Oceláři musí investovat miliardy do ekologie

Více než 35 miliard budou muset ocelářské firmy investovat v následujících šesti letech do nových technologických zařízení, aby splnily přísnější ekologická kritéria vycházející z evropské legislativy.
Dalších 15 miliard korun je bude stát modernizace koncových zařízení, jakými jsou plynové filtry, čistírny odpadních vod nebo skládky pevných odpadů. Vyplývá to z údajů Ministerstva průmyslu a obchodu i z vládního záměru restrukturalizace ocelářského průmyslu.
Hutě, které patřily v minulosti k největším znečišťovatelům životního prostředí, nemohou však počítat s finanční podporou státu, přestože by se mohl podílet až polovinou nákladů na tyto účely. Nešlo by přitom o nedovolenou podporu z veřejných zdrojů, na níž je v případě ocelářského průmyslu EU zvláště citlivá. \"Podniky musí tyto akce hradit pouze ze svých peněz, podobně jako tomu bylo i v minulých letech,\" uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac.
Do konce roku 2007 musí získat všechny průmyslové firmy, ocelářské nevyjímaje, povolení k další činnosti, které je podmíněno splněním parametrů zákona o integrované prevenci. Ten zpřísňuje limity pro jednotlivé vypouštěné odpadní látky a požaduje zavádění technologií, které odpovídají nejlepším dostupným technikám.
\"Tyto dodatečné náklady sníží naši konkurenceschopnost, protože budeme muset plnit některé přísnější limity, než platí v EU,\" tvrdí ředitel pro techniku společnosti Ispat Nová huť Miroslav Stančík. Největší domácí ocelářskou firmu přijdou úpravy podle nové environmentální legislativy bezmála na jednu miliardu korun. Firma například hodlá do roku 2010 modernizovat chemické provozy koksovny a odsířit vlastní teplárnu.
\"Ekologizace nás dosud přišla na několik miliard,\" tvrdí generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala. \"Zatímco však oběma ostravským společnostem - Nové huti i Vítkovicím - stát tyto náklady částečně kompenzoval při jejich nedávném oddlužení, Třinec se podpory dosud nedočkal. Vadí nám i to, že čas pro další ekologizaci výroby je příliš krátký,\" dodal Cienciala.
Čeští vyjednávači totiž v rámci přístupových jednání o vstupu do EU neprosadili žádné přechodné období.
\"Vyjednali si ho naopak Maďaři a také Poláci, kteří si dohodli přechodné období pro zavádění přísnější ekologické legislativy až do roku 2015. Západoevropské ocelářství má termín do roku 2007, začínalo však už v roce 1996. Domácí hutě tak musí nákladný a složitý proces ekologizace výroby zvládnout za poloviční dobu, tedy během pěti let,\" řekl Vladimír Toman z asociace Hutnictví železa.