkého grantu, třeba evropského, zaplatil zvukové těsnění," uvedl Gregor.
Před deseti lety skončil Bunkr
Přestože pražské kluby mají bohatý program, řada zajímavých zahraničních kapel se do nich představit českým posluchačům vůbec nepřijede. „Je tu menší kupní síla a početně omezené publikum. Posluchače totiž vychovávají rádia a televize svým mediálním masírováním, při kterém do zajetého kolečka nepustí žádnou novou muziku," míní Gregor.
„Vytváří to atmosféru, že kromě fajnšmekrů, kteří si jdou za něčím zvláštním a speciálním, to většinu lidí nezajímá," prohlásil Gregor.
Koncem ledna uplyne právě deset let od okamžiku, kdy byl zásahem policejního komanda ukončen provoz zřejmě vůbec nejslavnějšího českého rockového klubu Bunkr. Klub zřízený v bývalém protileteckém krytu v Lodecké ulici býval kultovním centrem hudební scény a znali jej také zahraniční fanoušci rockové i taneční hudby. Prostory, v nichž Bunkr kdysi sídlil, stále zůstávají nevyužity. Na mapě pražské klubové scény přesto zůstává řada zajímavých položek. Nejzajímavější dramaturgii podle Gregora nyní nabízí například Lucerna Music Bar nebo Palác Akropolis, jako ideální prostor pro prezentaci hudby zase charakterizoval nový Retro Music Hall. Zajímavá hudba se hraje také mimo centrum metropole, například v žižkovském klubu XT3, v libeňském Abatonu či holešovickém klubu Cross.
Problémy s hlukem nyní řeší především klub 007 na pražském Strahově. Právo o tom informovalo v úterý. Na hluk vycházející z jednoho z nejstarších, téměř nepřetržitě fungujících českých klubů, jehož historie se píše již od poloviny 60. let minulého století, si stěžují obyvatelé strahovských studentských kolejí, v jejichž suterénu se legendární „Sedmička“ nachází. Provozovatelé klubu proto ode dneška pořádají sérii koncertů, jejichž výtěžek má pomoci financovat úpravy akustiky v sále.
Podle Gregora by si ale české hudební kluby zasloužily finanční podporu od radnic a státu. „Praha už sice na kluby začala dávat dotace, ale ministerstvo kultury si současné české rockové a elektronické hudby vůbec nevšímá," konstatoval. „Ideální by bylo, kdyby se někdo rozhoupal a z nějakého velkého grantu, třeba evropského, zaplatil zvukové těsnění," uvedl Gregor.
Před deseti lety skončil Bunkr
Přestože pražské kluby mají bohatý program, řada zajímavých zahraničních kapel se do nich představit českým posluchačům vůbec nepřijede. „Je tu menší kupní síla a početně omezené publikum. Posluchače totiž vychovávají rádia a televize svým mediálním masírováním, při kterém do zajetého kolečka nepustí žádnou novou muziku," míní Gregor.
„Vytváří to atmosféru, že kromě fajnšmekrů, kteří si jdou za něčím zvláštním a speciálním, to většinu lidí nezajímá," prohlásil Gregor.
Koncem ledna uplyne právě deset let od okamžiku, kdy byl zásahem policejního komanda ukončen provoz zřejmě vůbec nejslavnějšího českého rockového klubu Bunkr. Klub zřízený v bývalém protileteckém krytu v Lodecké ulici býval kultovním centrem hudební scény a znali jej také zahraniční fanoušci rockové i taneční hudby. Prostory, v nichž Bunkr kdysi sídlil, stále zůstávají nevyužity. Na mapě pražské klubové scény přesto zůstává řada zajímavých položek. Nejzajímavější dramaturgii podle Gregora nyní nabízí například Lucerna Music Bar nebo Palác Akropolis, jako ideální prostor pro prezentaci hudby zase charakterizoval nový Retro Music Hall. Zajímavá hudba se hraje také mimo centrum metropole, například v žižkovském klubu XT3, v libeňském Abatonu či holešovickém klubu Cross.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích