Do nejstaršího lesa v Evropě vtrhly motorové pily
Bělovežský prales leží ve východním Polsku u hranic s Běloruskem. Je to poslední
významný zbytek pravěkého lesa, který kdysi pokrýval většinu nížin Evropy a
přežil v této podobě přibližně osm tisíc let. Tento les je domovem divokého
bizona evropského a také medvědů, vlků, bobrů, vyder, obrovského množství ptáků,
rostlin a hmyzu. Jádro lesa, 4 700 ha, bylo v roce 1979 Unescem vyhlášeno za
světové přírodní dědictví, dalších 10 tisíc ha tvoří národní park. A okolo parku
je území o rozloze 50 000 ha, které povětšinou vyrostlo až mnohem později.
Problémem však je, že stopy původního pravěkého lesa nejsou jen koncentrovány v
přísně chráněné vnitřní zóně, ale jsou rozsety po celém lese. Některé stromy
byly napadeny škůdci a poté, co byl v květnu vyhlášen nový plán údržby
Bělovežského pralesa, který zrušil více než stoletý zákaz porážení stromů v této
oblasti, bylo umožněno jejich kácení. Za dva měsíce padlo mnoho velmi starých
stromů, i z prapůvodních oblastí. Ochránci přírody, kteří proti tomuto
rozhodnutí protestovali a požadovali, aby byl les ponechán vlastnímu vývoji, se
nyní hodlají obrátit na Evropskou unii, aby tuto devastaci zastavila. Zdroj: ABC
Bělovežský prales leží ve východním Polsku u hranic s Běloruskem. Je to poslední významný zbytek pravěkého lesa, který kdysi pokrýval většinu nížin Evropy a přežil v této podobě přibližně osm tisíc let. Tento les je domovem divokého bizona evropského a také medvědů, vlků, bobrů, vyder, obrovského množství ptáků, rostlin a hmyzu.
Jádro lesa, 4 700 ha, bylo v roce 1979 Unescem vyhlášeno za světové přírodní dědictví, dalších 10 tisíc ha tvoří národní park. A okolo parku je území o rozloze 50 000 ha, které povětšinou vyrostlo až mnohem později. Problémem však je, že stopy původního pravěkého lesa nejsou jen koncentrovány v přísně chráněné vnitřní zóně, ale jsou rozsety po celém lese.
Některé stromy byly napadeny škůdci a poté, co byl v květnu vyhlášen nový plán údržby Bělovežského pralesa, který zrušil více než stoletý zákaz porážení stromů v této oblasti, bylo umožněno jejich kácení. Za dva měsíce padlo mnoho velmi starých stromů, i z prapůvodních oblastí. Ochránci přírody, kteří proti tomuto rozhodnutí protestovali a požadovali, aby byl les ponechán vlastnímu vývoji, se nyní hodlají obrátit na Evropskou unii, aby tuto devastaci zastavila.
Zdroj: ABC
Sdílet článek na sociálních sítích