Myslivci tvrdí, že v CHKO je ohrožena jejich existence

Český ráj - Rozšíření CHKO Český ráj zasáhlo menším či větším dílem do činnosti mnoha organizací a spolků. Výjimkou nejsou ani členové myslivecké jednoty. Po velmi medializovaném a diskutovaném prudkém snížení stavu muflonů na Hrubé Skále se teď rýsují další problémy mezi Správou CHKO a Mysliveckým sdružením Mírová pod Kozákovem.
\"Úřední šiml se často schovává za normy Evropské unie. Rád bych zdůraznil, že Českomoravská myslivecká jednota je již déle jak 10 let plnohodnotným členem evropské organizace FACE. A organizovaní myslivci tedy dobře vědí, že pokud jde o myslivost, rozhodují evropské státy samy o sobě,\" říká Oldřich Vodháněl, předseda Mysliveckého sdružení z Mírové pod Kozákovem. Jak podotkl, zvěř či ptactvo, které jsou u nás chráněny, jsou třeba ve Francii běžně na jídelníčku mnoha restaurací.
\"Hlavní problém vidíme v návrhu dlouhodobého plánu péče CHKO Český ráj. Nesouhlasíme hlavně s bodem, ve kterém je navrhováno vymístění přikrmovacích zařízení, lidově řečeno krmelců, z prvních zón CHKO a z okolí významných biotopů,\" rozhořčuje se Vodháněl. Sdružení, které reprezentuje, hospodaří v honitbě Klokočské skály. Tato honitba je z osmdesáti procent v CHKO Český ráj a první zóny zaujímají takřka její jednu čtvrtinu. Přitom podle zákona o myslivosti je povinností myslivců provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty těchto zařízení jsou pevnou součástí plánu mysliveckého hospodaření.
\"Pokud by nám bylo zakázáno na celkem 400 hektarech zvěř přikrmovat, nebyla by splněna podmínka zákona o myslivosti. Z dlouholeté praxe hospodaření v honitbě Klokočské skály víme, že se do oblasti Klokočských skal a Kozákova nestahuje zvěř v době nouze kvůli přikrmování. Důvodem je hledání klidu a v druhé řadě zvěř zde v zimních měsících velice ráda spásá brusnici borůvku a ostružiník,\" konstatují rozhořčeně členové mysliveckého sdružení.
Sporným bodem plánu péče je i omezení týkající se provozu bažantnice pouze ve čtvrtých zónách. Podle Vodháněla je omezení v rozporu s momentálně stále platným zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten intenzivní chovy zvěře nepovoluje pouze v prvních a druhých zónách CHKO.
\"Dobře vedené bažantnice nemají tak negativní dopady, jaké se jim přisuzují. Výzkumem zaměřeným na posouzení vlivu bažantnic na okolní faunu a flóru bylo prokázáno, že v bažantnicích se vyskytuje daleko více živočišných a rostlinných druhů než v okolních honitbách,\" řekl Vodháněl.
Podle myslivců by se na území Českého ráje měly bažantnice povolovat i ve třetích zónách.
\"Ostatně tak tomu je na území jiných CHKO v České republice,\"
podotýká Vodháněl. Podle jeho názoru se Myslivecké sdružení Mírová rozhodně nestaví proti CHKO. Vzhledem k narůstajícím rušivým elementům v honitbě nabízí spolupráci myslivecké stráže a strážců CHKO. Myslivci také slibují výpomoc při ochraně lesních kultur.

Zdroj: Liberecký den