Ačkoliv lesy obcí a měst představují více než 15procentní podíl na lesním hospodářství ČR, staví se jejich rozvoji do cesty nemálo zbytečných překážek.
Lesní majetky měst a obcí bývají dobře spravovány
Tak například dokonce ani 15 let po zahájení restitučního procesu není obnova vlastnických práv k lesům dokončena. Mám na mysli zejména historické lesní majetky nevydané obcím v tzv. vojenských újezdech (lesy v držení Ministerstva obrany ČR a ve správě státního podniku Vojenské lesy a statky ČR). Převody tohoto majetku byly od konce roku 1994 realizovány na základě usnesení vlády, avšak se změnou některých zákonů v dalších letech vznikly pochybnosti o legitimitě tohoto postupu a převody byly zastaveny. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) zastupující majitele a správce obecních lesních majetků si proto vytklo prosazení novely zákona č. 172/91 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí za jeden z prvořadých úkolů nejbližšího období.
Obce nesou velkou zodpovědnost za obhospodařování lesního majetku nesmírné hodnoty - jeho tržní cenu lze s určitou dávkou abstrakce odhadnout na více než 100 miliard korun - ale i za uchování a rozvoj funkcí, které lesy v moderní společnosti plní. Zkušenosti našeho sdružení mě opravňují k tvrzení, že obecní lesy jsou, až na malé výjimky, spravovány s péčí dobrého hospodáře.
DOTACE MOHOU BÝT JEŠTĚ NIŽŠÍ
Péče o lesy je ovšem finančně náročná a ekonomické prostředí lesního hospodářství je stále složitější. Náklady na reprodukční lesnické práce se sice zvolna, ale nepřetržitě zvyšují a ceny rozhodující tržně realizovatelné produkce - vytěženého surového dříví - během posledních pěti let klesly v průměru o více než čtvrtinu.
Ekonomické stabilitě lesních majetků neprospívá ani neustálé snižování dotačních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva zemědělství na podporu hospodaření v lesích. Vždyť finanční příspěvky pro vlastníky lesů poklesly z 567 miliónů Kč v roce 2000 na loňských 360 miliónů!
Navíc návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, jak byl v červenci přijat vládou a poslán Poslanecké sněmovně, by lesům z jejich krajíce mohl ukrojit další kus. Počítá totiž s tím, že podpora lesního hospodářství bude převedena ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů. Dotační prostředky dříve vyhrazené na rozvoj a obnovu lesa by tak podléhaly jiným schvalovacím a kontrolním mechanismům a dokonce by je regionální orgány mohly vydávat na zcela jiné účely, neboť podpora lesního hospodářství nemusí ve všech krajích patřit k prioritám. Nepřímo to potvrdil mluvčí Ministerstva financí Radek Němeček, když k vládnímu návrhu novely zákona konstatoval, že prostředky, které takto půjdou krajům, nebudou účelově vázané a kraje s nimi budou moci nakládat podle svých priorit.
Podle našich informací nyní o tyto prostředky projeví zájem také Lesy ČR, které dosud na základě nepsané dohody o podporu ze státního rozpočtu nežádaly. Uvážíme-li, že lesy ve vlastnictví státu tvoří zhruba 60 procent celkové výměry, objem jimi požadovaných prostředků by prakticky znemožnil nestátním vlastníkům lesa přístup k těmto penězům.
VLASTNÍ ZDROJE ANO, ALE...
Dodržování zásad trvale udržitelného hospodaření je rozhodujícím předpokladem ekologicky příznivého působení lesů. Ovšem pro životní prostředí je největším přínosem zdravý, řádně obhospodařovaný les. Pro dodržování uvedených zásad nelze spoléhat pouze na dotace.
Základem financí pro hospodaření lesních majetků obcí nadále zůstávají vlastní zdroje, vytvářené subjekty, kterým byla péče o lesy svěřena. Jim však naši zákonodárci postavili do cesty další překážku v podobě loni přijaté novely zákona o daních z příjmů, která pro \"daňovou uznatelnost\" rezervy na pěstební činnost zavádí povinnost fyzicky deponovat tyto prostředky na vázaných účtech v bance. Tato právní úprava však nevede ani k tvorbě reálných rezerv, ani není přínosem pro veřejné rozpočty. Jejím důsledkem však může být platební neschopnost a řetězová druhotná platební neschopnost dodavatelů a subdodavatelů v lesnictví.
Při hodnocení výsledků hospodaření ve vlastních lesích se přihlíží především k tomu, v jakém stavu je obecní lesní majetek uchováván, jak jsou vytvářeny a využívány prostředky k jeho zvelebování. Obzvláště závažné to je při posuzování organizací, které si obec zřídila pro své lesnické hospodaření. U větších a středně velkých lesních majetků to především bývají obchodní společnosti (s. r. o., a. s.), v nichž má obec rozhodující, obvykle dokonce výhradní rozhodující právo.
JAKÁ NÁKLADOVÁ KALKULACE
Vztahy mezi obcí jako vlastníkem lesa a jí zřízenou a provozovanou lesnickou obchodní společností jsou založeny na principu nájmu a pronájmu. Obec - vlastník lesa - pronajímá svůj lesní majetek organizaci, kterou si sama k tomu účelu zřídila. Protože při stanovení nájemného nelze prakticky vycházet z jeho tzv. v místě ob-vyklé výše, je obvykle vykalkulováno z rozdílu mezi předpokládanými výnosy a náklady.
Jenže posláním obecních lesů není jen vytvářet ekonomický přínos pro obec, ale také napomáhat příznivému životnímu prostředí v daném regionu, vzniku pracovních míst - a rozvoji venkova vůbec. Nákladová kalkulace, na jejímž základě se stanoví výše nájemného, k tomu má přihlížet a počítat s takovou úrovní výdajů, které dosažení uvedených cílů umožní.
Organizace obecních lesů plní kromě správy lesního majetku i další podnikatelské funkce. Pro úspěšné podnikání je jí ovšem nutné průběžně vytvářet vhodné podmínky. Spolu s důrazem na vznik vnitřního motivačního systému by zejména neměly být opomíjeny rozvojové potřeby lesnických organizací. Bez nezbytných kapitálových výdajů na obnovu, modernizaci a v neposlední řadě i na rozšíření vlastních kapacit se dnes neobejde žádný hospodářský subjekt, tedy ani organizace obecních lesů.
Je evidentní, že výnosy z lesního hospodářství tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky, dané například příznivou skladbou a současnou úrovní těžebních možností, mohou být vítaným doplňkem příjmové stránky obecních rozpočtů. Zároveň je však nutné investovat do vytváření předpokladů pro dlouhodobě kladné hospodaření organizací spravujících obecní lesy a při rozhodování obecních a městských zastupitelstev orientovat zdroje i na uchování a další rozvoj obecních lesů jako významné složky životního prostředí občanů přetrvávající desítky volebních období.
AUTOR: FRANTIŠEK KUČERA
předseda SVOL
Obce nesou velkou zodpovědnost za obhospodařování lesního majetku nesmírné hodnoty - jeho tržní cenu lze s určitou dávkou abstrakce odhadnout na více než 100 miliard korun - ale i za uchování a rozvoj funkcí, které lesy v moderní společnosti plní. Zkušenosti našeho sdružení mě opravňují k tvrzení, že obecní lesy jsou, až na malé výjimky, spravovány s péčí dobrého hospodáře.
DOTACE MOHOU BÝT JEŠTĚ NIŽŠÍ
Péče o lesy je ovšem finančně náročná a ekonomické prostředí lesního hospodářství je stále složitější. Náklady na reprodukční lesnické práce se sice zvolna, ale nepřetržitě zvyšují a ceny rozhodující tržně realizovatelné produkce - vytěženého surového dříví - během posledních pěti let klesly v průměru o více než čtvrtinu.
Ekonomické stabilitě lesních majetků neprospívá ani neustálé snižování dotačních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva zemědělství na podporu hospodaření v lesích. Vždyť finanční příspěvky pro vlastníky lesů poklesly z 567 miliónů Kč v roce 2000 na loňských 360 miliónů!
Navíc návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, jak byl v červenci přijat vládou a poslán Poslanecké sněmovně, by lesům z jejich krajíce mohl ukrojit další kus. Počítá totiž s tím, že podpora lesního hospodářství bude převedena ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů. Dotační prostředky dříve vyhrazené na rozvoj a obnovu lesa by tak podléhaly jiným schvalovacím a kontrolním mechanismům a dokonce by je regionální orgány mohly vydávat na zcela jiné účely, neboť podpora lesního hospodářství nemusí ve všech krajích patřit k prioritám. Nepřímo to potvrdil mluvčí Ministerstva financí Radek Němeček, když k vládnímu návrhu novely zákona konstatoval, že prostředky, které takto půjdou krajům, nebudou účelově vázané a kraje s nimi budou moci nakládat podle svých priorit.
Podle našich informací nyní o tyto prostředky projeví zájem také Lesy ČR, které dosud na základě nepsané dohody o podporu ze státního rozpočtu nežádaly. Uvážíme-li, že lesy ve vlastnictví státu tvoří zhruba 60 procent celkové výměry, objem jimi požadovaných prostředků by prakticky znemožnil nestátním vlastníkům lesa přístup k těmto penězům.
VLASTNÍ ZDROJE ANO, ALE...
Dodržování zásad trvale udržitelného hospodaření je rozhodujícím předpokladem ekologicky příznivého působení lesů. Ovšem pro životní prostředí je největším přínosem zdravý, řádně obhospodařovaný les. Pro dodržování uvedených zásad nelze spoléhat pouze na dotace.
Základem financí pro hospodaření lesních majetků obcí nadále zůstávají vlastní zdroje, vytvářené subjekty, kterým byla péče o lesy svěřena. Jim však naši zákonodárci postavili do cesty další překážku v podobě loni přijaté novely zákona o daních z příjmů, která pro \"daňovou uznatelnost\" rezervy na pěstební činnost zavádí povinnost fyzicky deponovat tyto prostředky na vázaných účtech v bance. Tato právní úprava však nevede ani k tvorbě reálných rezerv, ani není přínosem pro veřejné rozpočty. Jejím důsledkem však může být platební neschopnost a řetězová druhotná platební neschopnost dodavatelů a subdodavatelů v lesnictví.
Při hodnocení výsledků hospodaření ve vlastních lesích se přihlíží především k tomu, v jakém stavu je obecní lesní majetek uchováván, jak jsou vytvářeny a využívány prostředky k jeho zvelebování. Obzvláště závažné to je při posuzování organizací, které si obec zřídila pro své lesnické hospodaření. U větších a středně velkých lesních majetků to především bývají obchodní společnosti (s. r. o., a. s.), v nichž má obec rozhodující, obvykle dokonce výhradní rozhodující právo.
JAKÁ NÁKLADOVÁ KALKULACE
Vztahy mezi obcí jako vlastníkem lesa a jí zřízenou a provozovanou lesnickou obchodní společností jsou založeny na principu nájmu a pronájmu. Obec - vlastník lesa - pronajímá svůj lesní majetek organizaci, kterou si sama k tomu účelu zřídila. Protože při stanovení nájemného nelze prakticky vycházet z jeho tzv. v místě ob-vyklé výše, je obvykle vykalkulováno z rozdílu mezi předpokládanými výnosy a náklady.
Jenže posláním obecních lesů není jen vytvářet ekonomický přínos pro obec, ale také napomáhat příznivému životnímu prostředí v daném regionu, vzniku pracovních míst - a rozvoji venkova vůbec. Nákladová kalkulace, na jejímž základě se stanoví výše nájemného, k tomu má přihlížet a počítat s takovou úrovní výdajů, které dosažení uvedených cílů umožní.
Organizace obecních lesů plní kromě správy lesního majetku i další podnikatelské funkce. Pro úspěšné podnikání je jí ovšem nutné průběžně vytvářet vhodné podmínky. Spolu s důrazem na vznik vnitřního motivačního systému by zejména neměly být opomíjeny rozvojové potřeby lesnických organizací. Bez nezbytných kapitálových výdajů na obnovu, modernizaci a v neposlední řadě i na rozšíření vlastních kapacit se dnes neobejde žádný hospodářský subjekt, tedy ani organizace obecních lesů.
Je evidentní, že výnosy z lesního hospodářství tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky, dané například příznivou skladbou a současnou úrovní těžebních možností, mohou být vítaným doplňkem příjmové stránky obecních rozpočtů. Zároveň je však nutné investovat do vytváření předpokladů pro dlouhodobě kladné hospodaření organizací spravujících obecní lesy a při rozhodování obecních a městských zastupitelstev orientovat zdroje i na uchování a další rozvoj obecních lesů jako významné složky životního prostředí občanů přetrvávající desítky volebních období.
AUTOR: FRANTIŠEK KUČERA
předseda SVOL
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
