Stav našich lesů se zlepšuje jen pomalu
Imise škodlivých látek, nelegální těžba, přemnožená zvěř - to jsou faktory,
které ohrožují stav českých lesů. Náměstek ministra zemědělství Pavel Rybníček
říká, že situace se přece jen pomalu zlepšuje. \"Ale stále se pohybujeme hluboko
ve spodní polovině tabulky evropských zemích, když hodnotíme zdravotní stav
lesů,\" přiznává. hn: Můžeme říci, že lesy v Česku jsou zničené? To určitě ne, i
když jejich zdravotní stav rozhodně není v pořádku. Vliv znečištěného ovzduší se
snažíme kompenzovat ozdravnými zásahy. Například v Krušných horách se to už
začíná projevovat. Ale třeba Orlické hory jsou na tom špatně. Situace je
rozdílná v jednotlivých oblastech státu, dělat průměr za celou republiku je
ošidné. hn: Pokračuje aspoň příznivější trend v poklesu případů nelegální těžby
v lesích? Díky změně legislativy jsme zaznamenali loni už jen 585 případů, rok
předtím to bylo 669, v roce 2000 dokonce 720. Viníky je teď možné tvrději
potrestat. hn: Jaké praktiky se při obcházení zákona používají? Vedle přímé
krádeže vytěženého dřeva nebo i stojících stromů jde také o fingované prodeje
lesa. Podvodníci se dohodnou s majitelem na koupi lesa, ale vytěží porost dřív,
než se smlouva podepíše. Na původním majiteli tak zůstává i povinnost vytěženou
plochu znovu zalesnit, někdy na to vůbec nemá peníze. hn: Jak vysoké jsou přitom
způsobené škody? Loni přesáhly nelegální těžby 110 tisíc krychlových metrů
dřeva. Při průměrné ceně tisíc korun za kubík dojdeme k celkovým škodám
přesahujícím sto miliónů korun. To jsou ale jen ztráty na produkci, škody na
životním prostředí jsou mnohdy ještě vyšší. hn: Co mají vlastníci lesů dělat,
aby je podvodníci nenapálili? Při prodeji lesa nepovolit žádnou těžbu, pokud
není prodej ukončen zapsáním nového majitele do katastru nemovitostí. O povolení
těžby pak musí žádat už nový majitel, pokud by se z něj vyklubal podvodník, je i
lehčí jej dopadnout. hn: Lesníci se přou s myslivci kvůli škodám, které působí
zvěř. Ale samotní jeleni za to nemohou - nejsou tedy škůdci vlastně sami
myslivci? Myslivci jsou velmi často naopak pomocníky lesníků, třeba při výsadbě
stromků. Máme rozdílné názory na početní stavy zvěře. Myslivci obvykle chtějí
zvířat co nejvíc, to ale způsobuje leckdy neúnosné škody a ohrožuje hospodaření
v lesích. hn: Dá se zvěř vůbec spočítat? Podle jarního sčítání je jelení, dančí
a mufloní zvěře o více než polovinu více, než kolik stanoví příslušné normy. hn:
Jakou šanci do budoucna lesy mají, dotkne se oboru vstup Česka do Evropské unie?
Vstup velký zásah znamenat nebude, země unie mají své \"národní lesnické
programy\". Nápravu zdravotního stavu lze čekat až po desítkách let. Teď se
snažíme hlavně o vápnění lesů, v sousedních státech se toto opatření velmi
osvědčuje. Zdroj: Hospodářské noviny
Imise škodlivých látek, nelegální těžba, přemnožená zvěř - to jsou faktory, které ohrožují stav českých lesů. Náměstek ministra zemědělství Pavel Rybníček říká, že situace se přece jen pomalu zlepšuje. \"Ale stále se pohybujeme hluboko ve spodní polovině tabulky evropských zemích, když hodnotíme zdravotní stav lesů,\" přiznává.
hn: Můžeme říci, že lesy v Česku jsou zničené?
To určitě ne, i když jejich zdravotní stav rozhodně není v pořádku. Vliv znečištěného ovzduší se snažíme kompenzovat ozdravnými zásahy. Například v Krušných horách se to už začíná projevovat. Ale třeba Orlické hory jsou na tom špatně. Situace je rozdílná v jednotlivých oblastech státu, dělat průměr za celou republiku je ošidné.
hn: Pokračuje aspoň příznivější trend v poklesu případů nelegální těžby v lesích?
Díky změně legislativy jsme zaznamenali loni už jen 585 případů, rok předtím to bylo 669, v roce 2000 dokonce 720. Viníky je teď možné tvrději potrestat.
hn: Jaké praktiky se při obcházení zákona používají?
Vedle přímé krádeže vytěženého dřeva nebo i stojících stromů jde také o fingované prodeje lesa. Podvodníci se dohodnou s majitelem na koupi lesa, ale vytěží porost dřív, než se smlouva podepíše. Na původním majiteli tak zůstává i povinnost vytěženou plochu znovu zalesnit, někdy na to vůbec nemá peníze.
hn: Jak vysoké jsou přitom způsobené škody?
Loni přesáhly nelegální těžby 110 tisíc krychlových metrů dřeva. Při průměrné ceně tisíc korun za kubík dojdeme k celkovým škodám přesahujícím sto miliónů korun. To jsou ale jen ztráty na produkci, škody na životním prostředí jsou mnohdy ještě vyšší.
hn: Co mají vlastníci lesů dělat, aby je podvodníci nenapálili?
Při prodeji lesa nepovolit žádnou těžbu, pokud není prodej ukončen zapsáním nového majitele do katastru nemovitostí. O povolení těžby pak musí žádat už nový majitel, pokud by se z něj vyklubal podvodník, je i lehčí jej dopadnout.
hn: Lesníci se přou s myslivci kvůli škodám, které působí zvěř. Ale samotní jeleni za to nemohou - nejsou tedy škůdci vlastně sami myslivci?
Myslivci jsou velmi často naopak pomocníky lesníků, třeba při výsadbě stromků. Máme rozdílné názory na početní stavy zvěře. Myslivci obvykle chtějí zvířat co nejvíc, to ale způsobuje leckdy neúnosné škody a ohrožuje hospodaření v lesích.
hn: Dá se zvěř vůbec spočítat?
Podle jarního sčítání je jelení, dančí a mufloní zvěře o více než polovinu více, než kolik stanoví příslušné normy.
hn: Jakou šanci do budoucna lesy mají, dotkne se oboru vstup Česka do Evropské unie?
Vstup velký zásah znamenat nebude, země unie mají své \"národní lesnické programy\". Nápravu zdravotního stavu lze čekat až po desítkách let. Teď se snažíme hlavně o vápnění lesů, v sousedních státech se toto opatření velmi osvědčuje.
Zdroj: Hospodářské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích