Analýza: Nové změny v lesnictví nejsou průhledné
Teprve rok poté, co Ministerstvo zemědělství vyměnilo vedení státního podniku
Lesy České republiky, přicházejí nyní noví manažeři firmy s razantními změnami.
Podnikatelé a další odborníci v lesním hospodářství však nový kurs ostře
kritizují.
Postup Lesů se přitom týká tří oblastí. Jednak zahajují prodej takzvaných
zbytných nemovitostí, za něž chtějí získat asi tři čtvrtě miliardy korun.
Za druhé hodlají postupně nahradit všechny dlouhodobé smlouvy, které dnes mají
uzavřeny s privátními lesnickými firmami, v budoucnu jen výběrovým řízením.
A konečně za třetí je novým záměrem Ministerstva zemědělství získat do rukou
státu pokud možno co největší podíl obchodu se dřevem.
Jaké jsou přednosti a zápory chystaných změn?
Prodej nemovitostí doporučují prakticky všichni odborníci. Nevidí důvod, aby
státní firma držela třeba byty svých bývalých zaměstnanců.
Ale důrazně přitom také volají po průhlednosti pravidel prodeje. Lesy totiž
zatím nezajistily, aby nabídka nemovitostí byla vždy veřejně přístupná. Zástupci
firmy nemají ani jednotný názor na to, jak státní majetek k prodeji nabízet. A
zatímco dozorčí radu ubezpečilo vedení Lesů ČR, že prodej organizují krajské
inspektoráty, v praxi o něm rozhodují až nejnižší organizační jednotky - lesní
správy.
Další krok, nahrazení smluv výběrovým řízením, nemusí podnikatelům vždy
vyhovovat. Většinou byli zvyklí využívat dlouholeté smlouvy na lesnické práce -
zalesňováním počínaje a těžbou konče. Ovšem pro daňového poplatníka by byla
revize těchto smluv a příklon k výběrovým řízením dobrou zprávou, kdyby neměla
základní nedostatek.
Lesy totiž už předem upozornily, že budou mít výjimku ze zákona o zadávání
veřejných zakázek. Ten má přitom omezovat možnost korupce při zadávání prací.
Konečně hlavní záměr - snaha získat pro stát co největší podíl na obchodu s
dřevem - je předmětem zásadních sporů mezi Lesy ČR - přesněji ministerstvem - a
podnikateli. Nejde totiž o nic jiného, než že státní firma hodlá těm soukromým
ubrat výraznou část podnikatelských aktivit, samozřejmě včetně zisku.
Z hodnocení dosavadního vývoje tak vyplývají dva hlavní závěry.
První se týká prodeje nemovitostí a změny při zadávání zakázek. Oba kroky jsou v
principu žádoucí. Ale jejich praktické uskutečnění zatím vyvolává pochybnosti o
skutečné průhlednosti a objektivitě. Přitom na přípravu měly Lesy ČR dvanáct
měsíců.
Klíčový bod, jímž je záměr zestátnit obchod s dřevem, by pak měli rozhodnout
politici. Měli by říci, zda má podnikat stát, nebo soukromník. Ekonomicky totiž
otázka už zodpovězena byla. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) sice před časem uvedl,
že efektivita při prodeji dřeva lépe vychází ve vlastní režii Lesů než přes
lesnické firmy. Následné audity však ukázaly, že NKÚ neměl od Lesů ČR správné
podklady. Podle správných dat pak vyšlo, že efektivní je přenechat aktivitu
soukromým firmám. Výsledky nového auditu a chybu NKÚ přitom uznaly i samotné
Lesy.
| Teprve rok poté, co Ministerstvo zemědělství vyměnilo vedení státního podniku Lesy České republiky, přicházejí nyní noví manažeři firmy s razantními změnami. Podnikatelé a další odborníci v lesním hospodářství však nový kurs ostře kritizují. Postup Lesů se přitom týká tří oblastí. Jednak zahajují prodej takzvaných zbytných nemovitostí, za něž chtějí získat asi tři čtvrtě miliardy korun. Za druhé hodlají postupně nahradit všechny dlouhodobé smlouvy, které dnes mají uzavřeny s privátními lesnickými firmami, v budoucnu jen výběrovým řízením. A konečně za třetí je novým záměrem Ministerstva zemědělství získat do rukou státu pokud možno co největší podíl obchodu se dřevem. Jaké jsou přednosti a zápory chystaných změn? Prodej nemovitostí doporučují prakticky všichni odborníci. Nevidí důvod, aby státní firma držela třeba byty svých bývalých zaměstnanců. Ale důrazně přitom také volají po průhlednosti pravidel prodeje. Lesy totiž zatím nezajistily, aby nabídka nemovitostí byla vždy veřejně přístupná. Zástupci firmy nemají ani jednotný názor na to, jak státní majetek k prodeji nabízet. A zatímco dozorčí radu ubezpečilo vedení Lesů ČR, že prodej organizují krajské inspektoráty, v praxi o něm rozhodují až nejnižší organizační jednotky - lesní správy. Další krok, nahrazení smluv výběrovým řízením, nemusí podnikatelům vždy vyhovovat. Většinou byli zvyklí využívat dlouholeté smlouvy na lesnické práce - zalesňováním počínaje a těžbou konče. Ovšem pro daňového poplatníka by byla revize těchto smluv a příklon k výběrovým řízením dobrou zprávou, kdyby neměla základní nedostatek. Lesy totiž už předem upozornily, že budou mít výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Ten má přitom omezovat možnost korupce při zadávání prací. Konečně hlavní záměr - snaha získat pro stát co největší podíl na obchodu s dřevem - je předmětem zásadních sporů mezi Lesy ČR - přesněji ministerstvem - a podnikateli. Nejde totiž o nic jiného, než že státní firma hodlá těm soukromým ubrat výraznou část podnikatelských aktivit, samozřejmě včetně zisku. Z hodnocení dosavadního vývoje tak vyplývají dva hlavní závěry. První se týká prodeje nemovitostí a změny při zadávání zakázek. Oba kroky jsou v principu žádoucí. Ale jejich praktické uskutečnění zatím vyvolává pochybnosti o skutečné průhlednosti a objektivitě. Přitom na přípravu měly Lesy ČR dvanáct měsíců. Klíčový bod, jímž je záměr zestátnit obchod s dřevem, by pak měli rozhodnout politici. Měli by říci, zda má podnikat stát, nebo soukromník. Ekonomicky totiž otázka už zodpovězena byla. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) sice před časem uvedl, že efektivita při prodeji dřeva lépe vychází ve vlastní režii Lesů než přes lesnické firmy. Následné audity však ukázaly, že NKÚ neměl od Lesů ČR správné podklady. Podle správných dat pak vyšlo, že efektivní je přenechat aktivitu soukromým firmám. Výsledky nového auditu a chybu NKÚ přitom uznaly i samotné Lesy.  |
||
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
