Praha řve, do utišení nadměrného hluku investuje stovky milionů

Pražští radní už vědí, co udělají s nadměrným hlukem. Počítají s protihlukovými stěnami či se zpomalením dopravy. Podle nového plánu by všechny úpravy za stovky milionů měly být hotovy do tří let.

V některých pražských ulicích si lidé často připadají, jako by spíše stáli blízko startu automobilového závodu. Hluk například v Legerově nebo Veletržní ulici totiž překračuje povolené limity. A zdrojem hluku jsou právě automobily.

Například ve Veletržní ulici dosahuje hluk až 75 decibelů, povolená hranice je přitom sedmdesát decibelů. A podobných míst je v Praze řada.

Zlepšit situaci v pražských ulicích a snížit tak celkově hladinu hluku by měl pomoci Akční plán na snížení hluku.

Ten v úterý schválili pražští radní. Všechny úpravy by měly být hotovy do roku 2012 a město za ně vydá stovky milionů korun. V plánu je uvedeno hned několik způsobů, jak problém hluku řešit. Nejčastější opatření, která odborníci pro město navrhují, se vztahují k dopravě, zejména k té automobilové.

"V Praze je totiž největším zdrojem hluku jednoznačně doprava. Nejen automobilová, ale také motorky, nákladní auta nebo tramvaje," připomněl radní pro životní prostředí Petr Štěpánek (SZ).

Stěny nelze stavět všude

Mezi navrhovanými úpravami je například výstavba protihlukových stěn. Ty budou nově například na Jižní spojce v úseku v Záběhlicích, na Černokostelecké ve Strašnicích nebo podél Kolbenovy ulice v Hloubětíně.

"Problém stěn je však to, že ne vždy jdou vybudovat. Například do Legerovy ulice se nevejdou, navíc by pak ani neochránily horní patra domů, musely by být stejně vysoké," popsal Josef Novák, jednatel společnosti Akustika, která akční plán pro město zpracovává.

Podle Nováka totiž nejen u protihlukových stěn platí, že opatření musí vycházet z možností, které konkrétní místo nabízí.

"To platí vlastně u všech protihlukových opatření. Často se stává, že vybíráme řešení, které je v dané lokalitě jako jediné vůbec možné vybudovat. Proto ani nelze říci, že by to které opatření bylo vždy nejlepší," vysvětlil Novák.

Dalším způsobem, jak snížit hluk, je auta zpomalit. Čím jedou rychleji, tím je také vyšší hladina hluku, kterou vydávají. Značky s nejvyšší povolenou rychlostí by se měly měnit třeba v ulici 5. května, Chlumecké nebo Na Mlejnku.

Pro ilustraci: snížení rychlosti ze sedmdesáti na padesát kilometrů za hodinu znamená snížení hluku o pět až deset decibelů. To může být například v ulici 5. května či V Holešovičkách velmi výrazný úbytek.

Na některých místech by pomohlo lepší nastavení semaforů. To by pomohlo Legerově ulici, která patří mezi nejhlučnější a nejšpinavější místa nejen v Praze, ale v celém Česku. Důvod, proč seřizovat přesněji semafory, je jednoduchý. Jakmile auta jedou plynule a nerozjíždějí se, hluk je nižší.

"Bohužel, problém Legerovy ulice by účinně vyřešila jediná značka, a to Zákaz vjezdu. Z klasických protihlukových opatření tu lze pouze vyměnit stará okna za protihluková, nic víc se dělat nedá," řekl Novák.

Hluk sníží oprava kolejí

Na množství hluku se podílí také povrch komunikací. Potíže dělají rozbité vozovky a dlažební kostky - kočičí hlavy. Ty proto už zmizely z Francouzské ulice a s jejich výměnou se počítá i v Karmelitské ulici, Svatovítské a Zenklově.

"Ne ve všech případech lze nahradit dlažbu za asfaltový povrch. V některých lokalitách totiž tato výměna naráží na nesouhlas památkářů," vysvětlila magistrátní protihluková koordinátorka Pavla Úlovcová.

Podle odborníků se potýká Praha zejména se dvěma nedostatky. Prvním je, že se často při rekonstrukcích silnic nebere v potaz budoucí hlučnost komunikace.

Druhým problémem je špatný stav některých tramvajových tratí. Opraveny proto budou tratě na Rašínově nábřeží či v Dělnické ulici.

http://www.newsportal.cz