Přechodná ustanovení zákona o integrované prevenci ve vztahu ke stavebnímu zákonu
Při konstrukci přechodných ustanovení zákona č. 76/2002 Sb., o integrované
prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně
některých zákonů (zákon o integrované prevenci) byl pojem „uvedení do provozu“
použit ve smyslu „uvedení do trvalého provozu“. Pro rozhodování o tom, zda se na
konkrétní zařízení vztahuje některé z přechodných ustanovení zákona o
integrované prevenci (§ 42 nebo 43), či nikoliv, je tudíž důležité, kdy bylo
pravomocným kolaudačním rozhodnutím povoleno užívání stavby k určenému účelu,
tzn. k trvalému provozu. Podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, se kolaudačním
rozhodnutím povoluje užívání stavby k určenému účelu (viz § 82 odst. 1
stavebního zákona). V ustanovení § 84 stavební zákon připouští, aby u staveb
právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů
(nikoliv tedy u staveb fyzických osob, které nejsou podnikateli) byl již před
vydáním kolaudačního rozhodnutí zahájen se souhlasem stavebního úřadu zkušební
provoz. V takovém případě rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány
státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro
něj podmínky. Po ukončení a vyhodnocení zkušebního provozu nebo jeho časového
úseku vydá stavební úřad na návrh stavebníka nebo uživatele stavby kolaudační
rozhodnutí. I v tomto případě však teprve datum pravomocného kolaudačního
rozhodnutí má určující význam pro zařazení zařízení podle přechodných ustanovení
zákona o integrované prevenci (§ 42 nebo 43). Pokud se v § 43 zákona o
integrované prevenci mluví o vydání stavebního povolení, má se na mysli datum
nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V případě povinnosti „mít integrované
povolení“ (§ 42 zákona o integrované prevenci) se logicky předpokládá, že
provozovatel zařízení musí podat žádost o integrované povolení v takovém
předstihu, aby nejpozději k tomuto datu obdržel pravomocné integrované povolení.
Termín pro podání žádosti o integrované povolení, resp. pro splnění povinnosti
„mít integrované povolení“ je v tomto případě stanoven jednoznačně. Je nutno
zdůraznit, že k posouzení konkrétního případu je nezbytné obrátit se s
potřebnými údaji na příslušný krajský úřad, který v dané věci povede řízení o
vydání integrovaného povolení. Zdroj: ČEÚ
Při konstrukci přechodných ustanovení zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) byl pojem „uvedení do provozu“ použit ve smyslu „uvedení do trvalého provozu“.
Pro rozhodování o tom, zda se na konkrétní zařízení vztahuje některé z přechodných ustanovení zákona o integrované prevenci (§ 42 nebo 43), či nikoliv, je tudíž důležité, kdy bylo pravomocným kolaudačním rozhodnutím povoleno užívání stavby k určenému účelu, tzn. k trvalému provozu.
Podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, se kolaudačním rozhodnutím povoluje užívání stavby k určenému účelu (viz § 82 odst. 1 stavebního zákona).
V ustanovení § 84 stavební zákon připouští, aby u staveb právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů (nikoliv tedy u staveb fyzických osob, které nejsou podnikateli) byl již před vydáním kolaudačního rozhodnutí zahájen se souhlasem stavebního úřadu zkušební provoz. V takovém případě rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro něj podmínky. Po ukončení a vyhodnocení zkušebního provozu nebo jeho časového úseku vydá stavební úřad na návrh stavebníka nebo uživatele stavby kolaudační rozhodnutí.
I v tomto případě však teprve datum pravomocného kolaudačního rozhodnutí má určující význam pro zařazení zařízení podle přechodných ustanovení zákona o integrované prevenci (§ 42 nebo 43).
Pokud se v § 43 zákona o integrované prevenci mluví o vydání stavebního povolení, má se na mysli datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
V případě povinnosti „mít integrované povolení“ (§ 42 zákona o integrované prevenci) se logicky předpokládá, že provozovatel zařízení musí podat žádost o integrované povolení v takovém předstihu, aby nejpozději k tomuto datu obdržel pravomocné integrované povolení. Termín pro podání žádosti o integrované povolení, resp. pro splnění povinnosti „mít integrované povolení“ je v tomto případě stanoven jednoznačně.
Je nutno zdůraznit, že k posouzení konkrétního případu je nezbytné obrátit se s potřebnými údaji na příslušný krajský úřad, který v dané věci povede řízení o vydání integrovaného povolení.
Zdroj: ČEÚ
Sdílet článek na sociálních sítích