Pátek, 29. března 2024

Obecní lesy? Stále nevyužité šance

Lesy jsou nezanedbatelným majetkem, který se při rozumném využívání může stát významným příspěvkem v rozpočtech měst a obcí a zároveň plnit i veřejností očekávané mimoprodukční funkce.
Obecní lesy? Stále nevyužité šance
Obce (včetně družstev obcí) dnes vlastní téměř 16 procent výměry všech lesů v České republice, tedy přibližně 420 tisíc hektarů. Struktura lesního majetku obcí je však poměrně nepříznivá. Průměrná velikost obecního lesa totiž činí pouze zhruba 78 hektarů. Většina, tj. 62,2 procenta vlastníků obecních lesů hospodaří na majetku menším než deset hektarů a jen 0,9 procenta na majetku větším než 1000 hektarů.

CO OVLIVŇUJE RENTU

Schopnost obecních lesů poskytovat vlastníkům rentu závisí na mnoha vlivech. K nejdůležitějším patří především velikost, umístění a celistvost či naopak rozdrobenost lesního majetku i způsob a kvalita předchozí péče o něj, zastoupení dřevin, profesionalita a serióznost personálu, dosahovaná produktivita práce, rozloha chráněných území, na nichž je hospodaření omezeno, právní forma obhospodařování a další.

Přehled o hospodářském výsledku jednotlivých druhů vlastnictví (tabulka č. 3) vychází ze statistických šetření, která bývají často diskutována a zpochybňována. Lze konstatovat, že částečně právem, neboť u soukromých a obecních majetků mnohdy například nelze zcela přesně oddělit od jiných nákladů režii související s obhospodařováním lesů. Nicméně rámcový přehled tabulka poskytuje.

NÁJEM, ČI VLASTNÍ SÍLY?

V této souvislosti se často klade otázka, zda je pro obec lepší dát les do nájmu, nebo zda by jej měla obhospodařovat vlastními silami. Odpověď nemůže být univerzální, nicméně jako nejvhodnější se jeví zřídit pro obhospodařování lesů právnickou osobu a přitom zabezpečit bedlivou kontrolu její činnosti. Rozhodnutí samozřejmě závisí na velikosti lesního majetku. Drobný je vhodnější pronajmout. Ale obec by přitom neměla zapomenout, že povinnosti vlastníka lesa před zákonem se nájmem nepřenášejí na nájemce. Proto je vždy nutné plnění zákonných povinností při obhospodařování lesů do nájemní smlouvy zakotvit.

Pochopitelně ne všichni zastupitelé obcí se v otázkách lesnické ekonomiky zcela orientují. Rozhodně se jim tedy vyplatí, pokud svá rozhodnutí ohledně lesního majetku obce nejen velmi zvažují, ale také si pro ně obstarají podklady od důvěryhodné a nezávislé právnické či fyzic-ké osoby - a nejlépe ne výhradně od jedné.

ŘEŠENÍM JSOU I DRUŽSTVA

Každý lesní majetek má své místní odlišnosti, a proto ekonomické souvislosti nelze paušalizovat do nějakých obecných tvrzení. V zásadě však platí, že velký lesní majetek je na tom většinou co do vyrovnanosti, ale i co do výše renty nesrovnatelně lépe než majetek o malé výměře. Proto bývá ekonomicky výhodné lesy malých výměr sdružovat do větších celků. Na tuto možnost by měli pamatovat zastupitelé, jejichž obce vlastní rozdrobené lesy. Příklady dobrého hospodaření lesních družstev obcí jsou většinou dobře známé. Jestliže se na tomto logickém a ekonomicky odůvodněném kroku některé obce coby vlastníci drobných lesních majetků ještě nedokázaly domluvit, pak je to bohužel často jen kvůli jejich dlouholeté vzájemné nevraživosti.

Významným přínosem do obecních pokladen může být i provozování myslivosti. Myslivost jako významný prvek života obce může být provozována místními občany nebo pronajata za úplatu. Je na rozhodnutí zastupitelů, čemu dají přednost - zda nezanedbatelnému finančnímu příjmu do pokladny, nebo spolkovému životu v obci.

Velmi často zaznívá rovněž otázka, zda si obec má pořídit pilu, či nějaké lokální zpracování dříví, které její lesy vyprodukují. Ani v tomto případě nelze očekávat jednoznačnou odpověď. Musel by se totiž především posuzovat výrobek, který má být produkován, a jeho schopnost uplatnit se na trhu.

Rozhodne-li se tedy obec pro takovou investici, měl by jí předcházet kvalitní, profesionálně zpracovaný podnikatelský záměr. Postavit pilu o malé kapacitě pořezu a soutěžit s velkými zpracovatelskými giganty zpravidla nepředstavuje dobré řešení. Naopak naději na úspěch mohou mít speciální výrobky v rámci regionu.

NEDOCENĚNÉ DŘÍVÍ

To, co musí Česká republika zlepšit, je podpora spotřeby dříví. Zatím totiž v porovnání s vyspělými státy máme velmi nízkou spotřebu dříví a papíru v přepočtu na jednoho obyvatele. Přitom dřevo je materiál, který je z energetického hlediska nesporně výhodnější než například ocel, beton, cihly či umělé hmoty. Energetika je odvětvím, které i při používání současných moderních technologií významně zatěžuje životní prostředí.

Podíváme-li se do obcí, vidíme, jak se tam stále podceňuje dříví jako obnovitelný přírodní zdroj. Ať už jde o veřejné stavby, energetická řešení obcí nebo o uplatnění dřeva v individuální výstavbě. Naopak stále se tam hlavně používají neobnovitelné zdroje surovin, které často kupujeme v zahraničí (plyn), nebo na jejichž výrobu se spotřebovává neúměrné množství energie (plasty, beton).

Jedním z hledisek při rozhodování zastupitelstev obcí by měla být i skutečnost, zda finanční toky putují do jiných regionů, případně do zahraničí, nebo zda zůstávají v dané oblasti a stávají se tam potenciálním zdrojem tržeb například pro místní služby. Zjednodušeně řečeno: Koupí-li si obyvatelé obce na otop plyn, peníze za něj putují do zahraničí. Koupí li si štěpku nebo dřevní odpad, peníze zůstávají vlastníkovi lesa, který je v regionu opět utratí. Lesy přitom naše obce obklopují a dřevo v nich trvale přirůstá. Patrně ne každý ví, že zásoba dříví v lesních porostech se od roku 1930 do dnešních časů zdvojnásobila.

Lesní hospodářství je ekonomicky významným oborem, který spolu s navazujícími odvětvími tvoří základ pro tvorbu 5,8 procenta hrubého domácího produktu v České republice. Význam lesního hospodářství si uvědomuje také Evropská unie, která pro venkov vytvořila programy podporující rozvoj regionů. Před obcemi stojí úkol hledat způsoby, jak do tohoto procesu zapojit i jejich lesní hospodářství. Zatím však lze konstatovat, že nabízené příležitosti zůstávají nevyužity.

AUTOR: JAROMÍR VAŠÍČEK
ředitel
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
v Brandýse nad Labem


Tab.1: Vývoj držby lesů v ČR (%)

Lesy 2000 2001 2002

Státní 63,1 61,5 60,7

Obecní a krajské 13,6 14,6 15

Lesní družstva 0,9 0,9 1

Ostatní soukromé 22,4 23 23,3

ZDROJ: MZe


Tab. 2: Vlastnictví lesa podle výměr lesního majetku (obce)

počet ha do 10 11-50 51-100 101-500 501-1000 1000

% případů 62,2 24,1 6,7 5,4 0,7 0,9

ZDROJ: MZe


Tab. 3: Hospodářský výsledek vlastníků (bez příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha

Zisk před zdaněním 2000 2001 2002

Státní lesy 406 410 247

Obecní lesy 230 183 169

Soukromé lesy 343 613 433

Průměr 368 421 277

ZDROJ: MZe
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů