Význam dřeva roste

Obrat dřevozpracujícího průmyslu v EU představuje v posledních letech asi 130 miliard EUR. Z toho na nábytkářský průmysl připadá asi 70 milionů EUR. V Evropě se ročně vyrobí a zpracuje přibližně 300 milionů kubických metrů řeziva a 45 milionů m3 dřevařských materiálů. Další důležitou oblastí je produkce stavebních dílů. Celkem je v dřevařském průmyslu zaměstnáno více než 1,25 miliónu Evropanů. V současnosti je tuzemská spotřeba dřeva a výrobků z něj na úrovni 30 až 40 procent ve srovnání se zeměmi EU. \"Dřevo se konečně v České republice začíná dostávat do popředí zájmu jaké si zaslouží. Přes poměrně intenzivní těžbu, dřevní hmoty v lesích ČR neustále přibývá. Roční přírůstek činí kolem 16,8 milionů metrů kubických, zatímco se vytěží pouze 14,4 milionů kubíků,\" řekl doc. Ing. Ladislav Slonek, CSc., z Ústavu základního zpracování dřeva Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně v rámci doprovodného programu mezinárodního veletrhu WOOD-TEC. MEZITITULEK: Nové technologie Nejnovější technologie používané v nábytkářském průmyslu byly představeny na setkání českých nábytkářů a dřevařů na odborném semináři, který se uskutečnil při veletrhu WOOD-TEC. Pořádala jej Asociace českých nábytkářů a Svaz českých a moravských družstev. Na veletrhu byla představena novinka - patentované ohýbací dřevo. \"Technologie je založena na principu, o kterém by ještě před dvěma lety specialisté pochybovali,\" uvedl prezident Asociace českých nábytkářů Ing. Ivan Halabala. Podle něho postup spočívá v tom, že materiál - dub, buk, jasan, javor - se zvlhčí parou a délkově stlačí o 20 procent. Dřevo se tak prakticky stane jiným materiálem a po uschnutí se dá za studena ohýbat od poměru 1:10, což znamená, že lištu tlustou 10 mm lze ohnout v poloměru 100 mm, čili dochází k plastifikaci dřevní hmoty. V konkurenci s jinými materiály má dřevo ohraničené možnosti opracování, zejména třískovými výrobními technologiemi - řezáním, vrtáním a frézováním. Proto už několik let existují snahy o zpracování dřeva jinou technikou, například extruzí či vstřikováním. Řekl to na odborném doprovodném programu veletrhu Dr. Ing. Jaroslav Hrázský z Ústavu základního zpracování dřeva Fakulty lesnické a dřevařské MZLU v Brně. Podle něho tento způsob produkce patentovaný v USA spočívá v tom, že plastifikovaná, měkká dřevní vlákna se spojují s pojivem do extruze schopné masy. Jako pojivo se používá melaminová pryskyřice vyznačující se dobrými pojícími schopnostmi se dřevem. Je také ekologicky vhodná, užívaná též při tradiční výrobě třískových desek. Výsledkem nového procesu je granulát z dřevěných vláken a pryskyřice, který lze zpracovávat na různé profily, na výrobky zhotovené tlakovým litím apod. MEZITITULEK: Perspektivní materiály Jedním z nových je například granulovaný materiál na bázi dřevních vláken, převážně smrku s příměsí jedle, borovice a dubu - LIGNOCEL. Vyrábí jej firma JRS & Co, Rosenberg v Německu. Jde o novou surovinu, která má až 95 procent vlastností dřeva. Vyznačuje se vysokou stabilitou a vhodností pro složité tvarování. Výhodou je bezodpadová technologie zpracování, tedy ekonomika výroby. Termoplastický materiál na bázi dřeva určený pro vstřikování - FASAL - je složen ze 60 % dřeva, a to ve formě odpadů, např. třísek nebo pilin. Další složkou je pryskyřice, k níž se přidává ještě ve formě moučky nebo krupice kukuřice. Její podíl v materiálu činí asi 20 %. FASAL se dá zpracovat na jakémkoliv vstřikovacím stroji za předepsaných mírných teplot. Jsou také možné obvyklé postupy obrábění, jako řezání, soustružení, frézování či drážkování. Povrch se upravuje lakováním a práškováním. ZDROJ: TECHNIK