Změřit hluk, to není jen vyjít s přístrojem do ulic
Brno - Zda bydlí na příliš hlučném místě, si může zjistit na internetu každý Brňan. Na internetových stránkách města totiž nalezne podrobnou mapu s vyznačenými pásmy hluku. Dá se jí ale bezvýhradně věřit?
„Je třeba ji brát spíš orientačně,“ upozorňuje Anna Žádníková z krajské hygienické stanice. Mapa totiž není zpracovaná jen pomocí měření, těch by totiž bylo v takovém případě nutné uskutečnit tisíce. Z velké části je tak studie hluku v Brně jen matematickým modelem.
„Jako podklady jsme dostali údaje o intenzitě dopravy na jednotlivých místech jak ze silnic, tak z železničních tratí,“ popisuje vznik mapy Miroslav Lepka, ředitel společnosti Enving, která studii pro Brno vytvářela. Údaje o počtu projíždějících vozidel a v případě vlaků i o typu pohonu lokomotivy či počtu vagonů pak počítače zanesou do trojrozměrného modelu území Brna, ve kterém jsou zohledněny všechny terénní nerovnosti i výšky jednotlivých domů. To vše má na šíření zvuku vliv.
„Pak se vytvořila síť asi patnácti referenčních bodů, kde se provedlo skutečné měření a zároveň se sčítala doprava, a naměřené údaje se použily ke zkalibrování celého modelu,“ vysvětluje Lepka. Nakonec vznikly dvě mapy - denní a noční - a pro každou z nich se spočítala průměrná hodnota hluku. „Denní doba se počítá od šesti hodin do dvaadvaceti, noční potom od dvaadvaceti do šesti,“ doplnil Lepka.
Pokud tedy Brňané v mapě najdou, že jejich dům leží v pásmu překračujícím hlukové limity, mohou se obrátit na hygienu. Ta ale musí před dalšími kroky udělat své vlastní měření. „V odůvodněných případech ho provádíme, ale často dokážeme kvalifikovaně odhadnout, zda bude hranice překročena,“ popisuje praxi Anna Žádníková.
Hygienici také mají přehled, které stavby v Brně mají uděleny výjimky a mohou hluk překračovat. Takové privilegium má například většina úseků velkého městského okruhu nebo většina hlavních tahů vedoucích do města.