Co přináší zákon o integrované prevenci?
1. března 2002 vyšel v částce 34 Sbírky zákonů pod číslem 76/2002 Sb. zákon o
integrované prevenci a omezování znečištění, integrovaném registru znečišťování
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Zákon nabyl platnosti
dnem vyhlášení ve Sbírce a většina jeho ustanovení nabývá účinnosti dnem 1.
ledna 2003. Text platného zákona a další informace jsou k dispozici na adrese
www.ceu.cz [http://www.ceu.cz/ippc.] Zákon upravuje nově zaváděný systém
povolování velkých průmyslových a zemědělských provozů z hlediska životního
prostředí. Dosavadní složkový přístup k povolování, kdy si provozovatel musí ke
svému záměru obstarat řadu povolení, souhlasů nebo vyjádření z oblasti ochrany
ovzduší, vod, půdy, přírody a krajiny atd., je nahrazován přístupem
integrovaným, kdy je vydáváno pouze jedno “integrované” povolení nahrazující
původní složková. Vydání integrovaného povolení nebude snadnou záležitostí.
Kromě požadavků platné složkové legislativy bude muset povolující úřad (kraj v
přenesené působnosti) zohlednit aktuální vývoj nejlepších dostupných technik a
na jejich základě stanovit závazné podmínky provozu zařízení. Provozovatel
zařízení žádající o vydání integrovaného povolení k provozu bude mít možnost
vstoupit s povolujícím úřadem do “diskuse” a sám si již v žádosti navrhnout
závazné podmínky provozu. Provozovatel sám vyhodnotí situaci svého zařízení a
pokusí se stanovit nejlepší dostupnou techniku pro vlastní provoz. Přejděme však
od obecných principů integrované prevence a zkusme si odpovědět na konkrétnější
otázky. Koho nebo čeho se povinnosti nového zákona týkají? Ucelený přehled všech
kategorií zařízení, na které se vztahuje povinnost mít integrované povolení k
provozu, je obsahem přílohy 1 zákona. Jedná se zejména o větší provozy z oblasti
energetiky, výroby a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemického průmyslu,
nakládání s odpady, dále např. jatka, intenzivní chovy drůbeže a prasat, výroba
papíru a lepenky. O vydání integrovaného povolení k provozu jmenovaných zařízení
budou žádat jejich provozovatelé. Kdy musí mít provozovatelé zařízení
integrované povolení k jeho provozu? Odpověď na tuto otázku je složitější.
Všechna zařízení, na něž se vztahuje povinnost mít integrované povolení k
provozu lze rozdělit do tří typů. Prvním typem je tzv. stávající nebo staré
zařízení, k jehož provozu je nutné mít pravomocné integrované povolení k 30. 10.
2007. Další skupina “novějších” zařízení je přesně definována v souladu s
požadavky evropské směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění
(Integrated Pollution Prevention and Control, IPPC) a provozovatelé těchto
zařízení musí podat žádost o vydání integrovaného povolení do tří měsíců od
účinnosti zákona, tj. do 31. 3. 2003. Poslední typ jsou “nová” zařízení, pro
která nebylo vydáno stavební povolení před účinností zákona (1.1.2003),
provozovatelé těchto zařízení musí mít pravomocné integrované povolení před
stavebním povolením. Přesné zjištění, do kterého typu se řadí např. Vámi
provozované zařízení, není možné bez přečtení příslušných paragrafů v zákoně.
Druhou možností je obrátit se na Informační centrum pro IPPC, kde Vám se
zařazením zařízení poradí. Kontaktovat Informační centrum IPPC je možné na
e-mailu ippc@ceu.cz [ippc@ceu.cz] nebo na adrese Kodaňská 10, Praha 10, 100 10.
Provozovatel zařízení, který včas zjistí, že se jeho zařízení řadí do skupiny
“novějších”, má možnost získat bezplatný servis k přípravě na režim integrované
prevence, zajišťovaný oddělením IPPC na ministerstvu životního prostředí.
Informace je možné získat na telefonu 02/6712 2974. V současnosti je
registrováno 590 podniků s 1090 zařízeními spadajícími do působnosti tohoto
zákona (zdroj Informační centrum pro IPPC). Co je třeba k získání integrovaného
povolení a co se stane, pokud ho provozovatel zařízení nezíská ve stanovených
lhůtách? Žádost o vydání integrovaného povolení podá provozovatel zařízení u
místně příslušného krajského úřadu. Krajský úřad přezkoumá úplnost žádosti a
může ji vrátit k dopracování. Vzhledem k značně širokému odbornému záběru IPPC,
bude pro žadatele výhodnější konzultovat úplnost žádosti ještě před jejím
podáním. Tím se omezí časté vracení neúplných nebo špatně připravených žádostí.
Úplná žádost bude krajským úřadem rozeslána účastníkům řízení, příslušným
správním úřadům a odborně způsobilé osobě k vyjádření. Žádost bude rovněž
zpřístupněna široké veřejnosti k vyjádření. Odborně způsobilá osoba (agentura
nebo právnická osoba ze Seznamu odborně způsobilých osob) se bude vyjadřovat k
celému obsahu žádosti i k došlým ostatním vyjádřením, její účast by měla
garantovat odbornou úroveň celého řízení. Po uplynutí lhůt k poslání vyjádření
svolá krajský úřad ústní jednání o žádosti a poté na základě všech získaných
podkladů vydá rozhodnutí o vydání nebo nevydání integrovaného povolení.
Integrované povolení obsahuje kromě obecných náležitostí také závazné podmínky
provozu vycházející z použití nejlepších dostupných technik, které stanovují
emisní limity, opatření k předcházení vzniku odpadů a jejich likvidaci, opatření
k předcházení haváriím, podmínky hospodárného využívání surovin a energie,
způsob monitoringu emisí a další. Celé řízení o vydání integrovaného povolení by
mělo trvat 4 –6 měsíců. Bez pravomocného integrovaného povolení nesmí
provozovatel po uplynutí lhůt uvedených v zákoně zařízení provozovat. Pokud bude
provozovatel provozovat IPPC zařízení bez integrovaného povolení po uplynutí
zákonných lhůt, hrozí pokuta ve výši až 7 mil. Provozovatel takového zařízení se
navíc bude potýkat s problémy, pokud vyváží na trhy Evropské unie. Co je potřeba
k přípravě dostatečné žádosti o vydání integrovaného povolení? Náležitosti
žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění budou stanoveny v prováděcím předpise.
V žádosti bude nutno uvést popis zařízení a s ním přímo spojených činností,
popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, emisí, odpadů a
dalších vlivů ze zařízení. Důležitými součástmi žádosti je charakteristika stavu
a ovlivnění dotčeného území, popis technologie a dalších technických opatření k
předcházení vzniku, popř. omezení emisí, popis opatření k předcházení vzniku, k
úpravě či využití odpadu, popis opatření k měření a monitorování atd. Zcela nová
je nutnost porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami. Provozovatel
zařízení je povinen prokázat, že jeho zařízení odpovídá nejlepší dostupné
technice nebo ve svých plánech směřuje k zavedení nejlepší dostupné techniky.
Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik obecně nebo v určitých
případech uvádí příloha 3 zákona. Při zohledňování těchto hledisek je nutné brát
zřetel k očekávaným nákladům a přínosům pro životní prostředí. Souhrn evropských
nejlepších dostupných technik (BAT – Best Available Techniques) pro daný sektor
je uveden v referenčních dokumentech o BAT zkráceně BREF. Tyto BREF jsou
připravovány mezinárodními panely odborníků řízenými Evropskou kanceláří IPPC v
Seville. Jednou z posledních avšak podstatných součástí žádosti je návrh
závazných podmínek provozu zařízení. V této kapitole provozovatel zařízení sám
navrhuje podmínky, které je schopen plnit. Tím podnik již na počátku řízení o
vydání integrovaného povolení deklaruje svou environmentální výkonnost. Upravuje
zákon ještě jinou problematiku než nové integrované povolování velkých provozů?
Ano, zákon upravuje dvě samostatné oblasti. Kromě integrovaného povolování je to
ohlašování do tzv. integrovaného registru znečišťování (IRZ). Tato část zákona
byla velice diskutována všemi zapojenými stranami. Výsledkem resortních,
meziresortních a parlamentních diskusí je zákonná úprava zřízení integrovaného
registru znečištění v jeho základní struktuře a zmocnění k vydání dvou
doprovodných prováděcích předpisů, které budou stanovovat podrobnosti.
Odhlédněme od očekávání, spojených s prováděcími předpisy a pokusme se nyní
stručně vystihnout to, co je upraveno zákonem. K 15. únoru 2005 vzniká pro tzv.
uživatele registrované látky (tyto látky budou identifikovány příslušným
nařízením vlády) povinnost v případě, že produkují ohlašovanou látku v množství
vyšším než je ohlašovací hraniční hodnota, hlásit ministerstvu životního
prostředí její emise a přenosy za předchozí rok. Provozovatelé IPPC zařízení
budou navíc ohlašovat údaje o výsledcích monitorování uloženého integrovaným
povolením. Údaje ohlášené do registru budou zveřejňovány na portálu veřejné
správy a v přijatelné podobě publikovány. A co závěrem? Nová právní úprava se
celkově vyznačuje tím, že směřuje, v souladu s principy evropských předpisů, k
integraci souvisejících úkonů na poli ochrany životního prostředí. Vydání
jednoho povolení souhrnně pro oblast ochrany ovzduší, vody, půdy, nakládání s
odpady a další oblasti umožní posuzovat provoz jako celek a omezí možnost
převádění znečištění mezi složkami. Provozovatel zařízení bude snadněji
komunikovat pouze s jedním úřadem, který bude dobře obeznámen s jeho situací.
Snahou je minimalizovat rizika, která se mohou skrývat v nedostatečné personální
o a odborné připravenosti krajských úřadů k posuzování složitých žádostí a
vydání integrovaných povolení, a proto ministerstvo životního prostředí zahajuje
ve spolupráci se zkušenými zahraničními experty sérii školení a seminářů k
zajištění odborné přípravy úředníků. Krajské úřady si musí samy včas uvědomit
závažnost a náročnost nové agendy, kterou budou muset od 1. ledna 2003 vykonávat
a podniknout příslušné kroky vedoucí k jejímu zajištění. Integrace ohlašovacích
povinností je vedena s vizí zjednodušení ohlašovacích povinností v oblasti
životního prostředí. Na konci této cesty by měl být moderní funkční registr, do
kterého se budou ohlašovat i údaje dnes ohlašované do složkových registrů. To by
v reálné situaci znamenalo mít 15. února povinnost ohlásit veškeré údaje za
minulý kalendářní rok jedním uživatelsky přátelským formulářem na jedno místo a
o více se v podstatě nestarat. Návazná komunikace a přeposlání nutných údajů do
složkových registrů by měly proběhnout interně bez obtěžování ohlašovatelů –
podniků. I přes možnost určitých problémů v počátečních fázích integrovaného
povolování a ohlašování je zvolený směr k integraci těchto úkonů zřejmě správný.
Základem pro zavádění IPPC a IRZ jsou požadavky předpisů Evropské unie, které
musíme převzít do českého právního řádu. Tyto evropské předpisy však vznikaly na
základě dlouholeté zkušenosti v členských státech EU a Česká republika tudíž
nezavádí nic nevyzkoušeného. Naopak dobré zkušenosti s fungováním integrovaného
povolování např. ve Švédsku nebo Nizozemí, byly cennou inspirací pro nový
povolovací systém zaváděný u nás. Tisková informace Mgr. Eva Hatláková z
oddělení IPPC MŽP – telefon 6712 2974
1. března 2002 vyšel v částce 34 Sbírky zákonů pod číslem 76/2002 Sb. zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Zákon nabyl platnosti dnem vyhlášení ve Sbírce a většina jeho ustanovení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Text platného zákona a další informace jsou k dispozici na adrese www.ceu.cz
Zákon upravuje nově zaváděný systém povolování velkých průmyslových a zemědělských provozů z hlediska životního prostředí. Dosavadní složkový přístup k povolování, kdy si provozovatel musí ke svému záměru obstarat řadu povolení, souhlasů nebo vyjádření z oblasti ochrany ovzduší, vod, půdy, přírody a krajiny atd., je nahrazován přístupem integrovaným, kdy je vydáváno pouze jedno “integrované” povolení nahrazující původní složková.
Vydání integrovaného povolení nebude snadnou záležitostí. Kromě požadavků platné složkové legislativy bude muset povolující úřad (kraj v přenesené působnosti) zohlednit aktuální vývoj nejlepších dostupných technik a na jejich základě stanovit závazné podmínky provozu zařízení. Provozovatel zařízení žádající o vydání integrovaného povolení k provozu bude mít možnost vstoupit s povolujícím úřadem do “diskuse” a sám si již v žádosti navrhnout závazné podmínky provozu. Provozovatel sám vyhodnotí situaci svého zařízení a pokusí se stanovit nejlepší dostupnou techniku pro vlastní provoz. Přejděme však od obecných principů integrované prevence a zkusme si odpovědět na konkrétnější otázky.
Koho nebo čeho se povinnosti nového zákona týkají? Ucelený přehled všech kategorií zařízení, na které se vztahuje povinnost mít integrované povolení k provozu, je obsahem přílohy 1 zákona. Jedná se zejména o větší provozy z oblasti energetiky, výroby a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemického průmyslu, nakládání s odpady, dále např. jatka, intenzivní chovy drůbeže a prasat, výroba papíru a lepenky. O vydání integrovaného povolení k provozu jmenovaných zařízení budou žádat jejich provozovatelé.
Kdy musí mít provozovatelé zařízení integrované povolení k jeho provozu? Odpověď na tuto otázku je složitější. Všechna zařízení, na něž se vztahuje povinnost mít integrované povolení k provozu lze rozdělit do tří typů. Prvním typem je tzv. stávající nebo staré zařízení, k jehož provozu je nutné mít pravomocné integrované povolení k 30. 10. 2007. Další skupina “novějších” zařízení je přesně definována v souladu s požadavky evropské směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control, IPPC) a provozovatelé těchto zařízení musí podat žádost o vydání integrovaného povolení do tří měsíců od účinnosti zákona, tj. do 31. 3. 2003. Poslední typ jsou “nová” zařízení, pro která nebylo vydáno stavební povolení před účinností zákona (1.1.2003), provozovatelé těchto zařízení musí mít pravomocné integrované povolení před stavebním povolením. Přesné zjištění, do kterého typu se řadí např. Vámi provozované zařízení, není možné bez přečtení příslušných paragrafů v zákoně. Druhou možností je obrátit se na Informační centrum pro IPPC, kde Vám se zařazením zařízení poradí. Kontaktovat Informační centrum IPPC je možné na e-mailu ippc@ceu.cz nebo na adrese Kodaňská 10, Praha 10, 100 10. Provozovatel zařízení, který včas zjistí, že se jeho zařízení řadí do skupiny “novějších”, má možnost získat bezplatný servis k přípravě na režim integrované prevence, zajišťovaný oddělením IPPC na ministerstvu životního prostředí. Informace je možné získat na telefonu 02/6712 2974. V současnosti je registrováno 590 podniků s 1090 zařízeními spadajícími do působnosti tohoto zákona (zdroj Informační centrum pro IPPC).
Co je třeba k získání integrovaného povolení a co se stane, pokud ho provozovatel zařízení nezíská ve stanovených lhůtách? Žádost o vydání integrovaného povolení podá provozovatel zařízení u místně příslušného krajského úřadu. Krajský úřad přezkoumá úplnost žádosti a může ji vrátit k dopracování. Vzhledem k značně širokému odbornému záběru IPPC, bude pro žadatele výhodnější konzultovat úplnost žádosti ještě před jejím podáním. Tím se omezí časté vracení neúplných nebo špatně připravených žádostí. Úplná žádost bude krajským úřadem rozeslána účastníkům řízení, příslušným správním úřadům a odborně způsobilé osobě k vyjádření. Žádost bude rovněž zpřístupněna široké veřejnosti k vyjádření. Odborně způsobilá osoba (agentura nebo právnická osoba ze Seznamu odborně způsobilých osob) se bude vyjadřovat k celému obsahu žádosti i k došlým ostatním vyjádřením, její účast by měla garantovat odbornou úroveň celého řízení. Po uplynutí lhůt k poslání vyjádření svolá krajský úřad ústní jednání o žádosti a poté na základě všech získaných podkladů vydá rozhodnutí o vydání nebo nevydání integrovaného povolení. Integrované povolení obsahuje kromě obecných náležitostí také závazné podmínky provozu vycházející z použití nejlepších dostupných technik, které stanovují emisní limity, opatření k předcházení vzniku odpadů a jejich likvidaci, opatření k předcházení haváriím, podmínky hospodárného využívání surovin a energie, způsob monitoringu emisí a další. Celé řízení o vydání integrovaného povolení by mělo trvat 4 –6 měsíců. Bez pravomocného integrovaného povolení nesmí provozovatel po uplynutí lhůt uvedených v zákoně zařízení provozovat. Pokud bude provozovatel provozovat IPPC zařízení bez integrovaného povolení po uplynutí zákonných lhůt, hrozí pokuta ve výši až 7 mil. Provozovatel takového zařízení se navíc bude potýkat s problémy, pokud vyváží na trhy Evropské unie.
Co je potřeba k přípravě dostatečné žádosti o vydání integrovaného povolení? Náležitosti žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění budou stanoveny v prováděcím předpise. V žádosti bude nutno uvést popis zařízení a s ním přímo spojených činností, popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, emisí, odpadů a dalších vlivů ze zařízení. Důležitými součástmi žádosti je charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného území, popis technologie a dalších technických opatření k předcházení vzniku, popř. omezení emisí, popis opatření k předcházení vzniku, k úpravě či využití odpadu, popis opatření k měření a monitorování atd. Zcela nová je nutnost porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami. Provozovatel zařízení je povinen prokázat, že jeho zařízení odpovídá nejlepší dostupné technice nebo ve svých plánech směřuje k zavedení nejlepší dostupné techniky. Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik obecně nebo v určitých případech uvádí příloha 3 zákona. Při zohledňování těchto hledisek je nutné brát zřetel k očekávaným nákladům a přínosům pro životní prostředí. Souhrn evropských nejlepších dostupných technik (BAT – Best Available Techniques) pro daný sektor je uveden v referenčních dokumentech o BAT zkráceně BREF. Tyto BREF jsou připravovány mezinárodními panely odborníků řízenými Evropskou kanceláří IPPC v Seville. Jednou z posledních avšak podstatných součástí žádosti je návrh závazných podmínek provozu zařízení. V této kapitole provozovatel zařízení sám navrhuje podmínky, které je schopen plnit. Tím podnik již na počátku řízení o vydání integrovaného povolení deklaruje svou environmentální výkonnost.
Upravuje zákon ještě jinou problematiku než nové integrované povolování velkých provozů? Ano, zákon upravuje dvě samostatné oblasti. Kromě integrovaného povolování je to ohlašování do tzv. integrovaného registru znečišťování (IRZ). Tato část zákona byla velice diskutována všemi zapojenými stranami. Výsledkem resortních, meziresortních a parlamentních diskusí je zákonná úprava zřízení integrovaného registru znečištění v jeho základní struktuře a zmocnění k vydání dvou doprovodných prováděcích předpisů, které budou stanovovat podrobnosti. Odhlédněme od očekávání, spojených s prováděcími předpisy a pokusme se nyní stručně vystihnout to, co je upraveno zákonem. K 15. únoru 2005 vzniká pro tzv. uživatele registrované látky (tyto látky budou identifikovány příslušným nařízením vlády) povinnost v případě, že produkují ohlašovanou látku v množství vyšším než je ohlašovací hraniční hodnota, hlásit ministerstvu životního prostředí její emise a přenosy za předchozí rok. Provozovatelé IPPC zařízení budou navíc ohlašovat údaje o výsledcích monitorování uloženého integrovaným povolením. Údaje ohlášené do registru budou zveřejňovány na portálu veřejné správy a v přijatelné podobě publikovány.
A co závěrem? Nová právní úprava se celkově vyznačuje tím, že směřuje, v souladu s principy evropských předpisů, k integraci souvisejících úkonů na poli ochrany životního prostředí. Vydání jednoho povolení souhrnně pro oblast ochrany ovzduší, vody, půdy, nakládání s odpady a další oblasti umožní posuzovat provoz jako celek a omezí možnost převádění znečištění mezi složkami. Provozovatel zařízení bude snadněji komunikovat pouze s jedním úřadem, který bude dobře obeznámen s jeho situací. Snahou je minimalizovat rizika, která se mohou skrývat v nedostatečné personální o a odborné připravenosti krajských úřadů k posuzování složitých žádostí a vydání integrovaných povolení, a proto ministerstvo životního prostředí zahajuje ve spolupráci se zkušenými zahraničními experty sérii školení a seminářů k zajištění odborné přípravy úředníků. Krajské úřady si musí samy včas uvědomit závažnost a náročnost nové agendy, kterou budou muset od 1. ledna 2003 vykonávat a podniknout příslušné kroky vedoucí k jejímu zajištění.
Integrace ohlašovacích povinností je vedena s vizí zjednodušení ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Na konci této cesty by měl být moderní funkční registr, do kterého se budou ohlašovat i údaje dnes ohlašované do složkových registrů. To by v reálné situaci znamenalo mít 15. února povinnost ohlásit veškeré údaje za minulý kalendářní rok jedním uživatelsky přátelským formulářem na jedno místo a o více se v podstatě nestarat. Návazná komunikace a přeposlání nutných údajů do složkových registrů by měly proběhnout interně bez obtěžování ohlašovatelů – podniků.
I přes možnost určitých problémů v počátečních fázích integrovaného povolování a ohlašování je zvolený směr k integraci těchto úkonů zřejmě správný. Základem pro zavádění IPPC a IRZ jsou požadavky předpisů Evropské unie, které musíme převzít do českého právního řádu. Tyto evropské předpisy však vznikaly na základě dlouholeté zkušenosti v členských státech EU a Česká republika tudíž nezavádí nic nevyzkoušeného. Naopak dobré zkušenosti s fungováním integrovaného povolování např. ve Švédsku nebo Nizozemí, byly cennou inspirací pro nový povolovací systém zaváděný u nás.
Tisková informace
Mgr. Eva Hatláková z oddělení IPPC MŽP – telefon 6712 2974
Sdílet článek na sociálních sítích