Oblastní plány rozvoje lesů
(Výtah z tezí jako podklad pro seminár CZ-IALE dne 11.2.2002) Oblastní plány
rozvoje lesu (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky. Obecne
doporucují zásady trvale udrzitelného obhospodarování lesu v konkrétních
podmínkách regionu. Legislativne jsou OPRL zakotveny v lesním zákone c.
289/19095 Sb. a v zákone o ochrane prírody a krajiny c. 114/1992 Sb. a jejich
nápln je specifikována vyhláskou ministerstva zemedelství c. 83/1996 Sb., o
zpracování oblastních plánu rozvoje lesu a o vymezení hospodárských souboru a
dalsími koncepcními dokumenty v oblasti lesního hospodárství a zivotního
prostredí. Zarazení OPRL do nasí legislativy je symptomem priblizování se Ceské
republiky Evrope a je plne v souladu se základními úmluvami ze summitu v Riu
(1992) lesu se dotýkajících i s rezolucemi následných mezinárodních
ministerských konferencí o ochrane lesu v Evrope. Zhotovením OPRL a jejich
následnou aktualizací byl poveren Ústav pro hospodárskou úpravu lesu (ÚHÚL) v
Brandýse nad Labem ve zrizovací listine Ministerstva zemedelství ze dne
31.12.1998 podle metodiky, zpracované v dubnu roku 1996 a postupne doplnované
(ÚHÚL 1996). Podle základního zadání mají OPRL splnovat následující kritéria: ·
reprezentativnost stavu a rozvoje lesu prostrednictvím prostorových parametru
prírodních lesních oblastí (PLO), · ekosystémové pojetí, které umoznuje
uplatnení hospodárských opatrení na základe promítnutí prírodních podmínek
(typologických jednotek)do rámcového a dlouhodobého plánování prostrednictvím
hospodárských souboru ve vazbe na soucasné porostní typy a funkcní pozadavky. Z
toho je odvozena vlastní nápln metodiky OPRL, splnující uvedené pozadavky a
kritéria: · analýzy stavu lesu v PLO, které vycházejí z podkladu pruzkumu a
rozboru (typologie lesu, ochrany lesu, funkcního zamerení lesu a jejich
dopravního zprístupnení), · syntézy promítnuté do návrhu rámcových smernic
hospodarení, jako podkladu pro vyhotovení lesních hospodárských plánu a osnov
vcetne strategických dlouhodobých opatrení splnujících pozadavek trvale
udrzitelného rozvoje lesu. [\"./obrazky/les007.jpg\"]Cílem OPRL je vytvárení
podmínek pro trvale udrzitelné obhospodarování lesu, pro minimalizaci stretu
verejných a vlastnických zájmu v lesích, dále nalezení odpovídajících proporcí
podpory jednotlivých funkcí lesa a doporucení diferencovaných zásad hospodarení
v lesích v prírodních a socio-ekonomických podmínkách daného regionu. V soucasné
dobe jsou k dispozici postupne v letech 1997 az 2001 zpracovaná díla 0PRL pro 41
PLO na celkové rozloze 2.667 tisíc ha lesu (PUPFL). Obsahují výstupy: - rozboru
prírodních podmínek v podobe typologických map, - rozboru skodlivých cinitelu a
ohrození lesa (predevsím imisemi, dalsími abiotickými ciniteli, zverí a
kalamitními skudci, ostatními skodlivými ciniteli), - rozboru funkcního
potenciálu a prehled funkcí deklarovaných verejným zájmem (produkcní,
mimoprodukcní funkce, kategorizace lesu, priority a hierarchie funkcí), -
rozboru zprístupnení lesa (lesní dopravní síte), - návrhu smernic hospodarení,
vycházejících ze syntézy provedených rozboru a obsahující základní údaje o stavu
lesa a hospodárská doporucení pro hospodárské soubory. Výstupy OPRL jsou k
dispozici jednak formou klasických analogových map (v soucasné dobe 9 druhu map
tistených na papíru), jednak v digitální podobe ve formátu GIS Topol, kde
jednotlivé prvky (doplnené databázemi) jsou sestaveny do vrstev a dále do
tématicky príbuzných skupin. Národní lesnický komitét (NLK), opíraje se o
získávané poznatky z uplatnování obdobných lesnických územne plánovacích
elaborátu jinde ve svete, dosel spolu s úcastníky pracovního semináre z cervna
2001 k presvedcení, ze jde o mimorádne cenný podklad praktického uplatnování
státní lesnické a environmentální politiky ve vzájemném pruniku. Tím, ze OPRL
vymezují prírodní a socio-ekonomické podmínky spolu s deklarovanými verejnými
zájmy na lesích, jsou také podkladem pro reálnou politiku podpory lesního
hospodárství a zejména vlastníku lesa. V dosud vyhotovených OPRL byl shromázden
mimorádne obsazný materiál. Predevsím resorty MZe (v cinnostech státní správy
lesu), MZP (v cinnostech Ceské inspekce zivotního prostredí) a MMR (ve vazbe s
územním plánováním) by mely OPRL rutinne pouzívat. OPRL jsou dynamickým
nástrojem - musí respektovat nove se objevující pozadavky na jejich obsah a
formy zpracování s rostoucím durazem na spolecensko-ekonomické otázky. Nynejsí
vyhotovované OPRL jsou plány první generace. Jsou zábehem ve slozité
problematice ideové, vecné i technické. Metodika OPRL proto nemuze být uzavrená,
musí se dále vyvíjet a doplnovat podle odborných poznatku a potreb zmínených
politik. Zásadní motivací pro dalsí vývoj prací na OPRL je formulování
deklarovaných verejných zájmu jako podklad rámcových doporucení pro provozní
plánování vlastníku a správcu lesa a pro rozvoj podpory lesního hospodárství na
základe reálných a objektivních zjistení verejné potreby. Bohuslav Vins
(Výtah z tezí jako podklad pro seminár CZ-IALE dne 11.2.2002)
Oblastní plány rozvoje lesu (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické
politiky. Obecne doporucují zásady trvale udrzitelného obhospodarování lesu v konkrétních podmínkách regionu. Legislativne jsou OPRL zakotveny v lesním zákone c. 289/19095 Sb. a v zákone o ochrane prírody a krajiny c. 114/1992 Sb. a jejich nápln je specifikována vyhláskou ministerstva zemedelství c. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánu rozvoje lesu a o vymezení hospodárských souboru a dalsími koncepcními dokumenty v oblasti lesního hospodárství a zivotního prostredí. Zarazení OPRL do nasí legislativy je symptomem priblizování se Ceské republiky Evrope a je plne v souladu se základními úmluvami ze summitu v Riu (1992) lesu se dotýkajících i s rezolucemi následných mezinárodních ministerských konferencí o ochrane lesu v Evrope.
Zhotovením OPRL a jejich následnou aktualizací byl poveren Ústav pro hospodárskou úpravu lesu (ÚHÚL) v Brandýse nad Labem ve zrizovací listine Ministerstva zemedelství ze dne 31.12.1998 podle metodiky, zpracované v dubnu roku 1996 a postupne doplnované (ÚHÚL 1996).
Podle základního zadání mají OPRL splnovat následující kritéria:
· reprezentativnost stavu a rozvoje lesu prostrednictvím prostorových parametru prírodních lesních oblastí (PLO),
· ekosystémové pojetí, které umoznuje uplatnení hospodárských opatrení na základe promítnutí prírodních podmínek (typologických jednotek)do rámcového a dlouhodobého plánování prostrednictvím hospodárských souboru ve vazbe na soucasné porostní typy a funkcní pozadavky.
Z toho je odvozena vlastní nápln metodiky OPRL, splnující uvedené pozadavky a kritéria:
· analýzy stavu lesu v PLO, které vycházejí z podkladu pruzkumu a rozboru (typologie lesu, ochrany lesu, funkcního zamerení lesu a jejich dopravního zprístupnení),
· syntézy promítnuté do návrhu rámcových smernic hospodarení, jako podkladu pro vyhotovení lesních hospodárských plánu a osnov vcetne strategických dlouhodobých opatrení splnujících pozadavek trvale udrzitelného rozvoje lesu.
Cílem OPRL je vytvárení podmínek pro trvale udrzitelné obhospodarování lesu, pro minimalizaci stretu verejných a vlastnických zájmu v lesích, dále nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporucení diferencovaných zásad hospodarení v lesích v prírodních a socio-ekonomických podmínkách daného regionu.
V soucasné dobe jsou k dispozici postupne v letech 1997 az 2001 zpracovaná díla 0PRL pro 41 PLO na celkové rozloze 2.667 tisíc ha lesu (PUPFL).
Obsahují výstupy:
- rozboru prírodních podmínek v podobe typologických map,
- rozboru skodlivých cinitelu a ohrození lesa (predevsím imisemi, dalsími abiotickými ciniteli, zverí a kalamitními skudci, ostatními skodlivými ciniteli),
- rozboru funkcního potenciálu a prehled funkcí deklarovaných verejným zájmem (produkcní, mimoprodukcní funkce, kategorizace lesu, priority a hierarchie funkcí),
- rozboru zprístupnení lesa (lesní dopravní síte),
- návrhu smernic hospodarení, vycházejících ze syntézy provedených rozboru a obsahující základní údaje o stavu lesa a hospodárská doporucení pro hospodárské soubory.
Výstupy OPRL jsou k dispozici jednak formou klasických analogových map (v soucasné dobe 9 druhu map tistených na papíru), jednak v digitální podobe ve formátu GIS Topol, kde jednotlivé prvky (doplnené databázemi) jsou sestaveny do vrstev a dále do tématicky príbuzných skupin.
Národní lesnický komitét (NLK), opíraje se o získávané poznatky z uplatnování obdobných lesnických územne plánovacích elaborátu jinde ve svete, dosel spolu s úcastníky pracovního semináre z cervna 2001 k presvedcení, ze jde o mimorádne cenný podklad praktického uplatnování státní lesnické a environmentální politiky ve vzájemném pruniku. Tím, ze OPRL vymezují prírodní a socio-ekonomické podmínky spolu s deklarovanými verejnými zájmy na lesích, jsou také podkladem pro reálnou politiku podpory lesního hospodárství a zejména vlastníku lesa.
V dosud vyhotovených OPRL byl shromázden mimorádne obsazný materiál. Predevsím resorty MZe (v cinnostech státní správy lesu), MZP (v cinnostech Ceské inspekce zivotního prostredí) a MMR (ve vazbe s územním plánováním) by mely OPRL rutinne pouzívat. OPRL jsou dynamickým nástrojem - musí respektovat nove se objevující pozadavky na jejich obsah a formy zpracování s rostoucím durazem na spolecensko-ekonomické otázky. Nynejsí vyhotovované OPRL jsou plány první generace. Jsou zábehem ve slozité problematice ideové, vecné i technické. Metodika OPRL proto nemuze být uzavrená, musí se dále vyvíjet a doplnovat podle odborných poznatku a potreb zmínených politik.
Zásadní motivací pro dalsí vývoj prací na OPRL je formulování deklarovaných verejných zájmu jako podklad rámcových doporucení pro provozní plánování vlastníku a správcu lesa a pro rozvoj podpory lesního hospodárství na základe reálných a objektivních zjistení verejné potreby.
Bohuslav Vins
Sdílet článek na sociálních sítích