Spolana požádala o integrované povolení pro amalgámovou elektrolýzu
PRAHA - Krajský úřad Středočeského kraje zahájil řízení procesu žádosti o vydání
integrovaného povolení pro společnost Spolana
[http://bezjedu.arnika.org/horka-mista/spolana/], a.s. Neratovice. Předmětem
žádosti o udělení integrovaného povolení je „Výroba chloru a louhu sodného
amalgámovou elektrolýzou a dále výroba kapalného chloru, kyseliny
chlorovodíkové, chlornanu sodného a chladících solanek typu R“.
PRAHA - Krajský úřad Středočeského kraje zahájil řízení procesu žádosti o vydání integrovaného povolení pro společnost Spolana, a.s. Neratovice. Předmětem žádosti o udělení integrovaného povolení je „Výroba chloru a louhu sodného amalgámovou elektrolýzou a dále výroba kapalného chloru, kyseliny chlorovodíkové, chlornanu sodného a chladících solanek typu R“.
Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti, které bylo zveřejněno na portálu Ministerstva životního prostředí dne 30. listopadu 2006, je možné si přečíst zde.
Ve stručném netechnickém shrnutí údajů uvedených v žádosti se lze zatím dočíst, že Spolana požádala o vydání integrovaného povolení pro výrobní technologii – amalgámovou elektrolýzu, která je podle dokumentace BREF považována za nejhorší možný výrobní postup v daném průmyslovém odvětví. Tato skutečnost velmi úzce souvisí se rtutí a jejími negativními dopady na životní prostředí a zdraví lidí a živočichů. Evropská komise připravila dokument Strategie řešení problémů se rtutí v Evropské Unii („EU Mercury Strategy“). V tomto dokumentu bylo zveřejněno, že největším spotřebitelem rtuti v Evropské Unii je právě chlórový průmysl s amalgámovou elektrolýzou.
Druhou chemičkou na území České republiky, která vyrábí chlor pomocí amalgámové elektrolýzy, je Spolchemie v Ústí nad Labem. Spolchemie požádala o vydání integrovaného povolení pro „Provoz Hala Elektrolyzérů a Výrobna technické kyseliny chlorovodíkové“ v červnu 2006. Integrované povolení bylo Krajským úřadem Ústeckého kraje vydáno v říjnu 2006, ale nenabylo doposud právní moci, protože sdružení Arnika se proti němu v zákonné lhůtě odvolala k Ministerstvu životního prostředí.
Je všeobecně známo, že amalgámové elektrolýzy jsou zdrojem plynných emisí rtuti a chloru, sloučenin rtuti a chloru v odpadních vodách a v tuhých odpadech. Arnika na tyto skutečnosti upozorňuje již několik let a proto vyzvala Spolanu i Spolchemii, aby amalgámovou elektrolýzu nahradily nejlepší dostupnou technologií a to nejpozději v roce 2009.
V důsledku používáni rtuti v minulosti došlo již ke kontaminaci staveb, zeminy a podzemních vod v areálu Spolchemie a Spolany do té míry, že je nutné přistoupit k sanacím těchto kontaminovaných lokalit v areálech chemiček. Staré ekologické zátěže - vybrané příklady sanací. Přitom na druhé straně obě chemičky chtějí i nadále (aspoň dalších cca 6-9 let) provozovat amalgámové elektrolýzy.
Další informace:
Rtuť je velmi toxická látka, jejímž vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost kumulovat se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Tato schopnost byla příčinou hromadných otrav, ke kterým došlo např. v zátoce Minamata (Japonsko), v prefektuře Niigata (Japonsko), či v Iráku. Rtuť se do těla dostává vdechováním, zažívacím traktem a difúzí pokožkou. Z těla se vylučuje až několik let. Byla nalezena například i v mléce kojících žen, které byly v kontaktu s tímto kovem.
Příznaky otravy: Páry dráždí dýchací cesty, kovová chuť v ústech, pálení na prsou v břiše, střevní problémy (kolika, průjem), poruchy centrální nervové soustavy, poruchy rovnovážného ústrojí a zraku, podrážděnost, bolesti hlavy, zapomnětlivost, únava, třes rukou, očních víček, jazyka, vypadávání zubů a šedý lem kolem zubních krčků, nechutenství, horečka, kašel, dušnost, poruchy ledvin a jater, slinění a zduření slinných žláz, vředy na rtech a v nejhorším případě smrt.
Zdroj: Internetové stránky Arniky
Stručné netechnické shrnutí údajů uvedených v žádosti, které bylo zveřejněno na portálu Ministerstva životního prostředí dne 30. listopadu 2006, je možné si přečíst zde.
Ve stručném netechnickém shrnutí údajů uvedených v žádosti se lze zatím dočíst, že Spolana požádala o vydání integrovaného povolení pro výrobní technologii – amalgámovou elektrolýzu, která je podle dokumentace BREF považována za nejhorší možný výrobní postup v daném průmyslovém odvětví. Tato skutečnost velmi úzce souvisí se rtutí a jejími negativními dopady na životní prostředí a zdraví lidí a živočichů. Evropská komise připravila dokument Strategie řešení problémů se rtutí v Evropské Unii („EU Mercury Strategy“). V tomto dokumentu bylo zveřejněno, že největším spotřebitelem rtuti v Evropské Unii je právě chlórový průmysl s amalgámovou elektrolýzou.
Druhou chemičkou na území České republiky, která vyrábí chlor pomocí amalgámové elektrolýzy, je Spolchemie v Ústí nad Labem. Spolchemie požádala o vydání integrovaného povolení pro „Provoz Hala Elektrolyzérů a Výrobna technické kyseliny chlorovodíkové“ v červnu 2006. Integrované povolení bylo Krajským úřadem Ústeckého kraje vydáno v říjnu 2006, ale nenabylo doposud právní moci, protože sdružení Arnika se proti němu v zákonné lhůtě odvolala k Ministerstvu životního prostředí.
Je všeobecně známo, že amalgámové elektrolýzy jsou zdrojem plynných emisí rtuti a chloru, sloučenin rtuti a chloru v odpadních vodách a v tuhých odpadech. Arnika na tyto skutečnosti upozorňuje již několik let a proto vyzvala Spolanu i Spolchemii, aby amalgámovou elektrolýzu nahradily nejlepší dostupnou technologií a to nejpozději v roce 2009.
V důsledku používáni rtuti v minulosti došlo již ke kontaminaci staveb, zeminy a podzemních vod v areálu Spolchemie a Spolany do té míry, že je nutné přistoupit k sanacím těchto kontaminovaných lokalit v areálech chemiček. Staré ekologické zátěže - vybrané příklady sanací. Přitom na druhé straně obě chemičky chtějí i nadále (aspoň dalších cca 6-9 let) provozovat amalgámové elektrolýzy.
Další informace:
Rtuť je velmi toxická látka, jejímž vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost kumulovat se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Tato schopnost byla příčinou hromadných otrav, ke kterým došlo např. v zátoce Minamata (Japonsko), v prefektuře Niigata (Japonsko), či v Iráku. Rtuť se do těla dostává vdechováním, zažívacím traktem a difúzí pokožkou. Z těla se vylučuje až několik let. Byla nalezena například i v mléce kojících žen, které byly v kontaktu s tímto kovem.
Příznaky otravy: Páry dráždí dýchací cesty, kovová chuť v ústech, pálení na prsou v břiše, střevní problémy (kolika, průjem), poruchy centrální nervové soustavy, poruchy rovnovážného ústrojí a zraku, podrážděnost, bolesti hlavy, zapomnětlivost, únava, třes rukou, očních víček, jazyka, vypadávání zubů a šedý lem kolem zubních krčků, nechutenství, horečka, kašel, dušnost, poruchy ledvin a jater, slinění a zduření slinných žláz, vředy na rtech a v nejhorším případě smrt.
Zdroj: Internetové stránky Arniky
Sdílet článek na sociálních sítích
