Chrousta chtějí stříkat, odborníci nesouhlasí
Nymbursko/Milovice - V lesích na Milovicku je kalamita. Přemnožil se chroust
maďalový, jehož larvy ničí mladé stromky. Tvrdí to zaměstnanci Vojenských lesů a
statků ČR, které v oblasti bývalého vojenského prostoru spravují 3 200 hektarů
lesa. Nejzasaženější oblasti chtějí letecky ošetřit postřikem. S tím nesouhlasí
ochránci přírody, ani blízké obce. Insekticid by podle nich mohl zlikvidovat
další živočichy, včetně kriticky ohrožených druhů, dostat se do potravního
řetězce. \"Zahubí mnoho druhů hmyzu. Ale protože působí jako požerový a
kontaktní jed, je nebezpečný i pro vodní organismy a následně pro obojživelníky,
plazy a ptáky,\" uvedl Jan Vitner z České entomologické společnosti. Vojenské
lesy žádají ministerstvo životního prostředí o výjimku, aby mohly postřik
provést na zhruba 800 hektarech lesa. To zatím stanovisko nevydalo. \"Teď
probíhá správní řízení. Jeho výsledky ale nemohu předjímat. Rozhodnutí padne
během března,\"uvedl Radko Semek, vedoucí oddělení ochrany druhů ministerstva.
Chroust maďalový neublíží vzrostlým stromům, ale jeho larvy okusují kořínky
mladých rostlinek. Ty podle lesních hospodářů v některých lokalitách způsobují
stoprocentní úhyn dubových a borových sazenic. \"Místy je až 50 ponrav na metr
čtvereční. Máme obavy, že se kalamita rozšíří, signalizují to zprávy z Mělnicka.
Může se dostat i do zahrad. Jinou obranu než postřik při rojení brouka, což je
přelom dubna a května, nevidíme,\" řekl Vladimír Prokop z Vojenských lesů.
Jediným přirozeným predátorem chrousta je prase divoké, které ale zase působí
škody na polích. Prokop dodal, že kalamita má ekonomický dopad. Vojenské lesy
musely omezit těžbu dřeva, protože se nedaří zapěstovat mladé stromky. \"Před
pěti lety jsme těžili 20 tisíc kubíků za rok, teď jen pět tisíc.\" Blízké
Milovice však stejně jako ekologičtí odborníci s postřikem nesouhlasí. \"Území
je lokálním biocentrem. Sto let se na les nesahalo. Když odešli Rusové, začalo
se těžit, a je tady chroust,\" uvedl milovický zastupitel Josef Matouš.
Odborníci upozorňují, že území bývalého vojenského prostoru je z hlediska
zachovalosti přírody v regionu unikátní a neměl by zde vítězit ekonomický zájem
vázaný na těžbu dřeva. Tvrdí, že přemnožení chrousta velkoplošně porosty v lese
nepoškodí. Ke kalamitě mohlo podle nich dojít právě vlivem tradičního, pro tuto
oblast nevhodného lesního hospodaření. Vytěžené paseky se sazenicemi jsou pro
chrousta příhodným prostředím.
Nymbursko/Milovice - V lesích na Milovicku je kalamita. Přemnožil se chroust maďalový, jehož larvy ničí mladé stromky. Tvrdí to zaměstnanci Vojenských lesů a statků ČR, které v oblasti bývalého vojenského prostoru spravují 3 200 hektarů lesa. Nejzasaženější oblasti chtějí letecky ošetřit postřikem. S tím nesouhlasí ochránci přírody, ani blízké obce. Insekticid by podle nich mohl zlikvidovat další živočichy, včetně kriticky ohrožených druhů, dostat se do potravního řetězce. \"Zahubí mnoho druhů hmyzu. Ale protože působí jako požerový a kontaktní jed, je nebezpečný i pro vodní organismy a následně pro obojživelníky, plazy a ptáky,\" uvedl Jan Vitner z České entomologické společnosti. Vojenské lesy žádají ministerstvo životního prostředí o výjimku, aby mohly postřik provést na zhruba 800 hektarech lesa. To zatím stanovisko nevydalo. \"Teď probíhá správní řízení. Jeho výsledky ale nemohu předjímat. Rozhodnutí padne během března,\"uvedl Radko Semek, vedoucí oddělení ochrany druhů ministerstva. Chroust maďalový neublíží vzrostlým stromům, ale jeho larvy okusují kořínky mladých rostlinek. Ty podle lesních hospodářů v některých lokalitách způsobují stoprocentní úhyn dubových a borových sazenic. \"Místy je až 50 ponrav na metr čtvereční. Máme obavy, že se kalamita rozšíří, signalizují to zprávy z Mělnicka. Může se dostat i do zahrad. Jinou obranu než postřik při rojení brouka, což je přelom dubna a května, nevidíme,\" řekl Vladimír Prokop z Vojenských lesů. Jediným přirozeným predátorem chrousta je prase divoké, které ale zase působí škody na polích. Prokop dodal, že kalamita má ekonomický dopad. Vojenské lesy musely omezit těžbu dřeva, protože se nedaří zapěstovat mladé stromky. \"Před pěti lety jsme těžili 20 tisíc kubíků za rok, teď jen pět tisíc.\" Blízké Milovice však stejně jako ekologičtí odborníci s postřikem nesouhlasí. \"Území je lokálním biocentrem. Sto let se na les nesahalo. Když odešli Rusové, začalo se těžit, a je tady chroust,\" uvedl milovický zastupitel Josef Matouš. Odborníci upozorňují, že území bývalého vojenského prostoru je z hlediska zachovalosti přírody v regionu unikátní a neměl by zde vítězit ekonomický zájem vázaný na těžbu dřeva. Tvrdí, že přemnožení chrousta velkoplošně porosty v lese nepoškodí. Ke kalamitě mohlo podle nich dojít právě vlivem tradičního, pro tuto oblast nevhodného lesního hospodaření. Vytěžené paseky se sazenicemi jsou pro chrousta příhodným prostředím.
Zdroj:Střední Čechy
Sdílet článek na sociálních sítích