Lesáci zavápnili tisíce hektarů lesů
Za poslední tři roky lesáci v Krušných horách v Karlovarském kraji provedli
vápnění na zhruba 13,5 tisíce hektarech lesa. Na dalších více než dvou tisících
hektarech bylo provedeno hnojení na list a na necelých 1400 hektarech letecké
hnojení. \"Na rozdíl od některých jiných oblastí republiky jsou lesy na
Karlovarsku značně poškozeny znečištěným ovzduším,\" řekl Právu mluvčí Lesů ČR
(LČR) Jan Řezáč. \"Nejvyšší emisní zátěž prošly v 70. a 80. letech, ale emisní
zátěž trvá, i když se odsířením elektráren podařilo snížit emise oxidu
siřičitého,\" uvedl dále Řezáč s tím, že zlepšující zdravotní stav lesních
porostů může ohrozit nové poškození smrkových porostů, projevující se žloutnutím
a předčasným opadem jehličí. Narušená rovnováha \"Je to způsobeno narušením
rovnováhy výživy porostů,\" řekl Řezáč, podle kterého dlouhodobé působení emisí
vyvolalo v půdě výrazné až extrémní okyselení svrchní vrstvy půdního profilu a
vymývání živin, jako například vápníku, hořčíku či draslíku. Naopak přibývá
obsah dusíku, dříve nedostatkového prvku a velmi vysoké jsou rovněž koncentrace
hliníku, který je potenciálně toxický prvek. \"To má za následek žloutnutí a
následné hnědnutí starších ročníků jehlic, jejich usychání a opad. Rozsah tohoto
poškození je zhruba osm tisíc hektarů a dochází stále k jeho rozšiřování,\"
konstatoval Řezáč. \"Jediným zásadním řešením poškozených lesních porostů by
bylo úplné odstavení významných zdrojů znečištění atmosféry, což není z důvodů
ekonomických a technických možné,\" uvedl mluvčí a pokračoval: \"Je proto nutné
hledat jiná řešení, přičemž jedním z nich je biologická meliorace, což je
náhrada jehličnatých monokultur porosty s vyšším zastoupením listnáčů.\" Až za
sto let. Podle Řezáče toho lze dosáhnout za sto až sto dvacet let. \"Proto je
nutné přistoupit k chemické melioraci vápněním a hnojením lesních půd, které
sníží kyselost a doplní nedostatkové prvky,\" uvedl Řezáč s tím, že vápnění
prospívá rovněž kvalitě vody. Podle Řezáče jsou největšími znečišťovateli
ovzduší elektrárny v severních Čechách a také v Německu. \"Ročně vysoudíme
stovky miliónů korun za poškozené lesní porosty,\" uvedl mluvčí, podle kterého
LČR od roku 1999 na vápnění proinvestovali celkem 40 miliónů korun ze svých
zdrojů. Ministerstvo zemědělství na vápnění uvolní či tak učiní ještě v příštím
roce celkem 80 miliónů korun. Kromě Krušných hor se vápnění provádí pouze v
Jizerských horách a chystá se ještě v Orlických horách. Další prostředky na
záchranu lesů plynou z Evropské unie a jeho programu Phare. \"Vápnění přináší
účinek po několika letech, práškové hnojení za jeden až dva roky a hnojení na
list přináší účinek okamžitě,\" uzavřel Řezáč. Zdroj: Právo Autor: Rudolf
Voleman
Za poslední tři roky lesáci v Krušných horách v Karlovarském kraji provedli vápnění na zhruba 13,5 tisíce hektarech lesa. Na dalších více než dvou tisících hektarech bylo provedeno hnojení na list a na necelých 1400 hektarech letecké hnojení.
\"Na rozdíl od některých jiných oblastí republiky jsou lesy na Karlovarsku značně poškozeny znečištěným ovzduším,\" řekl Právu mluvčí Lesů ČR (LČR) Jan Řezáč. \"Nejvyšší emisní zátěž prošly v 70. a 80. letech, ale emisní zátěž trvá, i když se odsířením elektráren podařilo snížit emise oxidu siřičitého,\" uvedl dále Řezáč s tím, že zlepšující zdravotní stav lesních porostů může ohrozit nové poškození smrkových porostů, projevující se žloutnutím a předčasným opadem jehličí.
Narušená rovnováha
\"Je to způsobeno narušením rovnováhy výživy porostů,\" řekl Řezáč, podle kterého dlouhodobé působení emisí vyvolalo v půdě výrazné až extrémní okyselení svrchní vrstvy půdního profilu a vymývání živin, jako například vápníku, hořčíku či draslíku. Naopak přibývá obsah dusíku, dříve nedostatkového prvku a velmi vysoké jsou rovněž koncentrace hliníku, který je potenciálně toxický prvek. \"To má za následek žloutnutí a následné hnědnutí starších ročníků jehlic, jejich usychání a opad. Rozsah tohoto poškození je zhruba osm tisíc hektarů a dochází stále k jeho rozšiřování,\" konstatoval Řezáč. \"Jediným zásadním řešením poškozených lesních porostů by bylo úplné odstavení významných zdrojů znečištění atmosféry, což není z důvodů ekonomických a technických možné,\" uvedl mluvčí a pokračoval: \"Je proto nutné hledat jiná řešení, přičemž jedním z nich je biologická meliorace, což je náhrada jehličnatých monokultur porosty s vyšším zastoupením listnáčů.\"
Až za sto let.
Podle Řezáče toho lze dosáhnout za sto až sto dvacet let. \"Proto je nutné přistoupit k chemické melioraci vápněním a hnojením lesních půd, které sníží kyselost a doplní nedostatkové prvky,\" uvedl Řezáč s tím, že vápnění prospívá rovněž kvalitě vody. Podle Řezáče jsou největšími znečišťovateli ovzduší elektrárny v severních Čechách a také v Německu. \"Ročně vysoudíme stovky miliónů korun za poškozené lesní porosty,\" uvedl mluvčí, podle kterého LČR od roku 1999 na vápnění proinvestovali celkem 40 miliónů korun ze svých zdrojů. Ministerstvo zemědělství na vápnění uvolní či tak učiní ještě v příštím roce celkem 80 miliónů korun. Kromě Krušných hor se vápnění provádí pouze v Jizerských horách a chystá se ještě v Orlických horách. Další prostředky na záchranu lesů plynou z Evropské unie a jeho programu Phare. \"Vápnění přináší účinek po několika letech, práškové hnojení za jeden až dva roky a hnojení na list přináší účinek okamžitě,\" uzavřel Řezáč.
Zdroj: Právo
Autor: Rudolf Voleman
Sdílet článek na sociálních sítích