Po těžbě v lese jako po náletu bombardérů
Výsledek náletu perutě bombardérů připomíná loni v červnu vytěžený úsek lesa na
úbočí hory Javor v Peci pod Sněžkou. Dřevorubci za sebou na pomezí biosférické
rezervace národního parku nechali až metr hluboké jámy, zdevastované prameniště
pitné vody a smůlou plačící stromy. \"Když jsem to letos na jaře viděl, nevěřil
jsem zprvu vlastním očím. Správa Krkonošského národního parku na jedné straně
mentoruje o zásadách ochrany přírody, kdekoho pohříchu i právem šikanuje, a
potom dovolí udělat v lese takovouhle paseku,\" kroutí hlavou nad lesní spouští
majitel penzionu Horský dům Václav Lorenc. Rodákem z Pece pod Sněžkou pohne
každý necitlivý zásah do dnes vzrostlého lesa, pod kterým v horské chalupě
vyrůstal. Oku rodilého horala neujdou pozůstatky kontroverzní těžby v podobě
hromady klestí, poničený mostek z klád přes rozryté koryto potoka nebo rozorané
prameniště, odkud okolní boudy od pradávna čerpají pitnou vodu. \"Půdu patrně
rozryly kmeny smýkané lanovkou. Štěstí, že doposud nepřišel přívalový déšť.
Voda, kterou by poničené koryto potoka těžko usměrnilo, by se zřejmě nebezpečně
rozlila. Možné katastrofě by přispěl i nepořádek, který za sebou dřevorubci
nechali,\" předvídá Lorenc možné důsledky těžby. Lorencem kritizovaný způsob
těžby považuje lesník Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) René Štěfan za
naprosto normální. Stromy přepravované lanovkou v tzv. polozávěsu už nesou
určité riziko devastace terénu. \"Těžilo se tím nejšetrnějším způsobem. Dříví se
stahovalo pomocí lanovky, bohužel na delší vzdálenost, protože soukromí majitelé
pozemků nedovolili táhnout dřevo mnohem kratší cestou přes louku. Jámy vyryté
kmeny, které jsme zasypali klestím, časem zarostou. Eroze půdy určitě nehrozí.
Zbytek klestí letos uklidíme, loni na to nebyly peníze,\" pronesl zcela vážně
Štěfan. Podiv nad podivných způsobem těžby označovaném lesníky za obvyklý naopak
neskrýval náměstek ředitele Správy KRNAP Alois Grudmann. \"Lanovka patří mezi
šetrné prostředky, pokud jsou stromy přepravovány v plném závěsu, což je dvakrát
dražší než polozávěs. K něčemu takovému by ale docházet nemělo. Pokud ano, je
povinností těžařů škody okamžitě asanovat,\" tvrdí Grundmann. Zdroj: Právo
Výsledek náletu perutě bombardérů připomíná loni v červnu vytěžený úsek lesa na úbočí hory Javor v Peci pod Sněžkou. Dřevorubci za sebou na pomezí biosférické rezervace národního parku nechali až metr hluboké jámy, zdevastované prameniště pitné vody a smůlou plačící stromy. \"Když jsem to letos na jaře viděl, nevěřil jsem zprvu vlastním očím. Správa Krkonošského národního parku na jedné straně mentoruje o zásadách ochrany přírody, kdekoho pohříchu i právem šikanuje, a potom dovolí udělat v lese takovouhle paseku,\" kroutí hlavou nad lesní spouští majitel penzionu Horský dům Václav Lorenc. Rodákem z Pece pod Sněžkou pohne každý necitlivý zásah do dnes vzrostlého lesa, pod kterým v horské chalupě vyrůstal. Oku rodilého horala neujdou pozůstatky kontroverzní těžby v podobě hromady klestí, poničený mostek z klád přes rozryté koryto potoka nebo rozorané prameniště, odkud okolní boudy od pradávna čerpají pitnou vodu. \"Půdu patrně rozryly kmeny smýkané lanovkou. Štěstí, že doposud nepřišel přívalový déšť. Voda, kterou by poničené koryto potoka těžko usměrnilo, by se zřejmě nebezpečně rozlila. Možné katastrofě by přispěl i nepořádek, který za sebou dřevorubci nechali,\" předvídá Lorenc možné důsledky těžby. Lorencem kritizovaný způsob těžby považuje lesník Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) René Štěfan za naprosto normální. Stromy přepravované lanovkou v tzv. polozávěsu už nesou určité riziko devastace terénu. \"Těžilo se tím nejšetrnějším způsobem. Dříví se stahovalo pomocí lanovky, bohužel na delší vzdálenost, protože soukromí majitelé pozemků nedovolili táhnout dřevo mnohem kratší cestou přes louku. Jámy vyryté kmeny, které jsme zasypali klestím, časem zarostou. Eroze půdy určitě nehrozí. Zbytek klestí letos uklidíme, loni na to nebyly peníze,\" pronesl zcela vážně Štěfan. Podiv nad podivných způsobem těžby označovaném lesníky za obvyklý naopak neskrýval náměstek ředitele Správy KRNAP Alois Grudmann. \"Lanovka patří mezi šetrné prostředky, pokud jsou stromy přepravovány v plném závěsu, což je dvakrát dražší než polozávěs. K něčemu takovému by ale docházet nemělo. Pokud ano, je povinností těžařů škody okamžitě asanovat,\" tvrdí Grundmann.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích