S jakými výsledky hospodaří ve svých lesích

Města se starají o tisíce hektarů lesních majetků. Na to, jaké výsledky přitom dosahují, jsme se zeptali místních představitelů a správců lesů v následující anketě. Josef Hamerník, správce lesů města Přibyslavi: V roce 1991 bylo Přibyslavi venkovní pochůzkou předáno skoro 80 hektarů lesních porostů. Město si tento majetek ponechalo ve vlastní režii. Rada města k tomu schválila organizační směrnice pro hospodaření v lesích. Odbornou správu zpočátku vykonávala Lesní společnost Přibyslav. V průběhu let 1991 - 1998 byly koupeny a vrácením přídělů od Lesního družstva Štoky získány další lesní porosty. Celková výměra městských lesů nyní přesahuje 110 hektarů. Nový lesní hospodářský plán byl vypracován na období let 1999 - 2008. Po ukončení činnosti Lesní společnosti Přibyslav bylo odbornou správou pověřeno Lesní družstvo Přibyslav. V rámci účelného hospodaření v lese byla stanovena maximální těžba 70 % z celkové výše povolených těžeb, při dodržení požadovaných zásahů. Včetně toho, že veškeré vytěžené plochy jsou znovu řádně zalesněny a tak je zajištěna rovnováha mezi činností těžební a pěstební. Celé území našeho lesa se nachází v lesní oblasti 16 - Českomoravská vrchovina, pásmo ohrožení D. Poškození imisemi je zjištěno skoro na 50 hektarech porostů. K jejich zmírnění je stanoven výsaz 25 % melioračních a zpevňujících dřevin. Vytěžená dřevní hmota se prodává převážně místním zpracovatelům na výrobu stavebního dříví. Tržby za dřevo, po odečtení režie na veškerou činnost v lese, přicházejí do městského rozpočtu. Město požádalo o dotace na zalesnění a prořezávky porostů, stejně tak na svoz pokácených kmenů koňmi a na štěpkování. Luboš Průša, starosta města Písku: Naše město vlastní 6,5 tisíce hektarů lesa, které spravuje městská organizace Lesy města Písku, s. r. o. Z rozhodnutí zastupitelstva města se při hospodaření dodržují dva základní principy. Příměstské lesy o rozloze kolem 500 hektarů, bezprostředně navazující na zastavěnou plochu města, se především využívají k rekreaci. Dále, že z výnosů hospodaření v lesích by mělo být alespoň 50 - 60 % finančních prostředků vráceno do nových výsadeb a investic, které zabezpečí rovnoměrnou obnovu lesa. Kdy těžba dřeva přejde z holosečného mýcení na ucelených plochách na tzv. výběrové, přičemž z přirozeného podrostu se ke kácení vybírají jednotlivé stromy. Nové lesy zakládáme v oblasti bývalého vojenského prostoru Oldřichov u Písku, který jsme zčásti získali do vlastnictví města. Vliv ničivých imisí se u nás na stavu porostů výrazněji neprojevuje. Možnosti jejich ochrany jsou ale malé. Snad jen ve výsadbě odolnějších druhů stromů s většími schopnostmi absorpce a likvidace škodlivých látek. Co se týče účelnějšího využití dřeva v regionu, jsou zde například závody na výrobu nábytku, které jsou však nyní bohužel v úpadku. Přínos lesa pro městský rozpočet činil v minulých letech průměrně 5 - 7 miliónů korun ročně. Po lesních polomech, jejichž zpracování letos dokončíme, očekáváme finanční pokles způsobený omezenou nekvalitní těžbou. Větší náklady si vyžádá dosázení poškozených porostů. Na novou výsadbu dostáváme dotace, které získáváme na základě běžných podmínek stanovených Ministerstvem zemědělství pro soukromé a obecní lesy. Zato program dotací na opravu lesních cest skončil v minulém roce. Antonín Novák, Pracovník odboru životního prostředí, Městský úřad Děčín: Město vlastní 1040 hektarů lesů, které spravuje jeho příspěvková organizace Lesní úřad Děčín. Objem pěstebních a těžebních prací v lesních porostech je vcelku vyrovnaný. Dokonce se těží méně dřeva - jen 75% z celkového předpisu - jak uvádí lesní hospodářský plán. Lesy města Děčín jsou zcela součástí dvou chráněných území, konkrétně CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce. Součinnost s oběma chráněnými oblastmi je velmi dobrá. Obě podporují program zavádění melioračních a zpevňujících dřevin a podílejí se na ochraně lesních kultur proti zvěři. Možnost ochrany lesního ekosystému před zamořením průmyslovými imisemi spočívá v zavádění odolnějších dřevin do porostů. Dřevní hmota je převážně dodávána zpracovatelům, kteří ji využívají zejména ve stavebnictví. Vlastní les není pro město finančním přínosem. Porosty se nacházejí především v jeho nejbližším okolí, takže převažuje rekreační funkce lesa nad produkční. Je nutné těžit dílčí plochy a někde dochází k jejich nedotěžování. Na produkci má negativní vliv malá hektarová výtěžnost daná přírodními podmínkami, hospodaření v městských lesích je proto dost nákladné. To byly hlavní důvody, proč jsme požádali o státní dotace mimo jiné na sadbu a přirozenou obnovu lesa, na zlepšení vhodné dřevinné skladby, stejně tak na vyklízení dřeva z méně přístupných ploch koňmi a lanovkami. Jaroslav Hlavsa, ředitel Loketských městských lesů: Město Loket ustavilo v roce 1992 ke správě lesního majetku příspěvkovou organizaci, která se později transformovala do společnosti s ručením omezeným se 100% účastí města. Současný výměra obhospodařovaných lesů činí zhruba 4000 hektarů, 1000 hektarů je zemědělských pozemků a vodních ploch. Hlavní důvod, proč město spravuje les prostřednictvím vlastní společnosti, vychází ze skutečnosti, že především konkrétní vlastník je odpovědný za stav svého majetku. Proces prokazování vlastnictví ještě neskončil. Cílem je obnovit kompaktnost majetkové držby v rámci majetkových arondací. Uvažujeme i o možnosti nákupu dalších pozemků. Takzvané trvale udržitelné hospodaření není pro nás samozřejmostí a významnou zásadou. Proto těžíme méně dřevní hmoty, než nám v lese přirůstá. Měníme druhovou skladbu porostu ve prospěch odolnějších dřevin. Snažíme se minimalizovat škody způsobené zvěří intenzívním odlovem přemnožených či nevhodných druhů. Značné prostředky vynakládáme na údržbu vodního režimu apod. Preferujeme tzv. podrostní způsob hospodaření před klasickou holosečí. Tu realizujeme zejména v případech, kde je nutno výrazněji změnit druhovou skladbu nebo při rekonstrukci porostů a tehdy, když dojde ke kalamitě. Podrostní způsob hospodaření je citlivější k životnímu prostředí, minimalizuje pěstební náklady a zvyšuje porostní zásobu. Takto založený les je odolnější než uměle obnovený. Možnosti ochrany lesních ekosystémů spatřuji zejména v řádném hospodaření. Zahrnuje, kromě uvedených zásad i snahu o přiměřené usměrnění turistického ruchu. Vlastní lesní a mysliveckou stráž zaměřujeme především na řidiče motorových vozidel, kteří neoprávněně zajíždějí do lesů, na nepovolené táboření a rozdělávání ohňů a na další činnosti, které jsou v lesích ze zákona zakázané. Díky této ochraně nemáme na tomto úseku vážnější problémy, stejně tak co se týče černých těžeb dřeva, případně pytláctví. Přibližně polovina obhospodařovaného majetku - 1886 hektarů - se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Skutečnost, že hranice chráněného území byla v minulosti stanovena dohodou, je podle mého soudu nelogická. V praxi to vypadá tak, že součástí této oblasti jsou rozsáhlé, namnoze nepůvodní a závažně poškozené smrkové monokultury a vně zmíněného území lze vstoupit do komplexu přirozených bučin. Tím ale nechci říci, že je zapotřebí rozšiřovat hranice chráněných území. Rovněž je otázkou, zda systém chráněné krajinné oblasti není duplicitou ostatních, ve správních řízeních fungujících orgánů státní správy, zvláště co se týče životního prostředí. A zda to odpovídá evropským zvyklostem. Podle poslední studie zpracované pro Karlovarský kraj lze dosahovat v místních lesích výnosu kolem 380 Kč na hektar. Od tohoto čísla se odvíjí výše nájemného, které nám stanovil vlastník. Standardně využíváme veškeré příspěvky, které Ministerstvo zemědělství poskytuje na hospodaření v lesích. Pro náš rozpočet představují významnou položku. Za zmínku rovněž stojí rozvojové programy Minsterstva pro místní rozvoj, případně realizační programy Ministerstva životního prostředí. Ing. Václav Toman, ředitel Městských lesů Sušice: Město Sušice spravuje vlastní lesy prostřednictvím své společnosti s ručením omezeným, kterou si za tímto účelem ustavilo. Těžební činnost se provádí podle schváleného lesního hospodářského plánu. Z něho vyplývají další úkoly, jako je především zalesňování, ochrana kultur proti buření a zvěři, prořezávka porostů apod. Veškeré surové dříví prodáváme dřevařským podnikům v našem regionu, které je zpracovávají zejména na stavební materiál. Městský les je pro obec finančním přínosem. V budoucnu bude převažovat jeho rekreační funkce, takže ekonomický výnos se bude snižovat. Žádáme o všechny dotace, které lze obdržet, zejména o prostředky na lesní činnost, které vyřizují Krajský úřad Plzeňského kraje a Ministerstvo zemědělství České republiky. ZDROJ: MODERNÍ OBEC